Praha
Edward Dickinson Blodgett
Dvojjazyčná, anglicko-česká sbírka veršů, je autorovým holdem městu na Vltavě. // Je zároveň také metaforickým vyznáním, z něhož vyvěrá nezpochybnitelný genius loci spjatý s mýty a pověstmi. Pro autora se tak Praha stává bohatou klenotnicí architektonických stylů, nálad a magických prvků, které společně vytvářejí příznačnou atmosféru zcela ojedinělého města v samotném srdci evropského kontinentu.... celý text
Přidat komentář
Praha
Když ticho, tak roztříštěné, když nářky, tak bezejmenné. Když vzduch, tak bezdechý, když šero, tak houstnoucí. Když noc, tak ta, jež neochvějně hoří, když město, tak zlaté a uprostřed moří. // A jestli vás nechytnou překlady básní, prohlédněte si alespoň obrazy Roberta Kessnera. // Za mě nadprůměr a chvála. Děkuji.
---------------------------------------------------------
DÉŠŤ
jak někdo kdo zabloudil
na procházce v dešti
a vidí povědomé věci
téměř jak vypadají
a přece k nepoznání
neschopen uvěřit
že jsou tím čím jsou
věže jakoby křičely
křičí však neslyšně
a ptáci s moudrýma očima
osvětlují vzduch
jasným a vědoucím zrakem
kdyby dálka byla hvězdou
stvořenou pro vzestup a pád
jeho ruce by ji uchopily
snad to byl pouhý sen
či sen co se zdá
prchavě procházet kolem
kde všechno zůstává
všechny věže na svém místě
snílek bloumající v dešti
na konci vybledne
když sleduje sám sebe
jak mizí v dálce