Pravda a láska

Pravda a láska
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220529/mid_pravda-a-laska-220529.jpg 3 32 32

Francesca se se svým mužem, profesionálním diplomatem, ze slunného Nice odstěhovala do Prahy a stala se tak ženou expatriota, což považuje svým způsobem za diagnózu. Krásné, ale ponuré město ji děsí, zdejší řeči nerozumí a navíc záhy zjistí, že si tu její muž našel milenku. A tak se francouzská středoškolská profesorka v českém hlavním městě vydává na pomalou cestu emancipace: začíná vyučovat francouzštinu, poznává prostředí i lidi, nechává se okouzlit svým šarmantním, tajuplným studentem a chtě nechtě se zaplétá do příběhu s lehkou příchutí politického thrilleru. Praha se dá bez nadsázky označit za jednu z hlavních hrdinek románu. Pro českého čtenáře její román obnáší jednu mimořádně zajímavou rovinu navíc: je mu totiž umožněno sledovat, jak se typická francouzská levicová intelektuálka střetává s prostředím, kde se na cokoliv levicového pohlíží s nevraživostí, a jak vnímá pro ni poněkud nepochopitelnou postkomunistickou mentalitu.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Vérité et amour, 2013


více info...

Přidat komentář

Teopa
dnes 5 z 5

Levicovost francouzská je jiná než ta česká, je plná ideálů lidí, kteří neznají útlak. I proto je to dobrá kniha - ukazuje pohled na život u nás, osoby žijící dlouhou dobu jinde.
Vše je uvěřitelné, kniha se dobře čte, nedrhne a ještě v sobě má příběh o lásce, s nímž se ztotožní každý. Moc se mi to líbilo.

tatafa
07.01.2017 2 z 5

Tato kniha má velice zajímavý námět, ale ve skutečnosti mne nijak nezaujala a knihu jsem ještě (po 2 letech) nedočetla. Kromě pohledu na Čechy z jiné strany, jsem především měla pocit, že autorka je silně znechucena svým životem a není nikdy, nikde a ničím spokojená. Snad knihu někdy dokážu dočíst ...


666
16.11.2016 5 z 5

Velmi hravé čtení. Zajímavý pohled francouzské autorky na českou mentalitu na počátku 2. milénia

Adelix
16.11.2016 5 z 5

Tuto knihu jsem přečetla na jeden zátah a musím říct, že velmi dobře vystihuje pocity marnosti a nešťastné lásky, a přitom není nijak patetická nebo přitažená za vlasy. Asi mi sedla do noty. K tomu pro mě osobně velmi zajímavý náhled na to, jak někteří Francouzi vnímají Českou republiku a prostředí diplomacie.

marca_m
16.08.2015 2 z 5

Této knize dává na zajímavosti snad jen to, že se jedná o příběh cizinky žijící v Praze, tak jste zvědavi, jak bude z tohoto pohledu prezentováno vám známé prostředí.

Palivo
12.05.2015 ztráta času

Bože.

Mladá francouzská čmafítas se přestěhuje do Prahy a bohužel je nucena být pořád doma a nic nedělat, protože její manžel vydělává nadprůměrné množství peněz, které je pak ona nucena utrácet. Chuděra. Z nudy tedy začne učit nějaký zazobaný Čechy francouzsky, ale zřejmě se v tento moment přesouvá kniha do nějakého paralelního vesmíru, protože všechny postavy si chtějí mezi sebou povídat jen o Lisabonské smlouvě, ropovodech a především nonstop o komunistech, z čehož má hlavní hrdinka větrák v prdeli, protože byla ve dvanácti členkou komunistické strany, ještě tehdy v Croissantlandu. Nicméně tedy mezi sebou dobrovolně vedou naprosto šílené, odpuzující a retardované dialogy, které jsou tak neuvěřitelně neskutečné, až jsem si v jednu chvíli myslel, že čtu přepis nějakého zasedání Rady pro pičoviny. Jedním ze studentů se stane i Roman Svoboda, muž, který umí chodit a dívat se do očí - což čmafítě stačí k tomu, aby se ji zapařily kalhotky a začala novou etapu svého rozmazleného života - nevěru. Bohužel, Roman Svoboda má rozdílné názory na verifikaci Lisabonské smlouvy, tak si naštěká jinou bábu a čmafíta propadá do deprese, že kromě toho, že je bohatá a nemusí nic dělat, tak ještě nemůže prcat s Romanem Svobodou, kterému po celou dobu v knize říká Roman Svoboda. Proč mu kurva neříká jen Roman? No a takhle to pokračuje pořád dokola, dokud se děj samovolně nevygraduje do absolutní fáze sraček, která mi připomněla salmonelózu, kterou jsem chytl v sedmé třídě.

Z anotace jsem se dozvěděl, že tato dáma žila tři roky v Praze a vedla tu kurzy tvůrčího psaní - upřímně doufám, že cestou domů autobus s absolventy tohoto kurzu spadl do struhy, shořel a všichni zemřeli.

Pišingr
24.04.2015 3 z 5

Čtivé, ale depresivní...

bookcase
03.02.2015 4 z 5

Zvláštní kniha, zvláštní styl, do půlky skvělé, pak míň. Ale na druhou stranu - nebyl to jen tak obyčejný román, který zhltnete a za dva dny nevíte, o čem byl.

ciniminisek
18.01.2015 3 z 5

Pohled a názor na postkomunistickou mentalitu a vůbec celkově Českou republiku francouzskou dívkou, vyrůstající v levičácké rodině, je velmi zdařilý nápad. Autorka zde dokazuje, že o naší zemi toho ví velmi mnoho a nebojí se to do své knihy i napsat.

magnolia
05.01.2015 2 z 5

Divná knížka, špatně se mi četla a vlastně jsem jí od poloviny spíš přeskákala. Hrdinka mi nesedla (až na pár světlých míst), způsob vyprávění taky ne a politika mi vyloženě vadila - čekala jsem něco jiného.

moni.ka
05.12.2014 5 z 5

Vynikající román. O lásce a nelásce. O Praze. O Francouzích. O tom, jak nás Čechy vidí cizinci. A jací asi opravdu jsme. To vše zasazené do čtivého příběhu.
Po dlouhé době kniha, která byla výrazně lepší, než jsem čekala.

Maya.K.
18.11.2014 3 z 5

Krátké, jednoduše psané kapitoly se čtou velmi rychle. Bavila mě, protože byla přesně o tom, co se psalo v obsahu.

Štítky knihy

Praha francouzská literatura

Autorovy knížky

Claire Legendre
francouzská, 1979
2014  65%Pravda a láska