Divergence
Veronica Roth
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/117803/bmid_povstalecka-trilogie-divergence-gVh-117803.jpg
4
5094
5094
Povstalecká trilogie / Divergencia série
< 1. díl >
Hlavní hrdinka Beatrice žije v Chicagu budoucnosti, kde je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování určité ctnosti – Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost, Mírumilovnost a Upřímnost. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život. Beatrice se rozhoduje mezi tím, jestli zůstane s rodinou, nebo bude sama sebou – obojí mít nemůže…... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , CooBooOriginální název:
Divergent, 2011
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se začetla téměř stejně rychle jako do Hunger games, ale tím pro mne srovnání končí. V Divergenci mi úplně nedávalo smysl rozdělení společnosti a nebylo pro mne vůbec uvěřitelné, že by to takto mohlo fungovat. Závěrečná akce mi přišla docela uspěchaná a odbytá, ve srovnání s tím, kolik prostoru věnovala autorka jiným věcem - např. všudypřítomnému rozjímání Tris o Čtyřce atd.
Knížku jsem si koupila a doufala jsem, že jsem neudělala chybu, ale je skvělá a těším se na další díl, který dostanu na svátek. Jsem zvědavá, co se ve dvojce stane. Mám ráda Tris i Čtyřku a taky bych Čtyřce dala do držky, kdyby mi řekl: Seber se. Jseš trapná. :D
Velice zajímavá kniha, přečetla jsem ji jedním dechem. A upřímně samotnou hlavní hrdinku, no ne že bych ji nemusela, ale čtyřku mám mnohem radši, než ji. :D
Kniha se četla jedním dechem. Mně samotné se hrozně líbila, některé části možná byly maličko nudné. S HG bych to rozhodně nesrovnávala, protože bych se nedokázala přiklonit ani k jedné z těch knih; potom bych jen litovala, že jsem dala jedné z nich přednost. Navíc to tu zřejmě vyvolává velké hádky, takže já bych se držela u toho, že jsou ve stejné rovině :)
Kouzlo knihy samozřejmě dělá Čtyřka :D Ne, vážně jsem se do něj zamilovala. Je to přesně takovej kluk, jakýho by většina holek chtěla. To on taky knihu náležitě zpestřil. :D Takovej krasavec :3
Ostatní postavy byly také úchvatné, Tris jsem si hodně oblíbila. Ale i vedlejší postavy se náležitě povedly, až na těch pát idiotů :3 :D
Hodně jsem nad knížkou přemýšlela; do jaké skupiny bych se asi dostala? No, nakonec jsem usoudila, že bych umřela někde na ulici :D Ale dlouho jsem hloubala nad tím, kam bych asi patřila...
Abych byla upřímná, druhý díl mě až tak neláká. Nejde o to, že by se mi nelíbilo pokračování, ale líbilo se mi, jak skončila Divergence :) Ale stejně asi nakonec neodolám a pustím se i do dvojky :D
Knížku jsem četla po Hunger Games a celé mi to přišlo jako slabý odvar právě zmíněných Her o přežití. Ono to není úplně špatný, je to čtivý, ale prostě je to neslaný, nemastný, zkrátka tak nějak bez chuti. Přečtete si to a zapomenete na to.
Co mě pobavilo, byly pasáže, kdy se Tris zakouká do Čtyřky. Nad čím jsem nevěřícně kroutila očima, bylo jak s ní mlátí hormony. Chvíli ho má ráda, pak zas ne, pak se musí obětovat nejen pro něj, ale vlastně pro blaho všech. Nejsem asi cílová skupina čtenářů, pro které je to psáno, ale myslím si, že i teenageři by se chytali za hlavu.
Nebudu se dál rozepisovat, souhlasím s tím, co tu uvedli Ben Nevis, Yalka a Eidalon. Dávám fest slabou čtyřku, neb by nebylo fér dát míň, když jsem nejslabšímu dílu Hunger Games dala 5 hvězdiček značky Whirpool (ale tak tam je to srdcovka), a protože jsem knížku přečetla za pár hodin.
