Prašina
Vojtěch Matocha
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406612/bmid_prasina-HAW-406612.jpg
4
1241
1241
Prašina je tajuplné miesto: temný ostrov uprostred žiariacej Prahy. Nikto nevie prečo, ale v Prašine nefunguje elektrina: nesvietia tu lampy, nejazdia električky a mobily márne hľadajú signál. V tejto strašidelnej štvrti pátrajú dvaja chlapci a dievča po starobylom tajomstve, ktoré by mohlo zmeniť svet. Ich dobrodružstvo je o to nebezpečnejšie, že musia čeliť partii dospelých, ktorí majú rovnaký cieľ a nezastavia sa pred ničím. Mimoriadne napínavý príbeh blízky štýlu Jaroslava Foglara dopĺňajú ilustrácie, ktoré čitateľa vezmú priamo do srdca Prašiny. Vojtěch Matocha napísal knihu, ktorá nadväzuje na úspešnú tradíciu českej dobrodružnej literatúry pre mládež a príbeh zasadil do kulís súčasnej Prahy. Čitatelia od 9 rokov tak zažijú susedné hlavne mesto úplne inak a ponoria sa do napínavého príbehu, ktorý im budú závidieť aj dospelí.... celý text
Přidat komentář
Zábavná archaicko-současná atmosféra i příběh. Skvělé ilustrace. Zdařilé dobrodrůžo.
Nejsou to konkrétní fakta, která má Prašina společná se Stínadly Rychlých šípů, spíš atmosféra a některé situace - tajemství neprobádané čtvrti, přátelství a zrada, práce na stroji ala otevírání ježka v kleci, setkání na zvonicích atd. Osobně jsem hodně potěšena. A motiv městské části, v níž se takříkajíc zastavil čas, je okouzlující.
Rozhodně bych se vyhnul srovnání s Foglarovými Stínadly. To knize zbytečně škodí, protože třeba já, jako fanoušek, tam pak ta společná místa hledám a nenacházím. Děj napínavý, postavy možná trochu plošší a čitelné (zlepšení v pokračování), atmosféra a popis Prašiny skvělý, skryté tajemství originální. Určitě jednou doporučím svým dětem a teď doporučím všem čtenářům.
Hodně sci-fi knížka. Z takových knížek mívám noční můry, je to strašidelné a plné nebezpečí. Ale četla jsem pořád dál, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne.
Kvůli tomu, že tam pátrá skupina dětí, mi to připomíná Klub tygrů.
Je vážně husté, jak se Prašina rozpíná a smršťuje.
Myslím, že napsat zajímavou knihu pro děti a mládež tak, aby se líbila i starším čtenářům, je umění. A tady se podle mě zadařilo. Také bych řekla, že krom atmosféry temných křivolakých uliček kniha nemá s "foglarovkami" příliš společného, třeba se naopak jednou bude podobně někdo odkazovat na knihy pana Matochy.
Tato kniha se mi velice líbila v tom že se dobře četla.
Já nejsem moc na knihy, ale tato mě velice zaujala hlavně svými ilustracemi a tím že byla po celou dobu četby velmi napínavá.
Každopádně velice doporučuji přečíst spíš e dětem, ale i dospělím si myslím že by se mohla líbit.
Dobrý nápad, že se uprostřed Prahy nachází místo, které uvízlo v 19. století. Mnoho momentů připomíná skutečně Rychlé šípy (zápas ve věži, pád do tmavé kalné vody... honičky v křivolakých uličkách, hon za něčím obrovsky důležitým...), ale vzhledem k tomu, že dnešní děti Foglara nečtou, to nijak nevadí. Na můj vkus je tam přespříliš situací, v kterých by děti dávno pomřely, přesto vyváznou prakticky bez úhony. Tyhle nadpřirozené vlastnosti hlavních hrdinů nemám v příbězích ráda, bavilo by mě mnohem víc, kdyby si skutečně něco zlámaly, nebo aspoň vyrazily zuby :).
Je to docela oříšek napsat na Prašinu hodnocení. Úplně se neztotožňuji s proklamacemi ohledně propojení Foglara a Browna - to podle mě ke knize nesedí. Kniha má poměrně slušný spád, prostor příběhu je vykreslen dobře, nicméně občas se čtenář v popisech okolí trochu ztrácí. Charaktery jsou trochu ploché, ale pro dětského čtenáře je to vlastně dobře. Má to spád, má to šmrnc, je to napínavé, jednoduché, podle mě docela vhodné hlavně pro dětské nečtenáře.
Poslouchali jsme s dětmi jako audioknihu. Napínavý příběh s tajemnou atmosférou, který bavil mě i děti.
Na knihu som narazil v predajni Artforum v NZ. Nekúpil som ju, ale prečítal počas niekoľkých návštev kníhkupectva, popíjajúc pritom striedavo kávu a pivo. Takéto kníhkupectvá mám pomerne rád, hm. Škoda, že som si to nemohol prečítať v originále, ale v slovenskom preklade. Nemyslím si, že je to vyslovene len pre chlapcov a dievčatá. Čítanie ma bavilo rovnako, možno aj viac, než takzvanú cieľovú skupinu. Navyše pekné ilustrácie, nádhera. A hlavne dobrý, pútavý a čítavý príbeh.
Myslím, že je to moc pěkná knížka pro kluky a holky, kteří si chtějí přečíst něco dobrodružného... četla se vážně dobře...
...pozor, možný spoiler....
ale přiznávám, že v závěru mi moc nesedělo, jak se naložilo se strojem.... copak všichni lidi, co bydleli na Prašině, takhle chtějí žít.... prostě tam můžou zůstávat i z důvodu, že nemají kam jinam jít...tak se prostě smíří se situací...ale kdyby měli na výběr, bylo by to třeba všechno jinak...
