Pragmatika lidské komunikace
Paul Watzlawick , Janet Beavin Bavelas , Don D. Jackson
Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie. A tak se již dnes klasickou stala teze „nemůžeme nekomunikovat“ či předpoklad, že klient nemůže být léčen izolovaně, nýbrž jako součást systému, především rodiny. Autoři popisují, jak k patologii přispívají různé komunikační hry a paradoxy, operují s pojmy typu „dvojná vazba“, „digitální a analogová komunikace“, „metajazyk“. Role jazyka ve vztazích je demonstrována na rozboru divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho. Nechybí propojení komunikační teorie s existenciální filozofií ani její aplikace v psychoterapeutické praxi.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2024 , PortálOriginální název:
Pragmatics of human communication
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha dávající nadhled na lidskou komunikaci a chápající ji ze strany pozorovovatele. To umožňuje vhled do každodenních situací do kterých se dostáváme a tímpádem je lépe řešit.
Na druhou stranu mi přijde, že lidský organismus je až moc příliš připdobňován k automatizaci a informatice jako kdyby z toho chtěl někdo udělat exaktní vědu. Proč?
Tak jsem dočetla údajně základní práci v oboru mezilidské komunikace. No byl to porod. Opět se jako laik podivuju tomu, nad čím si akademici lámou hlavu. Užitečným jsem shledala snad jen rozbor divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové, kterou jsem dosud neznala, a potom téměř závěrečnou sedmou kapitolu, která ukazovala, jak lze teorie z knihy využít pro psychoanalytickou praxi.
Kniha je to odborná a těžká. Autor má ve zvyku v úvodu kapitoly stručně a velmi nesrozumitelně vysvětlit pojem nebo jev. Naštěstí se tomu věnuje dál, takže to postupně lze pochopit. Některé stránky v první půlce knihy jsem četla víckrát, abych se chytila. Někdy zavádí pojmy, které jsou známé, ale chápe je trochu jinak, což je krajně matoucí. Obecně je to užitečné a zajímavé, i když už trochu starší, takže někdy známé a někdy překonané. Ale zase je to základ určitého paradigmatu, které je dobré vstřebat...
Hodně výživná kniha :) Četla jsem ji opravdu dlouho, protože na zpracování informací to chtělo vždy čas. Ale stálo to za to. V knize jsou neuvěřitelná moudra a celé je to nabité spoustou dobrých infromací.
Tak jsem si tu napsala takový příjemný komentář - sama pro sebe, a když jsem ho po čase dopsala a zveřejnila, neobjevilo se tu nic. Prostě zmizel! Možná zmizel podobně, jako zmizí všechny moje otázky a v komunikaci se pak už jen budu dívat a naslouchat. Ale to nejprve potřebuji dosáhnout podobného zenového pohledu na svět, jako je to v závěru této knihy.
Výborná kniha. Neuvěřitelně hutně napsaná. Není to lehké čtení, ale co se toho člověk dozví. Pro každého koho zajíma jak spolu lidé komunikují. Zajímavost: Jedna kapitola je věnována hře "Kdo se bojí Virginie Woolfové?" a na komunikaci hlavních hrdinů jsou ukazovány některé patologické mechanismy komunikace. Další dvě knihy které jsem od tohoto autora četl (Úvod do neštěstí a Všechno dobré je k něčemu zlé), už jsou pouze odvary této.
Štítky knihy
psychoterapie verbální (slovní) komunikace studie pragmatická lingvistika konstruktivismus (sociologie) sémiotika psychopatologie mezilidská komunikaceAutoři knihy
rakouská, 1921 - 2007 Janet Beavin Bavelas
americká, 1940 - 2022 Don D. Jackson
americká, 1920 - 1968
Dosti náročné čtení. Nicméně díky kazuistikám se kniha stává zajímavou a i teorie dostávají svého pochopení.