Velmi čtivé, napínavé. Vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Připomíná mi to Hunger Games, ale kvalitou je Divergence snad ještě o chlup lepší. Snad i druhý díl bude stát za to.
Knížka je srovnávána s Hunger Games; možná kvůli hořícího loga na obálce a taky že se odehrává v post-apokalyptické Americe. Při čtení mi však nejčastěji vyvstal v hlavě Harry Potter. V Potterovi se neřeší kouzelnický svět jako součást většího celku. Kouzelnictví je zde bráno spíš jako koníček a jediná zaměstnání jsou na ministerstvu nebo v pořádkových službách - stejně jako v Divergenci. Rutinní práce vykonávají mudlové/odpadlíci nebo členové méně zajímavých frakcí.
Členění do frakcí rovněž připomíná bradavicovské rozdělování do kolejí podle převážejících charakterových rysů. Oficiálně je účelem násilné segregace vybudovat lepší společnost, ale je to umělý konstrukt, který by normálně fungoval půl roku až rok, ale podle autorky už běží několik generací (z hlediska zasunutí do historického rámce je to takové bylo nebylo).
Logické nedostatky už shrnuli Yalka a Eidalon, s jejichž názory se ztotožňuji. Jenom bych doplnila, že nejenže jsou frakce neživotaschopné, ale odpadlíci musí logicky tvořit většinu společnosti.
Za největší nedostatek považuji popření lidské přirozenosti. Například hlavní hrdince se posmívají kvůli její frakci, přitom jiné frakce hanlivé přezdívky nemají. Heslo "Nejdříve frakce, pak krev" je ten nejumělejší výmysl ze všech. Vše je uměle vytvořeno k vyvolání napětí, abychom se báli o hlavní hrdiny.
Kladné body má hlavní hrdinka, která není otravná a ani přehnaně kladná. Autorka zvolila obyčejně vypadající holku, která dává naději všem puberťačkám se vzhledovým mindrákem. Rozvíjející romance je na rozdíl od světa okolo uvěřitelná a líbila se mi víc než v Hunger Games, protože Triss, na rozdíl od Katniss, ví, co chce.
Závěr: Knížka je čtivá, ale na to, aby se četla jedním dechem, pokládá příliš mnoho otázek. Nejčastěji: je taková společnost možná? Nedoporučuji starším fanouškům Hunger Games.
SUPER! Knížku jsem přečetla za jedinou noc a to jedním dechem! Tris a Čtyřka mě chytili na začátku a drželi se mě až do konce! Hodně akce, napínavých chvíli, romantiky a tragédie. Rozhodně doporučuji!!:-)
Wau! Skvelý príbeh,kniha ma príjemne prekvapila.Čo najskôr si musím prečítať aj pokračovanie, lebo to dlhšie nevydržím :D
Knihu jsem přečetl za 3 dny, čte se krásně. Autorka používá velmi svižný děj a nezaobírá se zbytečnými popisy, živé dialogy střídá neustálá akce a navíc se odehrává v mém milovaném Chicagu. (doslova se vidím ve scéně s fazolí uprostřed města)
Když jsem na knížku četla plno chvály tak jsem si ji pořídit prostě musela, a rozhodně toho nelituji. Děj svižně plyne a na konci - když jsem zjistila, že už opravdu nejsou žádné další stránky, jsem byla v pokušení knihou hodit proti zdi. Bylo to .... perfektní.
