Aliance
Veronica Roth
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243556/bmid_aliance-243556.jpg
4
3236
3236
Povstalecká trilogie / Divergencia série
< 3. díl >
Tris a Tobias jsou opět spolu, ale společnost a systém, v kterém oba vyrůstali a kterému oba věřili, je v troskách. Systém frakcí je kompletně rozvrácený, rozhoří se souboj mezi jednotlivými vůdci toužícími po moci, ale všichni ve skutečnosti touží po jediném – po pomstě. A svět za plotem obklopujícím celé město se zdá ještě nemilosrdnější. Pokud však Tris chce ochránit své blízké, musí se vydat právě za hranice svého rodného Chicaga. A zde odhalí tajemství, které je ještě více šokující, než čekala.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
CooBoo
Originální název:
Allegiant, 2014
více info...
Přidat komentář
Tak jsem to taky doklepala a můj názor je, že prostě nevím.
Jsem tak ovlivněná filmy, že jsem ty knihy vlastně jen přečetla, ale nic moc z nich neměla. První díl celkem fajn, druhý díl za mě teda nic moc a třetí díl asi nejlepší, nejspíš proto, že se tak strašně moc od filmové adaptace liší.
Prostě už asi taky nejsem cílová skupina, ale na zahnání nudy to stačí. Celou sérii bych zhodnotila 3/5.
A teď se vrhám na divergentní povídky, ať to mám komplet.
(SPOILER)
Po dočtení posledního dílu jsem cítila úlevu, že je konec. Jak u předešlého dílu autorka i zde použila plno akce, aby vyplnila prázdná místa. Konečně jsem se dočetla, co zapříčinilo pád společnosti. I když mě díl moc nezaujal, líbila se mi myšlenka, že každého nelze řadit do škatulek, každá bytost má svoji jedinečnou osobnost a možnost volby. A proto i když mě Trisina oběť nijak emocionálně nezasáhla, v jistém směru jsem jí tu odvážnost a lásku uvěřila a nebyla až do konce jenom protivnou šestnáctiletou holkou.
Líbilo se mi i, že konečně příběh byl vyprávěn více postavami. Tak jsem měla větší motivaci, dočíst to do konce. Vztah mezi Tris a Tobiasem byl jak na horské dráze, nedokázala jsem s nimi sympatizovat. Pokaždé když nebyli spolu a každý si šel svou cestou, řešili problémy zvlášť, vůbec mi to nevadilo a měla jsem je radši.
Trilogie jako taková špatná není, je to typická YA. Věřím, že své příznivce si našla a asi i stále najde. Mě moc neoslovila, ale jsem ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst.
Na tuto sérii jsem se chystala poměrně dlouho, ale jelikož už mi dávno není náct, tak jsem pořád váhala. Nedávno jsem viděla filmy a rozhodla jsem se, že už nastal ten správný čas :-)
Jelikož jsem ve skrytu duše velký romantik tak jsem se těšila na tu správnou Young adult lovestory s patřičným happy endem.
První díl super, druhý už zase tolik ne, ale měl své světlé kapitoly a ten třetí??... Byl celkem fajn, ale ten konec? No tak to jsem Teda opravdu nečekala.
Vyjít to o v době mého dospívání tak by to pro mě byla absolutní topka.
(SPOILER)
Na čtení třetího dílu jsem se vážně těšila, jelikož jsem prahla po informacích o fungování a historii tohoto světa. Po slabším druhém díle jsem navíc doufala, že Aliance můj dojem z celé série zase trochu vylepší.
Začátek vypadal opravdu nadějně. Sice mě čekalo méně akce, ale k mé radosti zmizela averze k hlavní hrdince Tris. V Rezistenci jsem ji místy opravdu nemohla vystát, takže to byla příjemná změna. Tris a Tobias se také snaží vyřešit své vztahové problémy. Poprvé spolu jednají opravdu na rovinu a měla jsem dojem, že se ze svých předchozích chyb poučili a začínají dospívat.
