Praha noir: čtrnáct povídek předních českých spisovatelů
Pavel Mandys , * antologie
Kolik tváří mají pražské zločiny, záhady a tajemství? Čtrnáct českých autorů přijalo výzvu nabídnout na tuto otázku odpověď a navázat tak na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty - čtrnáct herců přijalo hozenou rukavici a vypráví jejich povídky s detektivní či mysteriózní zápletkou tak, že budete špicovat uši. S Milošem Urbanem a Hynkem Čermákem se vydáme na Karlův most, s Michaelou Klevisovou a Janem Vondráčkem na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař, kde čeká Viktor Dvořák, a Vyšehrad, kde potkáme Davida Novotného. Petr Stančík s Lukášem Hlavicou nahlíží do tajemného světa někdejšího Židovského Města, Petra Soukupová líčí v podání Pavly Beretové nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá s Hanou Maciuchovou temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží… Objevný soubor uspořádal literární kritik Pavel Mandys.... celý text
Detektivky, krimi Povídky Literatura česká
Vydáno: 2016 , OneHotBookInterpreti: Hana Maciuchová , Hynek Čermák , Jan Vondráček , Martin Myšička , Jan Vlasák , Jaromír Dulava , David Novotný , Alexej Pyško , Petr Stach , Martina Hudečková , Viktor Dvořák , Pavla Beretová , Lukáš Hlavica , Jan Dolanský
více info...
Přidat komentář
Ač některé povídky neodpovídají zcela žánru v názvu knihy, na což také upozorňuje její sestavovatel v předmluvě, kniha je moc fajn po všech stránkách: neodfláknutá redakční práce, vybavení knihy - ilustrované titulní stránky jednotlivých povídek, medailonky autorů i obsahově.
Tak som si povedala, že dodatočne (niekoľko mesiacov po prečítaní) prispejem svojou neinovatívnou troškou ku komentárom tejto knihy. :-) Veľmi pozitívne ma oslovilo jej grafické prevedenie (Paseka, 2016), ktoré pokladám za extra podarené a výstižné v duchu “noir” obsahu. Rozmanitej a nádhernej Prahe to ako kulise temných príbehov mimoriadne pristane.
Celú zbierku vidím na silné tri hviezdičky. Obsahovo je kapánek nevyrovnaná, čo ale nie je prekvapivé, keď má každá poviedka iného autora. Žiadna z nich však nebola vyslovene slabučká či nehodná zaradenia do výberu ... ale, pravdupovediac, asi ani životné veľdielo (hoci viaceré sú výborné). Myslím, že táto zbierka je skvelým adeptom na vytvorenie si širšej čitateľskej základne, pretože má až štrnásť jedinečných šancí zaujať čitateľa a je lákavá od prvej po poslednú poviedku. Som si istá, že prakticky každý, kto sa rozhodne preskúmať tajomstvá noirovej Prahy, si v nej nájde niečo sebe blízke.
Každú poviedku hviezdičkujem samostatne. Prihliadam na silu príbehu, štýl spisovateľa, záujem, aký vo mne konkrétna poviedka vyvolala a dojmy, ktoré zanechala. No a automaticky ich porovnávam medzi sebou, inak to nejde.
Oblíbení autoři jako např. Goffa, Soukupová, Tučková, Procházka nezklamou. Jinak jsem čekal trochu víc.
Čekal jsem od toho víc, ale je to jako každý sborník povídek. Pár jich bylo pěkně napsaných a detektivních, pár občas překvapilo, ale většina mě nezaujala.
V úvodu knihy je zmíněno, že některé povídky z kolekce se k žánru noir váží velmi volně. Spíše by bylo záhodno zmínit, že se ze sbírky většina povídek žánru vůbec nedotýká. Z knihy bych do titulového žánru zařadila možná dvě nebo tři. Ostatní šly kolikrát úplně mimo.
Rozhodně nemůžu říct, že jsem trvala na povídkách striktně z tohoto žánru. Na druhou stranu jsem ale čekala zajímavé, čtivé příběhy. Něco, co by mě trochu donutilo prozkoumat další tvorbu českých autorů, co přispěli do této sbírky. Bohužel. Drtivá většina příběhů byla nezáživná, bez zajímavého průběhu i konce. Několikrát jsem při čtení začala i trochu bloumat, jelikož mi příběh nedával moc smysl. Oddíl knihy: Praha magická bych úplně vynechala.
