Pozdě k ránu / Mstivá kantiléna / Žalmy
Karel Hlaváček
Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna a Žalmy: nové vydání díla Karla Hlaváčka (1874-1898) obsahuje právě tyto tři básníkovy poslední sbírky, obecně považované za umělecky nejcennější. Karlu Hlaváčkovi nebylo ani dvacet čtyři let, když podlehl tuberkulóze. Přesto se zapsal do dějin české literatury jako jeden z nejvýraznějších dekadentních a symbolistických básníků a jeho básně takřka zlidověly, byl to právě on, kdo svou violu naladil co možno nejhlouběji. Ve sbírce Pozdě k ránu se mu díky nezaměnitelné hudebnosti a obraznosti veršů mistrovsky podařilo zachytit neobvyklé nálady a stavy. Ve Mstivé kantiléně se zaměřil na téma revolty a msty utiskovaných. Nedokončené Žalmy, inspirované duchovními texty, pak svědčí o autorově dalším vývoji a usilovném hledání nového výrazu.... celý text
Přidat komentář
Básně mě až na pár výjimek nezaujaly. Nejvíce se mi nelíbila část Žalmy, tedy část zabývající se láskou k bohu a náboženstvím.
Měl něhu jejich kroků...
Měl něhu jejich kroků a teplo jejich těl,
měl karmín jejich retů a fenyklový pel,
když teprv pozdě k ránu vál přes můj Archipel.
U parku za večera je stihl v kruhu stát
a známou jakou píseň na flétny teskně hrát -
hrály tak tiše, dlouze a bílý měly šat.
Pak zřel je tancující do parku zacházet...
Ač do rána je čekal - přec nevyšly již zpět -
když měsíc nad park vyšel, kdes v dálce začly pět...
Měl něhu jejich kroků a teplo jejich těl,
když teprv pozdě k ránu vál přes můj Archipel,
kdy měsíc dlouho chvěl se, než do vln zacházel.
Autorovy další knížky
2010 | Pozdě k ránu |
1989 | Vteřiny duše |
1986 | Milostný listář |
1898 | Mstivá kantiléna |
1978 | Hrál kdosi na hoboj |
vyborny basnik česke dekadence škoda že umřel tak mlady