Ani nevím, jak se to autorce podařilo, ale od té chvíle jsem s knihou začala velmi bojovat. Přestože se věci neustále nějakým způsobem vyvíjely, a dokonce jsem se dozvěděla i mnou velmi očekávané informace o světě, byla jsem znuděná a postupně ztratila zájem o veškeré dění i hrdiny. Bylo mi jedno, co udělají, co řeknou a jen jsem nezaujatě sledovala, jak opět lnou ke svým starým zvykům a neupřímnosti.
Světlé body v celé knize pro mě představoval Peter, jehož postavu jsem vyzdvihovala už v druhém díle, a trochu nečekaně i Caleb, kterému jsem dokázala odpustit jeho předchozí chování. Jejich nečernobílé charaktery byly velmi příjemným zpestřením.
Druhá polovina knihy je o poznání akčnější, nicméně spoustu věcí zažívají Tris a Tobias odděleně, což dle mého nebyl od autorky úplně dobrý tah. Vždy mi totiž přišly zajímavější scény, ve kterých vystupovali oba. Děj postupně graduje a dostáváme se ke klíčové scéně celé knihy i série. Scéna, která by měla ve čtenáři vzbudit vlnu emocí. Jak se tedy mohlo stát, že jsem nehnula ani brvou? Celý závěr jsem přešla bez mrknutí oka a po otočení poslední stránky jsem naopak byla velice ráda, že Povstalecká trilogie je konečně za mnou.
Přestože jsem od tohoto dílu neměla velká očekávání, nemohu se ubránit zklamání. Za mě lehce podprůměrné čtení, které bych doporučila hlavně mladším čtenářům, a to se týká i celé série. Starší čtenáře a ty, kteří už mají v rámci žánru něco načteno, dle mého nemůže příliš uspokojit.
Hodnocení: 40%
Hodnocení celé série: 50%
No tak tohle mi teda dalo zabrat... začalo to vcelku nadějně, Tris se Čtyřkou začali konečně normálně komunikovat a vydali se za hranice města zjistit pravdu, na kterou jsme celou sérii čekali. A pak to přišlo - zdlouhavá, unávná a neskutečně nepropracovaná tahanice. Je logický, že v 15cti, kdy jsem ještě neměla tolik načteno, mě to ohromilo, ale dnes mi tam chybělo strašně moc informací. Celé to bylo zbytečně zjednodušené a nemůžu se zbavit dojmu, že sama autorka v tom neměla do detailu jasno, jinak by z toho dokázala vytáhnout mnohem víc.
Moje znuděnost se zlomila cca za půlkou, když došlo na větší akci a stránky mi konečně začaly ubíhat pod rukama, přesto jsem měla strach, že ze závěru, který mě minule odrovnal, budu zklamaná. K mému nesmírnému štěstí se to však nestalo - konec mě opět rozplakal, dojal a svým způsobem ve mně rezonoval. Nejspíš to bylo také tím, že ve Čtyřkovi jsem na konci viděla sama sebe.
Uvědomuju si, že tahle série má mnoho nedostatků, já ji ale kvůli nesmírné nostalgii, která mě v průběhu čtení prostupovala, zkrátka nedokážu hodnotit objektivně, a tedy i vyloženě negativně.
Jediné, co mně na této trilogii překvapilo bylo to, že jsem ji dočetla do konce. Ale teda ufff!
Naprosto bezcharakterní postavy s nahodilým chováním i myšlením, překotná a často zbytečná akce jen aby se děj posunul a navíc všechny závěry si člověk stihne udělat na začátku druhého dílu. A pak už nic. Nuda. Jen neúnavná touha autorky vymáčknout z té směsice chaosu něco víc…
Neskutečně emotivní konec. Přijde mi, že autorka se posunula v psaní a tato série rostla spolu s ní. Všechno do sebe hezky zapadalo. Moc hezká sci-fi trilogie. Po světě i hrdinech se mi bude stýskat.
Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou.
Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání.
Děkuji, bylo to fajn.
Věděla jsem, jaký má příběh konec. A přesto jsem nebyla připravená na emocionální šok, který mě po dočtení čekal.