....tak uvidíme, co přinese druhý díl...
Knížka má moc zajímavou zápletku, líbí se mi představa, že je na světě místo, kde můžou žít lidi, kteří k životu nepotřebují a nechtějí elektřinu a další vymoženosti. Samotný příběh byl čtivý a napínavý, i když na knížku pro děti se mi toho násilí místy zdálo až moc. Že Nápravníkův stroj funguje jinak než děda dětem řekl, bylo zřejmé o hodně dřív než to autor odhalil, ale o to víc, se mi líbilo, jak se na konci zachovali Tonda s En. Moc se mi líbily ilustrace.
Prašinu jsem si koupil částečně na radu jedné paní na festivalu DAFFF, částečně na základě popisku na zadní straně vazby, který hlásal, že se jedná o nástupce folgarovek, částečně proto, že ji vydala Paseka, která je mi sympatická, a částečně proto, že je to prostě hezká knížka.
Ale jak už tu někdo podotkl, o foglarovku se jedná opravdu jen tím, že je děj zasazen do mysteriózní části Prahy a hlavními hrdiny jsou děti. Nakonec je to možná dobře, protože když jsem po letech nějaké Foglarovy knihy četl znova, docela mě zarazila ta nízká literární úroveň, kterou jsem jako dítě přehlédnul. Ale o tom zase jindy.
Na Prašině je hodně vidět, že je to autorova prvotina. Poměrně zajímavý příběh Prašiny, jakožto místa, a záhady kolem ní dokázaly udržet moji pozornost až do konce, za což kniha vděčí celkem svižnému tempu. Dokud se kniha pohybuje jen v té tajuplné rovině bez akce, je opravdu dobrá. Pak ale na scénu přichází poměrně směšné akční scény (někdo neustále o něco zakopává, plány nejdou tak, jak si hrdinové představují, protože vždycky nějaký klíčový předmět selže...), stereotypní postavy (tlustý mocichtivý milionář, blábolící stařena, záporákův poskok-mlátič, ...; výjimkou budiž jen En, se kterou má protagonista platonický vztah a je ve všem asi o tři třídy schopnější než on) a logika, která je v některých místech překvapivě promyšlená a jindy dost hlasitě skřípe (např. proč na Prašině, kde nefunguje elektřina, nefungují ani auta, která jsou poháněna spalovacím motorem). I dialogy jsou takové typicky začátečnické, plné zbytečných uvozovacích vět a slov jako "no", "totiž", "vlastně".
Dvě hvězdičky se možná mohou zdát málo, ale ta kniha není špatná. Chtěl jsem ji ohodnotit "objektivně", ale jako první oficiální kniha to je docela dobré. Doufám, že autor bude v psaní pokračovat a v dalších dílech plánované trilogie výše zmíněné neduhy přepere. Každopádně jako dobrodružnou knihu pro děti bych ji určitě doporučil.
Kdybych byla dospívající dítě, určitě bych Prašinu chtěla číst a doporučovala bych ji spolužákům. Hodně mi připomněla Rychlé šípy, které jsem ve svých 11-13 letech úplně hltala.
Prašinu jsem si přečetla ráda a i když jako dospělá vnímám některé zápletky jako trochu naivní, knížka mě bavila a budu ráda, az si ji jednou přečtou i moje děti. Povedly se také ilustrace.
Kniha se mi četla celkem dobře, jen pořád nějak nechápu, jak o ní někdo může tvrdit, že je podobná Foglarovkám. Z principu mi foglarovská přišla možná lokalita (umístění v Praze, tajuplné prostředí), ale jinak to s Foglarem nemělo společného vůbec nic. Moderní technologie běžně v knihách moc nemusím, ale tady to bylo využité s citem a celkem přirozeně, proč ne. Běžně čtu doma osmiletému synovi knížky tohoto ražení, ale tuhle jsem četla nejdřív sama a číst mu ji nebudu. Nějak na mě působila zbytečně násilně, střelba, Patrikův pád, snaha o odklizení nepohodlných svědků mi vnukávala pocit, že čtu knihu pro děti kříženou s klasickou současnou detektivkou. Taky jsem měla pocit, jak už někdo níže psal, že inspirace pochází z jiných knih, které jsem četla dřív, a to mi nepřišlo úplně ideální. Ale abych jen nekritizovala, oproti mnoha jiným mě nerušil "románek", který se vyvíjel v průběhu knihy, pokud jsem si odmyslela, že knihu někdo srovnává s Foglarem (kde by něco takového bylo naprosto nemyslitelné) :)
Zajímavý příběh, kterému rozhodně nechybělo napětí, originální námět a hezké ilustrace. Ke konci jsem se už občas v Prašině trošku ztrácela, což ale klidně může být i tím, že už jsem z dětských let poněkud odrostlá. V každém případě se mi knížka líbila a jsem zvědavá, jak se bude líbit devítileté vnučce.
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství parta dětí pro dospívající mládež (young adult) pro chlapce Cena Jiřího Ortena (nominace)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prašina |
| 2019 | Černý merkurit |
| 2020 | Bílá komnata |
| 2022 | Křídový panáček 1/7 |
| 2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Pan Matocha má talent a bude mít u dětských čtenářů úspěch. Pro dospělé, co kromě napětí nebo zábavnosti čekají něco navíc, asi zůstane na půl cesty, jak píše Litocha a další. Za mě hodně ruší Jirkovy "milostné city". Třeba v druhém díle bude lépe. Matouš Ruml je pro audioknihu zdařilým interpretem, ale zase jsem přišla o luxusní ilustrace!