Praktická urinoterapie
Vilma Partyková
Praktická urinoterapie volně navazuje na autorčiny knihy o urinoterapii a hladovění. Předává v ní nejpodstatnější souhrn praktických informací a postupů o výsledcích své dvacetileté zkušenosti při používání těchto preventivních a léčebných metod. Ve své nejnovější knize MUDr. Partyková podrobně vysvětluje postupy pro zbavení se letitých usazenin v cévách, střevech, kloubech, lymfatických cestách, zažívacích orgánech, písku v ledvinách, kamenů v játrech a žlučníku. Těžištěm knihy jsou praktické návody k provádění vnitřních a vnějších způsobů použití uriny při infekcích, alergiích, žaludečně-střevních potížích, poruchách kosterního aparátu, očních, ušních potížích a při zákeřných nemocech, i takzvaně nevyléčitelných. Dokládá je v návaznosti na knihu Urinoterapie a nemoci množstvím kauz z vlastní praxe a řady zahraničních publikací. Pozornost je věnována prohloubení účinnosti urinoterapie obohacením uriny přírodními látkami, včelími produkty a především mumia, včetně receptur. Sama autorka o této své nejnovější knize píše: K rozhodnutí souhrnně a velmi podrobně popsat jednotlivé očistné a urinoterapeutické procedury mne nutí opakované dotazy nemocných. Urinoterapie ve spojení s hladověním přinesla nemocným uzdravení, nebo aspoň úlevu od nepříjemných zastaralých chronických doprovodných známek nemocí. Proniknout do těchto tisíciletých léčebných a ozdravných metod mi pomohly mé dvacetileté zkušenosti a kontakty s nemocnými. Pozorovala jsem, že u těch, kdož prováděli procedury poctivě, bez šizení, se výsledky vždy dostavily. U netradičních metod se nedá nic uspěchat, potřebují delší čas působit, aby se zaznamenal pozitivní výsledek. Není tomu tak, že když spolknete tabletku, a přestane vás bolet hlava nebo kloub. Příčina nemoci zůstává, stejně, jako když berete léky proti vysokému tlaku, revmatismu, bolestem žlučníku a jiným neduhům; odstraní se syndrom, ale příčina zůstává. Za pár týdnů se choroba ozve znovu, zpravidla silněji. Všechny své zdravotní potíže si pěstujeme od útlého dětství. Nejdříve nás živí nezdravě naši rodiče, pokračuje v tom mateřská školka, škola a posléze my sami. Podle hesla „kdo negriluje, není Čech“, návštěvy Mc Donaldů či jiných Fast foodů, udělá své. Pití přeslazených Coca–col, Pepsi–col a jiných col, které jsou návykové, sladkých limonád, a výsledkem je obezita. Varováním by nám měla být obezita hlavně dětí a také dospělých. Dnes se dá žít relativně velmi zdravě. Je velký výběr ovoce a zeleniny, je možnost si péci chléb a pečivo za použití kvásku. Můžeme si vyrobit kvásek sami doma a nepoužívat kvasnice. Dá se vyhnout škrobu, sóji, a spoustě ochucovacích E přídavků, které jsou zdravotně závadné; je jich na tři tisíce. Nesmíme opomíjet pohyb na čerstvém vzduchu, sportovní aktivity. Dostatečně zavodňovat organismus a hlavně jíst s mírou a nepřejídat se. Střídat duševní aktivitu s fyzickou, mít své záliby a pěstovat je. Kouření a alkohol patří mezi významné škodliviny a měli bychom se jich bez váhání vzdát. Ušetřené peníze můžeme investovat do zdraví. Je mi líto dětí, jejichž máma kouří, je ji vidět s půllitrem piva, nebo dokonce se věnuje drogám. Ti, kdož argumentují starým okoukaným „pil a kouřil – umřel, a nepil a nekouřil – umřel taky“, dobře vědí, že nemají pravdu. Rakovina plic a průdušek, tuhá játra by měla být dostatečnou výstrahou. Když jsem ještě pracovala jako anesteziolog, byl šéfem chirurgie vynikající chirurg pan profesor Polák, který hodně kouřil. V přestávkách mezi operacemi jsme ho od kouření zrazovali, s pohrůžkou rakoviny. Vždy se tomu vysmíval. Samozřejmě zemřel na karcinom průdušek. I bez vyjmenovaných škodlivin – je toho, co nás ohrožuje, velmi mnoho – máme důvod se zaměřit na důslednou prevenci. Zachovat si i ten zbytek zdraví za to stojí. Popřemýšlejme o tom! Nikdy není pozdě a to, co uděláme pro své zdraví co nejčasněji, vrátí se nám v kvalitním životě i ve stáří, kdy nebudeme odkázáni na pomoc svého okolí. Hlavně nebudeme odkázáni na enormní konzumaci léků. Nevystavovat se nadměrnému užívání léků s mnoha vedlejšími účinky. Chemické preparáty, nejenže neléčí nemoc, avšak jen tlumí hlavní symptomy nemoci, ale významně poškozují důležité orgány. Nemoc si udržujeme sami, pokud nezapojíme svou vůli s ní bojovat. Ti, kdož „pečují“ o naše zdraví, nepotřebují kolem sebe zdravé jedince. Potřebuji nemocné a proto jejich nemoci udržují. Nápor farmaceutických skupin, kterému je vystaven pacient, ale i lékař, je obrovský. Výrobci léků pouze hlídají své zisky, ale osud nemocného jim je lhostejný. Chceme si nechat vnucovat chemické, škodlivé preparáty, nebo začneme o své zdraví bojovat sami včas? Včasné a pravidelné používání urinoterapie a