Prašina
Vojtěch Matocha
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět. Jejich dobrodružství je o to nebezpečnější, že při něm musejí čelit partě všeho schopných dospělých chlapů, kteří mají stejný cíl. Foglarovsky laděný a mimořádně napínavý příběh doplňují ilustrace, které čtenáře vezmou přímo do nitra Prašiny. Pro děti od 9 let. Vojtěch Matocha (1989) vystudoval matematiku. Dnes vyvíjí software pro mobilní telefony. Tvůrčím psaním se zabývá od gymnázia, úspěšně se účastnil několika literárních soutěží, píše recenze pro iLiteraturu. Prašina je jeho literární prvotina.... celý text
Přidat komentář
Přijemné překvapení. Prašina je Záhada hlavolamu pro dnešní děti, a dokáže zaujmout i dospělé. 8/10
Dobrodružná kniha pro čtenáře asi od 10. let, ale pobaví i dospělé, které bavily foglarovky. Oproti např Záhadě hlavolamu, má kniha větší spád a hlavně je ušitá na míru dnešním dětem. Představuji si to zděšení dětí, když jim při četbě dojde, že by i dnes, kousek od svého domu, musely nejenom chodit pouze pěšky, ale také by jim nefungoval mobil a tablet a počítač a televize a.......
Na rozdíl od Foglarových Stínadel zde autor vytváří Prašinu jako součást reálné Prahy, což dosti snižuje uvěřitelnost příběhu. Druhá výtka míří na počáteční neschopnost našich dětských hrdinů - namísto aby co nejrychleji zmizeli s nalezeným balíčkem, musí si ho prohlédnout přímo na místě nálezu; namísto aby se co nejrychleji vrátili k dědovi, musí se na náměstí zastavit a napít z čutory, protože pár minut už počkat nejde - chápu, že se situace vážou na další zápletku, ale šlo to udělat chytřeji.
Co je ale důležité, z Prašiny dýchá tajuplnost, a co je ještě důležitější - autor dokáže gradovat napětí do té míry, že čtenáře strhne. Pokud dítě něco nepřiková k řádkům jako tahle kniha, pak už těžko něco jiného. Dílko je pro děti od 9 let, já bych tak dva roky ještě přidal. Celkově vynikající, dávám vysokých 84%.
Docela fajn, ale čekal jsem víc. Další díly číst nebudu. A spíš než foglarovkami je to inspirováno Harry Potterem.
Největší smolaři v dějinách dětské dobrodružné literatury. A zároveň klikaři, kteří by bez náhody (ve stylu deus ex machina) dopadli hodně hodně špatně. Jasně, asi není úplně dobré dávat v urban fantasy hlavním hrdinům vše na zlatém podnose, ale tady se fakt prakticky nepovede vůbec nic. Je to až komické. Oproti třem (a ani toto číslo nakonec není pravda) hlavním postavám je Harry Potter ve svých nejhorších scénách (a že třeba uvíznutí nohou ve schodišti si pamatuji doteď) prototypem šikovnosti.
Na druhou stranu nás při rodinném poslechu bavil svět Prašiny a její fungování. Je to zajímavý nápad, na jehož základě autor vystavěl pěknou řádku tajemna, postupně odhalovaných detailů i alternativní historie. A snaha (jelikož nejsem cílová skupina tak pravda nemůžu hodnotit) o aktuální přístup k příběhu, kdy třeba pro mě oblíbená (a srovnatelná) Záhada hlavolamu už v sobě logicky obsahuje mnoho dávno překonaného (zrovna nedávno jsme s kamarádem probírali, jak s dětmi diskutoval třeba nutnost výroby vlastního časopisu, když dnes stačí společná skupina na soc. sítích).
Velmi velmi povedená dobrodružná kniha pro starší děti a mládež (ale přiznávám, že mě bavila i coby dospělého čtenáře) je často přirovnávána ke knížkám od Foglara. Oproti nim je ale Prašina blíže dnešnim mladým čtenářům (snad i proto má takový úspěch?).
Rozhodně doporučuji k přečtení, nebo alespoň k poslechu ve formě audioknihy!
Neskutočné dobrodružstvo, ktorým bolo moje dvanásťročné ja úplne nadšené a ešte stále si pamätám to napätie, ktoré ma sprevádzalo celou touto knihou.
95 %
Čteno víceméně ze zvědavosti...a musím přiznat, že jsem byla mile překvapena příběhem, samotnou myšlenkou příběhu, napětím, dětskou odvahou....
Popravdě foglarovky, o kterých se často v souvislosti s Prašinou mluví, mě nikdy příliš nenadchly. Oproti tomu Prašina ano!
Úžasný dobrodružný příběh, ve kterém je velice brzy jasné, že nepůjde o žádnou dětskou hru. Kniha je plná napětí, tajemných zákoutí a je třeba rozklíčovat, do čeho se to vlastně hlavní hrdinové zapletli. Přečteno jedním dechem.
