Praha - zahrady a parky
Božena Pacáková - Hošťálková
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných. Ucelenou představu o procesu jejich zakládání a proměn v historických a slohových souvislostech autorka brilantně načrtává a objasňuje i s pomocí nových poznatků z jejich historie ve vstupní části knihy. Ve druhé části pak věnuje pozornost jednotlivým zahradám nebo parkům. Pro vystižení souvztažnosti s daným územím je prezentuje ve skupinách odpovídajících určité lokalitě, která je uvedena celkovou charakteristikou. S reprezentativními fotografiemi a historickými dokumentačními obrázky knihu dotváří výklad odborných pojmů, přehled dřevin, rejstřík osobností a lokalizace, u vybraných historických zahrad autorka předkládá i vysvětlení jejich specifických prostorových vazeb.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2000 | Pražské zahrady a parky |
2004 | Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
2016 | Praha - zahrady a parky |
Této reprezentativní knize by se chtělo a slušelo dát 100%. Autorka je odbornice na slovo vzatá, věnuje se tématu celý život, kniha je vzdušně zalomená, je radost jí listovat i číst. Paní Pacáková-Hošťálková dokáže v "tak akorátní" míře kombinovat historii, pohled architekta, kunsthistorika a dendrologa, že je to téměř ukázkové. Mapky, které ukazují vzájemné pozice různých parků a zahrad ve vztahu k Pražskému hradu a nebo k sobě navzájem, jsou úplně novou dimenzí, kterou člověk ani nečeká, a konečná mapka téměř turistická je vítaným doplněním. Nemůžu knize dát ale 100%, protože fotografie jsou naprosto nejslabší část knihy. Působí to, jako kdyby si nakladatelství vzpomnělo vydat knihu rychle na jaře a tak poslala fotografa, aby "ty zahrady a parky rychle obešel", ať je počasí jakékoliv. U takovýchto skvostů zkrátka fotograf nepořídil až na výjimky žádnou pěknou fotku, která by byla v sobě nesla jakoukoliv atmosféru kromě smutného podzimu. Nic proti smutné atmosféře podzimu nemám, ale tady je to skoro všude a typickým příkladem je chabá fotka na titulní stranu, která ještě navíc "padá" nalevo. Takže být nakladatelem, rok s knihou počkám a nechám fotografa, ať si ty atmosféry vyčeká. To je velká škoda.