hladovění výrazně brání nemocem, výrazně pomáhá v boji s nemocí. Stačí ranní proplachování nosohltanu urinou, vykloktání. Nosohltan je vstupní branou pro infekci do dýchacích cest, která, když ji necháme rozjet, nás v několika hodinách paralyzuje. Pár doušků uriny po ránu pročistí zažívací orgány, propláchnutí dutiny ústní sníží proud baktérií do žaludku a ochrání rovněž zuby. Masáže urinou jsou pro sametovou kůži. Kataplazmy léčí poruchy kosterního aparátu. Lačnět můžeme jeden den v týdnu. I tímto málem uděláme pro své zdraví hodně. Popřemýšlejme o tom! Lidé, používající urinoterapii, nám píší, že stoupla jejich pracovní výkonnost, podstatně rychleji se zbavili nachlazení či virózy, a to bez použití léků. Stačí to vyzkoušet a každý se o účinnosti přesvědčí sám na sobě. Ve spojení s hladověním urinoterapie pomáhá nemocným vymanit se z problémů chronických nemocí. V poslední době jde také o borreliózu a chlamydie, při nichž se dobře uplatňují urinové injekce současně s přiměřeným stravovacím režimem. U hodně zastaralých nemocí zmírní potíže a umožní nemocnému s nemocí žít. Začne-li se u zhoubných nemocí včas, a není-li ještě proces generalizován, lze dosáhnout velmi dobrých výsledků. Vždy záleží na pravidelnosti a poctivosti provádění procedur. Urinoterapie i hladovění mají své zákonitosti, které se musí bezezbytku dodržovat. Spojíme-li s urinoterapeutickými metodami hladovění, zjistíme, že se jeho průběh změní. Acidotická krize se dostaví dříve, průběh hladovění je mírnější, a urina očistu prohloubí. Těm trpělivým se malá podstoupená oběť odmění velmi bohatě. Podrobné informace jsou v autorčině knize Hladovění pro zdraví. Je samozřejmé, že kniha nenahrazuje v žádném případě nezbytnou lékařskou spolupráci a péči o pacienta. V celé řadě potíží, jako jsou například virózy a důsledky prochlazení horních dýchacích cest, drobná poranění, bolesti kosterního aparátu a mnohé jiné potíže si můžeme překvapivě snadno a velice účinně pomoci sami. Jak, to se dočteme v příslušných kapitolách. Kniha je vybavena rejstříkem a slovníčkem odborných výrazů... celý text
Přidat komentář
Bohužel ani v této knize jsem nedostal odpovědi na úplně všechny své otázky a ani zde jsem nenalezl přesný postup při prevenci. Většina obsahu je totožná s knihou Urinoterapie a nemoci. Přesto je potřeba to ocenit v českých poměrech, kde je jiných publikací málo, jsou li vůbec nějaké.
MUDr. Vilma Partyková - lékařka která sama na sobě poznala, co to je dostat ránu od života ve formě rakoviny prsu. V době kdy ona sama onemocněla, neměla s léčbou pomocí uriny ( vlastní moči) žádné povědomí. Podstoupila tedy klasickou léčbu klasické medicíny tj. kombinaci chyrurgie (odstranění prsní tkáně) a následné chemoterapie (velmi agresivní a destruktivní medikamenty, které likvidují nejen rakovinné buňky, ale bohužel postihují i ostatní zdravé vnitřní orgány).
Léčba urinou je známá již tisíce let a bez přestání se praktikuje například v Rusku. Také to byli ruští léčitelé, kteří ji po letech opět do naší země dostali a to tím, že zde úspěšně léčili a vyléčili těžké nemoci u lidí. Tato lékařka byla tedy svědkem jejich úspěchů a začala intenzivně tuto oblast léčení spolu s kolegy na celém světě znovuobjevovat. Kniha stojí za přečtení a najdete v ní praktické rady jak vlastní urinu používat na obklady, léčební kristýry atd. kdy a v jaké koncentraci ji používat. Já sama jí používám již několik let a jsem věrným propagátorem, protože vím že v mnohém je to léčba účinná a pro naše vlastní tělo bez vedlejší negativních účinků.
Vy, co se nyní po přečtení ušklíbáte, vám bych chtěla říci. Nikdo z Vás neví, co ho v životě potká a následně i Vám tato metoda život může zachránit.....MUDr. Partyková za pomocí uriny ženám jejich životy zachraňuje...následně nemusí žádná žena o prsní tkáň přijít...no není to SUPER !
Autorovy další knížky
2004 | Hladovění pro zdraví |
2011 | Praktická urinoterapie |
2002 | Urinoterapie očima lékaře |
2008 | Urinoterapie a nemoci |
2004 | Vaříme nemocným rakovinou a nejen pro ně |
Vynikající práce o poněkud kontroverzním tématu, a je na každém, zda si studii paní Vilmy ověří v praxi. Když někdo píše knihy o zdraví a dlouhověkosti, podívám se prvně na jeho životopis. No, když pak zjistíte, že zemřel v nedožitých šedesáti, není to ta správná motivace ke čtení jeho knihy. Za Vilmu Partykovou mluví její relativně úctyhodný věk, na přednáškách z posledních let s Jaroslavem Duškem působí ve výborné kondici a také nelze přehlédnout její překonané životní útrapy. Paní Vilmě přeji hodně zdraví do dalších let, a ostatním, kdo vůbec zabrouzdají k tomuto tématu, knihu vřele doporučuji. V kombinaci s půstem se jedná o velmi silný nástroj k ozdravení těla i mysli.