Úžasná knížka :O Líbila se mi Tris která nechtěla být slabá. Hodně mi připomíná mě :) Caleb a jejich otec mi byli nesympatičtí, ale to k tomu patří ;) Trisina mamka byla úžasná, hrozně moc jsem si ji oblíbila :3 Trhlá Christina s Willem a nakonec Čtyřka ♥ On byl prostě dokonalý ♥ :D Nebylo to přeslazené, ale bylo to "opravdové" Celá knížka je úžasná, přečetla jsem jí jedním dechem. Konec (Nebudu spoilerovat), mi maličko připomínal Hunger Games, ale neberu to jako výtku. Hned na začátku jsem se stihla vžít do Tris. Abych řekla pravdu, byla jsem víc nervózní než ona :D Určitě si Divergenci přečtěte, ta to ještě dotáhne daleko :)
O knize jsem zprvu někde četla a byla hodně doporučovaná, takže hned druhý den jsme se ji rozhodla koupit. Za 2-3 dny nebylo co číst. Nejvíc mě v knize naštve, když to skončí uprostřed děje a nikdo netuší, co bude a jestli vůbec něco bude dál. Jasně, většinou tsi v knížce nechávají nějakou pojistku na další díl, ale tohle mi přišlo, že to utnuli v půlce knížky. Často jsem četla srovnání, že je to lepší/horší než Hunger games. U mě na plné čáře vyhrálo Hunger games, protože se mi líbí, že tamní hrdinové nejsou předurčeni k velkým věcem, prostě se stanou. Divergence se mi stejně líbila, je to zajímavé čtení a donutilo mě to přemýšlet nad společností, který se v ní odrážela.
Líbí se mi komentář Yalky, nesrovnalosti jsou tam nejen "matematické".. Poutavé to je, ale přišlo mi to nevyzrálé, naivní a levičácké, proto jen 40%..
Knížku jsem přečetla během tří dní. Takže v podstatě na jeden zátah. Četla se v mnoha ohledech moc hezky, to ano, mělo to spád, ALE: bylo tam tolik nelogičností, že jsem každou druhou stránku měla pocit, že mě autorka vzala polenem po hlavě.
Docela mě to mrzí, protože Divergenci předcházela taková chvála.
Líbí se mi komentář Eidalona. Myslím, že to vystihl velmi dobře.
Myslím, že ve srovnání s Hunger Games knížka absolutně neobstojí. Collinsové se v Hunger Games podařilo vytvořit naprosto uvěřitelnou a do detailů propracovanou vizi dystopického světa, ze které mi běhal mráz po zádech. Zapadlá provincie, ostnatými dráty ohraničený život, černý trh, boj o každé sousto, o každou kalorii, hlad byl úplně hmatatelný a stejně tak strach z jakéhokoli neopatrného výroku nebo činu, který mohl způsobit smrt hlavní hrdinky, nebo celé její rodiny. Katniss pevně rozhodnutá, že nebude mít děti... To vše mi přišlo fascinující a velmi reálné.
Naopak v Divergenci popsaná vize světa mi přišla naprosto nefunkční, nestabilní. Ba až hloupá. Spíš mi to připadalo jako nějaká počítačová hra, než svět, který měl být vnitřně stabilní minimálně desítky let.
Pak je tu násobilka, ta mě při čtení rušila hodně :-) Jednoduchými počty mi totiž vyšlo, že ve městě žilo maximálně tak 10 tisíc lidí (ve frakcích, co se týče factionless: to se neodvažuju odhadnou). Připadalo mi proto velmi neuvážené, jak plýtvali svými lidskými zdroji (lidský odpad v přijímacím rituálu byl naprosto neuvěřitelný). Kolik tak mohlo být dospělých lidí v Dauntless (frakce Tris a Tobiase)? Deset lidí z každého ročníku vynásobeno 30 (když uvažujeme věk lidí ve frakci mezi 16 a 46), to by vycházelo na pouhých 300 lidí. A ať násobím, jak chci, i když pár let přidám, frakce Dauntless není schopná možná ani prosté reprodukce. Jde vůbec, aby se v ní každý rok narodilo byť jen 10 až 20 nových dětí (jak je to v ročníku spolužáků Tris)? Co těhotné ženy, musí taky naskakovat a vyskakovat za jízdy z vlaku? Otázky, samé otázky... ;-)
Samotný systém nutnosti výběru frakce v 16 letech, které je neměnný, mi taky přišel velmi nedomyšlený (řečeno slušně). Další případ plýtvání lidskými zdroji. Navíc i při takovém odpadu vykazoval systém chyby (např. otec Tobiase, tak vzdálený ideálům své frakce, a to není jediná takováto postava). A co děti lidí bez frakce, měly vůbec nějakou šanci posunu po společenském žebříčku? Těžko. Hrozné... Lidi bez frakce jsou zmiňováni zpravidla jen jako klienti soc. systému. To má být příklad společnosti poučené z chyb předchozích generací? No...
