Ďábel nosí Pradu

13.01.2012

Naprosto souhlasim s 50% z vas. Knihu jsem sice cetla v anglictine, takze jsem tam zadne preklepy nemela, ale bylo to tak priserne nudne, ze jsem se dostala asi jen do tri ctvrtin. Porad o tom samem, kdyby mela 150 stranek, byla by to celkem dobra kniha, ale takhle? Jako by autorka soutezila se svou kamaradkou Meyerovou, kdo napise vice stranek, at uz to bude nudne, nebo ne. Jsem sice fanouskem Stmivani, ale konec Rozbresku uz je tak natahovany, ze mi to zkazilo dojem z knihy. Tady je to to same, prvnich 100 stranek se to jeste dalo, ale ten konec...

14.11.2011

Nezbývá mi než souhlasit s tím, že se jedná o jeden z mála případů, kdy film svoji knižní předlohu jednoznačně předčil. Nemůžu říct, že by mě kniha přímo urazila, ale překlepy a gramatické chyby jí odpustit nedokážu. Vyjádřila bych to slovy "klasiků" z Divadla Sklep: "...ta kniha je především moc dlouhá! A to tak, že kdyby byla o polovinu kratší, stále by byla příliš dlouhá." :-)

09.10.2011

Rozhodne film lepsi nez kniha. Ale spis je film lehce inspirovan knihou, protoze mi prijde, ze kniha je uplne odlisna s pribehem odvijejicim se uplne jinam.

29.09.2011

Lehké čtivo je fajn, nezábavné lehké čtivo fajn není. Autorka sice kombinuje „reálné zkušenosti své a svých přátel z prvního zaměstnání“ s fikcí do jakéhosi fikčně-faktického hybrida, nicméně jaksi zapomíná na to, že v odlehčené knížce, která neaspiruje na to být pětisetstránkovou popisnou, amatérskou reportáží, jsou potřeba trojrozměrné postavy s výraznými rysy, DĚJ a že knížka musí k něčemu neodvratně směřovat a nebýt jen nahodile splácanou skrumáží popisů a dojmů, která by se dobře vyjímala tak maximálně v ženském časopise v reportážní sekci. Pokusy hlavní postavy o sebeironii, které má například Bridget Jones slušně vybalancované a vtipné, jsou tady neskutečně přepísknuté, a místo aby naznačovaly nadhled, tak z protagonistky dělají rozmazlenou, sebestřednou, věčně nespokojenou fňuknu, která nedělá nic pro to, aby dokázala, že skutečně má na víc, než jen těm opravdu schopným lidem osmkrát denně běhat pro kafe. Ostatní postavy nejsou nijak věrohodně vykreslené, jsou jednorozměrné a slouží jen k tomu, aby si protagonistka mohla stěžovat ještě o trochu víc. Doporučuju filmovou adaptaci, protože její tvůrci na rozdíl od autorky přesně věděli, co dělají.

19.08.2011

Mně se naopak líbila kniha více, nežli film, a to o hodně. V knize mi nejsou neustále vnucovány všechny ty oblečky, boty a kabelky, v knize mám prostor pro svou fantazii, a děj v knize mi přijde mnohem logičtější, nežli ve filmu, především na konci.

25.05.2011

Kniha mi přišla vlastně stále o tom samém, nesnesitelná šéfová dává úkoly svému zaměstnanci, plus propletení života mimo práci – problémy s rodinou, partnerem a kamarádkou. Knihu jsem ale i tak za krátkou chvilku přečetla navzdory opakovanému tématu, opravdu miniaturnímu písmu na skoro 350 stránkách a na snad desítky překlepů a pravopisných chyb! Celkově jsem ráda že jsem si knihu přečetla a občas jsem se i zasmála.

18.05.2011

Zívačka první kategorie. Po 100 stránkách jsem měla chuť umlátit hlavní hrdinku jejíma Jimmy Choo botama. A jako bonus obludný překlad (udělat z Bobbi Brown chlapa???). Jedna z výjimek, kdy film převyšuje knížku.

27.03.2011

Vyjímka,kdy film se mi líbil víc jak kniha. Je nudná a stále dokola o tom samém.

25.03.2011

Nevím, zda vůbec mohu hodnotit knihu, kterou jsem nedočetla. Ale dočíst ji by byl nadlidský úkol. Musím souhlasit s předchozím komentářem: film je rozhodně lepší.