Aliance se povedla lépe než Rezistance, ale Divergenci nepřekonala. Přesto, že mě děj (na rozdíl od minulého dílu) tolik nenudil a nechybělo ani trochu napětí, kniha se zdála chaotická a zvláštní. Těšila jsem se na Tobiasovy kapitoly, ale ty bohužel zklamaly - pohled obou protagonistů působil téměř totožně.
Závěrečná Trisina kapitola taky mé očekávání nenaplnila. Doufala jsem v dojemný konec, ale celá mise proběhla na můj vkus až moc rychle a náhle. Nejspíš to byl Veronicy záměr, ale myslím si, že tak velký čin (mimochodem zbytečný) by si zasloužil lepší popis.
Nicméně těch několik posledních stran mě dojalo a po dočtení posledního slova série v mém srdci zanechala Aliance zármutek.
Příběh jsem si přečetla, ale hodně mě zklamal. Musela jsem se tím prokousat a až někde za polovinou mi všechno začalo dávat docela smysl. První a druhý díl, oba byly super, ale tenhle se moc nepovedl. Rozhodně ale doporučuji přečíst.
První díl mě bavil, druhý jsem na chvíli odložila, ale byl v pohodě a pak je tu tohle. Dočetla jsem to. Sice s přemáháním, ale ano (nutno podotknout, že u Hunger Games jsem poslední díl nedočetla, ale to jen kvůli výpůjční době v knihovně, ale i zde mi už to přišlo trochu zdlouhavé). Nevím, vůbec mě to nebavilo. První díl byl pecka, ale tohle už mi přijde nějaké překombinované a ještě víc to kopíruje Hunger Games. Dřív se tam aspoň cvičili a byly tam originální prvky jako ty injekce a i to, že si frakci můžete vybrat a tak dále. Nechápu, že je ještě čtvrtý díl. Tohle jsem dočetla před víc než rokem a nikdy víc. Nevím jestli se do 4 pustím. Bohužel jen ⭐️⭐️/⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Za mě nejslabší díl. Bylo tu spoustu akce, ale ten konec. No nevím co bych k tomu řekla. Určitě jsem to nečekala. Jinak doporučuji přečíst, jen to není nic extra.
Třetí díl této trilogie mě příběhově zaujal a četl se mi velmi dobře. Sice mi už prostředí nevyhovovalo tak moc jako to v prvním díle, ale i tak jsem si čtení užívala. Konec bych si představovala trošku jiný (mám prostě ráda šťastné konce). Celá trilogie podle mého přináší důležitá poselství a celkový nápad byl skvělý. Určitě se k těmto knihám ještě někdy vrátím.
Teprve v tomto 3. díle Vám dojde, jak hluboké, drsné a reálné poselství tato série má. Obecně je považován za nejslabší díl trilogie, já to tak však nevidím.. závěr mě neskutečně dojal a po dočtení jsem dobrých 20 minut seděla, zírala do prázdna a vstřebávala vše, co mi tato série dala. Rozhodně si ji přečtu znovu a velmi mě mrzí, že filmová studia závěr této trilogie nedotočila, protože za mě by to bylo opravdu epické..
I když se jednalo o nejslabší díl celé série, tak poselství příběhu jako celku bylo nezapomenutelné. Otázka genetické vybavenosti jednotlivých lidí a snaha o určení, který člověk je ten čistý jedinec, který má být na vyšších příčkách potravního řetězce a na opačné straně barikády ti, co jsou “porušení” a měli by být podřadnější, jen proto, že jsou z biologického ohledu nedokonalí…?! Cenzura, která bují kupříkladu i v dnešní době a přístup k rozmanitým zdrojům informací. To vše jsou ve zkratce témata Aliance. Celá série je velmi neotřelým literárním počinem, ve kterém jsem si zamilovala hned několik postav. Co musím vyzdvihnout u posledního dílu, je začlenění kapitol, které jsou nám vyprávěny z Tobiasova pohledu (vím, že spoustě lidí se zrovna tenhle prvek v knize nelíbil, já z něj byla naopak nadšená). Ještě si nakonec dovolím citaci: “Život občas stojí za houby,” řekne. “Ale víš, co mě drží nad vodou.” Povytáhnu obočí. Z legrace mě napodobí. “Chvíle, kdy zrovna za houby nestoji,” dopoví. “Vtip je v tom, nepropásnout je.” Usměje se, já taky a společně vyjdeme po schodech na nástupiště.