Pro milovníky mluveného slova doporučuji také opravdu perfektní audioknihu.
Super dobrodružná knížka plná napětí a akce. Pořád se něco děje, někam se utíká, něco se hledá, hrozí nebezpečí... k tomu velká záhada tajemné čtvrti uprostřed Prahy, kde se celé to dobrodružství odehrává. Prostě na stránkách této knihy není ani malinký prostor pro nudu. I když je to kniha pro děti, bavila jsem se od začátku do konce. A k tomu se mi ještě líbily ilustrace, i když jich tam není moc. Bylo tam sice pár nesrovnalostí, ale čert to vem. Rozhodně zkusím další díl.
Nad Prahou se mezi Karlovým náměstím a Vinohrady rozkládá kolem dvou pahorků tajuplný čtvrť Prašina, v níž se z nevysvětlitelných důvodů zastavil čas na konci devatenáctého století. Na Prašině žije spolu s tisíce dalšími lidmi, kteří se tu buď narodili, anebo se sem utekli před příliš rychlým a zběsilým moderním světem, i dědeček hlavního hrdiny, třináctiletého Jirky. Ten se spolu se svými kamarády Tondou a En nechtěně zaplete do události, z nichž se vyklube dobrodružství, které jim všem změní nadobro život.
Děj se žene od první stránky zběsile vpřed a my se ženeme s hrdiny. Atmosféra Prašiny je skvělá stejně jako samotný nápad. Zhruba od poloviny se ale začnou vršit nelogičnosti, které knihu zbytečně sráží a čím víc o nich budete přemýšlet, tím víc vás budou zlobit (ať už jde o jednání postav a jejich motivaci, nekonečnou šňůru šťastných náhod nebo třeba nevysvětlitelné ohýbání prostoru a času). Cílová skupina je nicméně nadšená a to je hlavní.
Co je ovšem neodpustitelné, jsou naprosto otřesné, k ději totálně nepasující a otravně nabuzené hudební předěly v audioverzi. Jejich autora bych s chutí přivázala k židli a nechala ho aspoň dvě, tři hodiny vychutnávat tuhle jeho přeřvanou, migrénu indukující hnusárnu. A když je něco pitomý, je potřeba, aby toho bylo hodně, a tak jsou stejné i v dalších dvou dílech... super.
Knihu jsem koupila synkovi, a chtěla jsem nahlídnout, co to vlastně čte.
Hodně čtivé, nemohla jsem odejít, potřebovat jsem vědět, co se tam děje...
Každopádně je to psané pro děti, těm nebudou vadit takové drobnosti, jako že hlavní hrdinové jedou několik dní nonstop a neodpadnou v koutě, náhody jsou běžnou součástí života a štěstí máme plné hrsti...
Za mě tak 3,5, ale vlastně se mi líbilo...
Do kategorie mládež sice nespadám, ale knihu jsem si s potěšením přečetla. Příběh Jirky, který pátrá po dědečkovu tajemství ve čtvrti Prašina, a jeho kamarádů En a Tondy, má zběsilé tempo a odehraje se během několika mála dnů. Nechybí akční scény, kdy jde dětem o život.
Přečteno podruhé, tentokrát “ušima”. Víc jsem si proto všímala častokrát opakovaných slovních spojení a vět… Napínavá byla ale i napodruhé ;-)
(SPOILER) Dobře se čte poutavý příběh...ale řeknu vám jak by mohla být zkratka jména Anastázie En? Jak by na to někdo přišel? No a jak by mohlo existovat něco uprostřed Prahy jako Prašina. No že by to jako nikdo nezkoumal? A nebo kaskadérské kousky Jirky a En. A taky jako Jirkův děda který studoval ten obor celý svůj život nemohl spravit stroj a pak cca za hodinu to vyřeší dvě děti co ještě chodí na základku. Ale jinak napínavý příběh (až moc napínavý na dětskou knihu) spousta kámošů co to četla a doporučujou tu knihu. Těším se na další díl až si ho přečtu. Doporučuji.
Než se to rozjelo, začaly se vršit moje pocity, že tohle je na dětskou knížku divné, moc temné až násilné, ploché, řetězec rádoby supermanských kousků ... to bych nesměla číst Rychlé Šípy a Stínadla. Na Foglara tohle zdaleka nemá. Další díly nemám chuť číst.
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství parta dětí pro dospívající mládež (young adult) pro chlapce Cena Jiřího Ortena (nominace)Autorovy další knížky
2018 | Prašina |
2019 | Černý merkurit |
2020 | Bílá komnata |
2022 | Křídový panáček 1/7 |
2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Prašinu jsem poslouchala ze zvědavosti kvůli přirovnání k Záhadě hlavolamu jako četbu na Českém rozhlase. A musím říct, že se mi moc líbila. Temné uličky, staré domy, zarostlé zahrady a tajemství, které Jirkův děda ukrýval, mne vtáhly do děje a nepustily až do poslední minuty.