Z celé sbírky se mi opravdu líbila jen jedna jediná povídka. Zbytek pro mě byl těžký průměr až podprůměr. Bohužel.
Jsem ráda, že jsem se mohla seznámit i s autory, ke kterým jsem se zatím ještě nedostala. Pár povídek bylo trošku slabších, ale většina se mi líbila a i celkové zpracování knihy je velice zdařilé. Nejvíce mě zaujaly povídky Miloše Urbana, Michala Sýkory, Ondřeje Neffa, Kateřiny Tučkové, Michaely Klevisové, Ireny Hejdové, Petra Šabacha a Petra Stančíka.
Knihu jsem měla v audioverzi a nutno říct, že hlavně díky živým hlasům mi dávalo mnoho povídek ještě větší smysl, než v knize. Na druhou stranu, některé povídky byly do sborníku dodány docela na sílu, s tématem Praha Noir neměla většina nic společného (jen, že se třeba odehrávaly v Praze). Podle jmen autorů jsem čekala mnohem víc a u většiny povídek přišlo jedno velké zklamání. Některé pro mě byly úplně mimo, další trochu přehnané nebo moc krátké na to, aby se rozvinul nějaký příběh.
Já povídky nečtu moc ráda, ale název knížky mě přiměl ji zkusit. Líbilo se mi na knize , že jsou povídky zařazeny na různá místa v Praze. Některé povídky se mi hodně líbily , ale bohužel většina mě moc nenadchla. Nejvíc se mi líbila povídka od Kateřiny Tučkové , ta zde opět dokázala, že je Paní spisovatelka. A že i povídku dokáže napsat velice emotivně. Michaela Klevisová taky byla celkem dobrá, ale přesto o hodně slabší oproti povídce K. Tučkové. Ostatní povídky mi přišly takový průměr. Ale rozhodně se to číst dalo.
Spokojenost. Příliš nevyhledávám české autory, ale tenhle skvělý výběr mě donutil se nad tím trochu zamyslet a dát někomu občas šanci. Tak dvě tři povídky byly slabší, ale jinak paráda.
Už z úvodu se dozvíte, že většina povídek stejně do žánru noir nespadá, takže se sbírka měla nejspíš jmenovat úplně jinak, ale budiž. Jak už psalo mnoho jiných, kvalita povídek je velmi nevyrovnaná, ale celkově je to u mě tak nějak v průměru.
Takže to vezmeme postupně.
Goffa - nijaké, snaha byla, především co se týkalo atmosféry, ale nějak to nevyšlo. Příběh sám byl naprosto neoriginální a nezajímavý.
Kopřiva - asi to nebylo jeho top, ale já ho mám prostě ráda, takže jsem musela hodnotit kladně. Bavilo mě to. Mělo to spád, zvrat a odsýpalo to, třebaže to byl vlastně akčňák jako kterýkoliv jiný.
Urban - vždycky jsem si od něj chtěla něco přečíst, ale nikdy jsem se k tomu nedostala. Tak teď jsem měla do začátku tuhle povídku a i když jsem si z toho na zadek nesedla a chvílemi mi přišlo, že ty brutálnosti přidal vyloženě, aby ta povídka nebyla nudná, tak si od něj určitě v budoucnu zkusím něco přečíst.
Procházka - ale jo, byla dobrá. Bylo to svižné a dobře se to četlo, ale zápletka mohla být trochu neprůhlednější. Takhle to nebylo víc než předvídatelná detektivka. Na druhou stranu uznávám, že v povídce není na nějaké velké zvraty příliš prostoru.
Cigan - řekla bych, že tomuhle spisovateli asi člověk musí přijít na chuť skrz jeho ostatní tvorbu, aby tuhle povídku ocenil. Židé mě zajímají, takže reálie a pozadí povídky se mi líbilo, ale zápletka nic moc.
Neff - ne, tohle byla nuda. Závěrečná zmínka autora o tom, že je to založené na skutečnosti už se spíš zdála jako zoufalý pokus to nějak ospravedlnit.
Stančík - velmi dobré. Mlýn na mumie jsem nečetla, ale tahle povídka mě zaujala jak svou atmosférou, tak zápletkou.