(SPOILER) Niekoľko minút po prečítaní a vo mne sa miešajú pocity zlosti, smútku a akejsi spokojnosti. Neviem, či si mám pripustiť, že som očakávala iný koniec a zároveň, či si mám pripustiť, že ma ten koniec i potešil (hlavne epilóg). Ak mám byť úprimná, potešil ma pretože nešlo o obyčajný koniec v tomto žanri. Preto som si myslela, že to je vtip a predsa si z nás autorka strieľa a ono nie. Nebudem klamať, ne jednu slzu som uronila nie kvôli Tris, ale kvôli Tobiasovi. A ešte jednu poznámku si neodpustím, toho Petra už mal niekto zastreliť na začiatku!!!
S Aliancí mám problém. Nevím, jestli je chyba na mé straně v tom, že jsem viděla první film, a nebo je kniha prostě a jednoduše slabá.
Rothová změnila styl psaní, kdy se nyní díváme na příběh i z pohledu Tobiase. Bohužel je stylově nedokázala odlišit, tudíž se mi často stávalo, že jsem načala novou kapitolu a po stránce a půl zjistila, že čtu za úplně jinou postavu. Nemám problém s tím, když autorka změní styl psaní, ale musí mít um ho ovládnout. Rothové se to nepovedlo, bohužel.
Ovlivněna filmem jsem očekávala dystopickou budoucnost plnou androidů a počítačů, které se stávají pouze ze skla, na které ťukáte. V knize je svět za plotem představen jako současná éra. Dle popisu mi přišlo, že i Chicago je na vyšší technologické úrovni než svět venku, což z logického hlediska nedává smysl.
Moje oblíbená Tris se po zmatené Rezistenci vrací zpátky do svých kolejí. Juchů! Čtyřka se naopak propadá dolů. Nevím, jestli je to tím, že za něj čteme a poprvé mu vidíme do hlavy, nebo prostě má tak opravdu blbě napsanou linku...
Co mě však vytáčí a Rothové to NIKDY neodpustím - je konec. Chápu, když se autor vydá tímto drastickým směrem, ovšem jenom tehdy, pokud to má smysl. Pak můžu dupat, vztekat se, ale vím, že to muselo tak být. V Alianci však cítím, že to bylo pouze na efekt, aby si čtenář poplakal a ve výsledku zařval WOW! Účel to splnilo. Řvala jsem a taky jsem zařvala, ale wow to bohužel nebylo.
Knihu už pravděpodobně asi znovu neotevřu. Konec, který mě naštval a nezáživný příběh mě od toho bohužel odrazují. Ten úžasný pocit, který jsem měla (a mám vždy) po dočtení Divergence, tady chybí.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie láska zfilmováno pro dívky pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2012 |  Divergence |
| 2014 |  Aliance |
| 2012 | Rezistence |
| 2017 | Čáry života |
| 2014 | Čtyřka: Divergentní povídky |
(SPOILER) Bohužel tady autorka ukázala, že úplně zbytečně rozbila systém frakcí, kde za oponou odhalila velkýho Big Brothera a všechno, ale naprosto všechno tady přestalo fungovat. Naprosto průměrná dystopie, s průměrnými hrdiny, jako Tris mě tady vysírala snad ještě víc, než v předchozích dílech, Tobias taky. Autorka si to pošlapala sama, měla se držet původního systému frakcí a ne nám tady naservírovat jakýsi experiment. Konec ani nekomentuju, tuhl sérii bych doporučil tak maximálně někomu, kdo se chce dozvědět jak to dopadne, jinak to byl ztracenej čas.