Praha
Jiří Doležal
V místech, kde se vody Vltavy vymanily ze sevření skalnatých břehů a rozlily se do šíře uprostřed malebné kotliny, vznikla Praha. Město rostlo do své dnešní podoby celé tisíciletí. Jeho tvář se měnila někdy skokem, jindy zase nepozorovaně. Tradice místa splývala ve svých epických i lyrických složkách s krajinnými tvary a stopami lidské práce. Jako hlavní město země se Praha stala symbolem národních dějin a pokladnicí kultury. Za našich dnů se prolíná svérázná silueta městské krajiny a historická krása kamenného svědectví s ruchem moderní metropole, pozměňující během let socialistické výstavby rozlohu Prahy a rytmus jejího života. Neopakovatelné pohledy, jimiž se otvírají pražská panoramata i skrytá zákoutí, jsou neustálou výzvou malířům, básníkům a fotografům. Jako tolik jiných přijal tuto výzvu i autor této obrazové publikace. Jeho práce o Praze není pouhým zpravodajstvím, ale snaží se objevovat vztahy mezi tvary a lidmi, sledovat život města a jeho proměny.... celý text
Přidat komentář
Sice hodně stará kniha, ale pro mně veliká nostalgie. Krásné fotografie, nádherná místa a popisy. Známá místa i naprosto neznámé kouty naší matičky stověžaté. Díky knize jsem objevila spoustu nádherných a pro mně nových míst, která jsem s velkou radostí již jako školačka velice ráda poznala a navštívila. S mamkou jsme si výlety v Praze opravdu hodně vždycky užily, je stejná milovnice památek jako já. Krásné a nostalgické.
Krásná publikace s fotografiemi, nad kterými je mi vždy dobře a zastaví se čas. Praha je vděčným cílem všech fotografů a tato publikace s nevšedními pohledy to jen potvrzuje.
Štítky knihy
Praha fotografie Prahy pragensia
Ach, tato obrazová publikace mě velmi zaujala :)
Vidět Prahu sedmdesátých let, šedou, špinavou, oprýskanou, nahlédnout do zákoutí Malé Strany a Starého města, jejich prázdných ulic, ve kterých se zastavily kroky pouhých pár bělovlasých stařečků o hůlce. Číst si o domech U tří špačků, U královny včel, U modré podkovy, U bílé čelisti, U zlaté obruče - o domech, jejichž názvy naleznete již pouze v katalogu památkového ústavu. Nahlížet na místa, která již neexistují - vyasfaltovaný Karlův most, karpatský kostelík v Kinského zahradě, na místa, kdy Gottwaldovo nebo Leninovo bylo kdeco. Nahlížet na nabubřelé památníky socialismu - "krásu a harmonii moderní architektury" v podobě sídlištových domů, dálničních nadjezdů a podjezdů...
To vše ve mně vytváří velmi zajímavý koktejl pocitů - nezapomenutelné :)