Tučková - jedna z nejlepších povídek. Autorka umí skvěle vyvolat emoce.
Pilátová - nic zvláštního. Pár věcí mě na tom zaujalo, ale zas tolik se tam toho nedělo a ani to nemělo tu atmosféru jako Tučková.
Sýkora - hned jsem sáhla po jedné z jeho knih a co nevidět si ji přečtu. V podstatě klasická detektivka po vzoru staré školy, ale fungovalo to.
Klevisová - nebylo to špatné, ale nezaujalo mě to zas tolik.
Soukupová - skvělé. Spolu s Tučkovou a Sýkorou bych řekla, že úplné top sbírky. Nemohla jsem přestat číst.
Hejdová - nevím proč, ale přišlo mi to takové roztomilé. Rozhodně to byla jedna z těch lepších povídek, ale to rádoby drsňáctví hlavní hrdinky mi přišlo úsměvné.
Šabach - nad touhle povídkou jsem spíš nevěřícně kroutila hlavou. Nebyla špatná, ale co v téhle sbírce dělala jsem moc nepobrala.
Osobně nejsem "povídkový" typ. Příjde mi to jako jednohubka, co skončí dříve než začne. Ale musím říci, že jsem byl mile překvapen a určitě si od některých daných autorů přečtu něco plnohodnotného. A pokud výjde další noir sbírka o Praze, určitě do ní půjdu.
Přečetla jsem 5 povídek a knihu odložila. Myslím, že šanci dostala. Z těch pěti povídek byly dvě ucházející a tři naprosto hrozné. V jedné bylo prostředí Prahy úplně uměle našroubované, až to bylo do očí, jindy byl námět zcela fádní a literární zpracování až ubohé. Další povídka vypadala originálně a nakonec pro mě nepochopitelně se hlavní postava rozhodne zabít své nejbližší... no má to být sice krimi, ale bylo to akorát divné.
Možná jen tento žánr není pro mě. Nijak mě to neokouzlilo.
Na knize jsem ocenila zařazení na různá místa v Praze. Některým povídkám to přidalo na zajímavosti, jak jsem si místa spojila s vlastními zážitky. Hlavně proto, že určitá místa navštěvuji několikrát do měsíce.
letný relax, bolo zaujímavé sledovať neprehliadnuteľný rukopis jednotlivých autorov. Odporúčam aj ako audioknihu.
Povídky normálně skoro nečtu, tyto jsem poslouchala. Jak už to bývá, některé mě bavily víc, některé míň... Ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc ochabovala moje pozornost.
Kniha, která dokazuje, že máme vyspělé spisovatelky a prvoplánové spisovatele. Dobré na dlouhou cestu a na vystavení čelem do knihovničky.
Štítky knihy
Praha povídky detektivní a krimi romány tajemno záhady židovská ghetta detektivní drsná škola české detektivky a krimi noir (literatura)Část díla
Amatéři
2016
Další nejhorší den
2016
Kabinet sedmi probodnutých knih
2016
Lepší život
2016
Mizení na mostě
2016
Praha noir je súbor poviedok od štrnástich popredných českých spisovateľov (aspoň tak to uvádza obálka) zostavených Pavlom Mandysom. Autori nás zavedú do rôznych častí Prahy, ktoré sú znázornené na zadnej obálke knihy a zlepšujú orientáciu najmä pre nepražákov. Spracovanie knižky je celkom pekné a zodpovedá téme a čo sa týka poviedok, tie sú viac-menej vydarené, pričom pred každou je krátka charakteristika o autorovi. Sám som bol zvedavý na niektorých autorov, pretože som od nich ešte nič nečítal a keďže na poviedke by mal spisovateľ ukázať svoje majstrovstvo, som rád, že najmä poviedky od Kateřiny Tučovej, Petry Soukoupovej a Jiřího W. Procházku a Petra Sýkoru boli pre mňa top. Takisto sa mi páčila aj poviedka od Chaima Cigana a do popuku ma dostala aj tá od Petra Stančíka. Zvyšné poviedky sú priemerné až podpriemerné a podaktoré žiaľ pre mňa nedosiahli ani úroveň maturitnej práce, ale nechcem menovať, každému sa predsa páči niečo iné. :-) Som rád, že som mal možnosť väčšinu autorov stretnúť na Světe knihy Praha 2017 a dať si od nich poviedky podpísať. :-)