Povídky z rajského údolí
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458837/mid_povidky-z-rajskeho-udoli-r0V-458837.jpg
3
25
25
Pět povídek o mladých lidech, reprezentantech americké kultury, s nimiž se autor setkal na univerzitě, kde vyučoval literaturu a základy tvořivého psaní.
Přidat komentář
Škvoreckého mám velmi rád, ale tady trochu cítím, že měl pocit, že dlouho nic nenapsal/nevydal a tak si k sedmdesátce připravil knížku, která mi (bohužel) připomíná pejska a kočičku, když vařili dort. Jako plážové čtení jistě dobré, nicméně pro mne je Škvorecký spisovat s plným počtem hvězd a tady už je vidět, že stárne.
Když se řekne Škvorecký, nejčastěji se čtenářům vybaví Tankový prapor, Prima sezóna nebo Zbabělci. Tak tomu bylo i u mě, dokud jsem jeho knihy nezačala čím dál tím více objevovat v mém oblíbeném pražském antikvariátu. Kdykoliv jsem viděla na hřbetu knihy jeho příjmení, ani jsem nečetla co je to za knihu, ale rovnou jsem ji koupila. Jinak to nebylo ani u této knihy. Přiznám se, že jinak bych si ji asi nepřečetla. Prostě jsem si řekla: "Škvorecký, tak tu kupuji!" Až doma jsem se pořádně podívala, co je to za knihu a pustila se do čtení. Nevěděla jsem, co mohu od ní očekávat. Naštěstí se nedostavilo žádné zklamání. Od utlé knížečky jsem se nemohla odtrhnout, četla se sama. Ten jazyk? Za mě boží! Často jsem se u čtení i zasmála. Určitě doporučuji!
Danny Smiřický, kanadský „Zlatý Amos“ v semináři tvůrčího psaní. Trochu pochlastává, někdy i se studenty, trochu pokukuje po studentkách; a pokud tohle odpustíme, ale pozastavíme se nad jeho hodnocením „tvůrčí“ práce studentek, pokorně hned zase přijmeme jeho pohled: Má cenu brát vážně výuku, když je studentům fuk, jestli se přihlásí na tvůrčí psaní, na filozofii nebo třeba na jadernou fyziku? Má cenu brát vážně politiku, když učíte mj. s židovským komunistickým antisemitou? Má cenu brát vážně lásku, když se vztahy jen s malými obměnami opakují? Má cenu brát vážně ženy, když ty kostelecké a kanadské téměř jedno jsou? Má cenu brát vážně sám sebe? A to poslední mám na Škvoreckém nejradši: sice občas machruje, ale taky se umí shodit. Jeho sebeironie a vtipnost drží nad vodou i tuhle knížku, která ale kromě toho obsahuje pramálo navíc. Přiznávám: ze série s Dannym ji mám ráda nejméně.
Takový výtah ze Škvoreckého formou krátkých povídek. Trochu se strefují do omezenosti edenvaleských studentů, trochu do západního samozřejmého vnímání svobody, kterou si ti šťastlivci sami omezují politickou korektností a officerkou pro sexuální harašení. Trochu zábavných literárních pokusů, trochu vzpomínek na Irenu a Marii, srovnávání "tehdy" a "teď", které se v něčem přece jenom nezměnilo. Škvorecký má svůj styl a umí psát, tudíž kdo ho rád čte, užije si i tyhle krátké povídky - jsou jemně ironické, místy sentimentální, zkrátka příjemné. Čtyři z pěti ale tak nějak nevýrazně uplynou, brzo na ně zapomenu. Waynova hrdinu naopak nezapomenu dlouho, úžasně zábavná záležitost se zápletkou takřka detektivní, jenom se místo vraha hledá... literární hledisko (neodhalila jsem). Pobavily i paralelní anglické originály některých výrazů, souhlasím, že překládat "gosh!" podle slovníku jako "sakryš!" se opravdu nehodí.
Náhoda ! Ta mi dala avízo na tuto knihu. Čekal jsem průměr, leč tato útlá knížečka z roku 1995 o pouhých 117 stránkách byla v mém "čtecím kamrlíku" bomba !