Škoda, hrdiny jsem si oblíbila, ale vůbec nemám chuť kupovat si další díl…
Shrnula bych to takto:
V rámci žánru young adult si myslím, že je to příjemná kniha. Hrdinka je sympatická, rozhodně žádná pipka a jak je tu hezky v jiném komentu vystihnuto doslova nám "dospívá před očima". Rozepsala bych se o love story, ale to už bych spoilerovala (u mě ale spokojenost). Takže pokud jste z cílovky (věkově), a tomuto typu hrdinek dáváte přednost, doporučuju (a klidně si přimyslete hodnocení o dvě hvězdy lepší, takže 80 %).
Pokud jste věkově vzdálenější žánru young adult, a víte o sobě, že vám vadí logické díry v příbězích, tak radím opatrnost a nečekat žádnou velkou pecku. Myslím, že zrovna tahle knížka se (oprávněně) neubrání srovnání s Hunger Games (stejná doba vydání, stejný žánr tj. young adult & dystopie, v obou je hlavní hrdinka žena a autorem je v obou případech také žena, obě knihy jsou koncipovány jako trilogie, to už je snad důvodů dost), a myslím, že v tomto srovnání Divergence neobstojí, dávám 40 %.
Knížka mě upoutala už obálkou. A když jsem si přečetla její obsah, ihned jsem si ji musela půjčit. Mám ráda dobrodružné knížky s trochou lásky. Myslela jsem si, že si u téhle knížky tak nějak odpočinu. Nejdřív jsem četla jen o upírech, pak jen samé románky, tak jsem teď chtěla něco mezi. Ale knížka mě opravdu překvapila! Zprvu jsem nechápala, oč jde. Nemohla jsem jednotlivé frakce od sebe rozeznat. Kam kdo patří, co od nich v jaké frakci chtějí. Ale postupem času jsem se ponořila do děje, vžila jsem se s hlavní postavou - Tris. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout, chtěla jsem víc, víc! Byly chvíle, kdy jsem musela přestat číst, protože jsem se musela smát. Ale také byly chvíle, kdy jsem nemohla číst, protože se mi písmenka přes slzy rozmazala. A nastaly i takové chvíle, kdy jsem se smála a po tvářích mi stékali slzy. Četla jsem a četla a najednou už jsem zírala na bílou stranu knížky. Byla dočista prázdná. A mě hlavou problesklo: To už je konec? Takhle to ale přece nemůže skončit!
Teď se jen modlím, aby v knihovně, až tam 8.1. naklušu, byl další díl...
Po všech těch recenzích, které jsem četla, jsem věděla, že tahle kniha bude dobrá. A opravdu mě nezklamala. Opět jsem musela dojít až na poslední stránku, jinak mi stále příběh vězel v hlavě a já přemýšlela, jak to může škončit.
V některých chvílích jsem ale měla pocit, že se postavy nechovají úplně reálně. Alespoň já bych měla co dělat se začínajícím šílenstvím nebo alespoň pořádným traumatem, ze kterého bych se neotřepala tak jako naše hlavní hrdinka.
Ale i když to nebylo úplně dokonalé, mám pocit, že to předčí většinu knih stejného žánru.
Člověk se asi neubrání srovnáváním s Hunger games. V tomhle směru nedokážu říct, zda to bylo lepší nebo horší. Každá má něco.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie láska smrt zfilmováno americká literatura pro dívky výcvik pro dospívající mládež (young adult) kasty, kastovní systém postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2012 |  Divergence |
| 2014 |  Aliance |
| 2012 | Rezistence |
| 2017 | Čáry života |
| 2014 | Čtyřka: Divergentní povídky |
Ze začátku mi dělalo problém, začíst se do knihy. Když už mám dočteno, tak nechápu proč. :-) Nehodlám tuhle knihu srovnávat s Hunger Games, i když by se to do jisté míry dalo, ale musím uznat, že mi toho celkem dost dala! Už se těším, až začnu číst druhý díl!