Ale budu trochu citovat autora jako profesora v seminářích tvůrčího psaní v kanadském Edenvale (...škola dostává od provincie subvenci, ta je tím vyšší, čím více má studentů, propadnout zde je následkem toho velmi obtížné...).
Začalo to tématem "Napište milostný příběh" (Write a Love Story) , k překvapení pedagoga to posluchači vzali jako pornografii, kterou znali buď z vlastní praxe, nebo z televize. ... Zopakoval jsem výklad o henrymillerovském pojetí erotické prózy, která nevzrušuje esteticky, nýbrž pouze pohlavně. Třída poslouchala mlčky, asi s takovým porozuměním, jako kdybych mluvil o teorii množin. Stižen komplexem, uvažoval jsem, že mám ty zábrany asi následkem katolického vychování...)
Nebo Wayne Hloupee - popíral, že by měl české předky. Že je heterosexuál mi potvrdila povídka na téma "Příběh o začátku a konci nějakého vztahu. Vypravujte jej z hlediska opačného pohlaví". A Wayne to vzal takto: "Za keřem v kolejním parku se snažil svou Romulu obejmout, ta začala lapat po dechu. Wayne se vyděsil, snad nemá astmatický záchvat ? Mám zavolat lékaře ? Romula odmítla a vzala do zaječích. Wayne se zhroutil. Skryt za keřem zoufalstvím dlouze vyl..."
Pedagog navazuje: "Kvůli Ireně v Kostelci ani kvůli její sestře a jiným kosteleckým dívkám jsem nikdy nevyl."
Pokud čtete pozorně, zjistíte i jeden z méně známých způsobů uzavření sňatku tam za velkou louží.
Říká se mu SHOTGUN WEDDING, neboli brokovnicí namířenou na ženicha.
Je mi líto, že dočítám. Správně je zdůrazněno v anotaci knihy:
Český pan profesor vede semináře tvůrčího psaní a občas se nestačí divit. I když...on se ten svět za velkou louží od Kostelce zas tolik neliší.
Knihu si vychutnají ti z vás, kteří toho od autora již dost přečetli.
Já ji považuji za jednu z těch lepších !
Krátké vyprávění o tom, jak se dobrák Škvorecký podílel na úpadku kanadskoamerického školství, což se dominovým efektem nezadržitelně šířilo a stále šíří světem a ani střední Evropa nezůstala ušetřena.
Samozřejmě, nesmí chybět vzpomínání na prima sezóny v imaginárním Kostelci, na válku, na poválečná léta u nás, na dobu před emigrací. Autorův pohled je jako vždy laskavý, všímavý, nenápadně upozorňující na paradoxy života za Velkou louží, který si našinci vždy uměli pěkně idealizovat.
80 % (zatím 11 hodnotících s podprůměrem 60 %).
...
lze Jatka č. 5 interpretovat jako protiválečný metaromán proti angloamerickému imperialismu. Bestiální teroristický nálet na Drážďany –“
„Mohu vás přerušit?“ zeptal jsem se.
Pernille na mě pohlédla očima, pro něž mě napadlo epiteton buličí. Pronikavá inteligence z nich nekoukala. „Co víte o druhé světové válce?“
„Jak to myslíte, sire?“
„Kdybyste měla ve zkratce vyjádřit, oč v tom konfliktu šlo – co byste řekla?“
„Byla to válka, kterou vedly západní kapitalistické mocnosti –“ v tomhle bodě se Pernille odmlčela a koukala, co tomu řeknu.
Řekl jsem:
„Pokračujte.“
„– kterou vedly západní kapitalistické mocnosti proti socialistickému Německu.“
„Socialistickému?“
„Well… v Německu tehdy vládla Socialistická strana dělnická.“
Upřesnil jsem to:
„Národně socialistická německá strana dělnická.“...
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
No jo, lehká nostalgie, trochu toho "co vy víte o životě", ale prostě to tak je. Zajímavé, že to je pořád živé a čtivé. Malé, drobné potěšení.