Pravda o afére Harryho Queberta

19.10.2017

"Dobrá kniha, Marcusi, je taková, u které nám je líto, že skončila". Tak to byla poslední věta v úvodním odstavci Epilogu. A mně to bohužel líto není. Kniha se četla dobře, ale tak 3/4 knihy jsem přemýšlela, jestli je to bráno vážně a nebo je to jakási parodie na detektivku (viz. Marcusova matka, až přehnaně velká láska mezi Harrym a Nolou atd.). Jsem trochu zklamaná, čekala jsem, že mě děj více vtáhne, ale to se bohužel nestalo. Doufám, že druhá kniha spisovatele bude lepší, protože kvůli ní jsem se rozhodla si Pravdu o případu HQ přečíst.

Autor si mohol ušetrit asi tak polovicu strán keby sa zbytočne neopakoval. Začiatok knihy bol zaujímavý, čo je obvykle dobré znamenie pre čitateľa. Asi po štvrtine knihy sa ale začalo písať o veľkej láske a to už zbytočné slovíčkarenie nebralo konca. Nevadilo mi veľa podozrivych to zlepšovalo zâpletku. Zbytočné bolo naťahovanie diela opakovanými detailnými popismi činností hoci len o hlasnej hudbe ktorú mal v obľube otec obete.

18.09.2017

Paráda...a ten nečekaný konec. Jen tolik stran, špatně se držela :-)

Na tejto knihe je zlé snáď úplne všetko. Okrem vydarenej obálky od vydavateľstva Argo... Neuveriteľná zlátanina napísaná tak diletantsky, že som neveriacky počas čítania krútil hlavou. Nevedel som, či sa mám smiať, a či to celé nie je myslené len ako nevydarený fór.
Text nedosahuje ani úrovne maturanta! Pri čítaní som sa chcel touto (absolútne nezmyselne) obsiahlou knihou umlátiť, aby som už nemusel ďalej trpieť. Ale dočítal som...hrdinsky vytrval, aby som sa presvedčil, že táto (s prepáčením) "sračka" nemá náhodou nejakú skrytú pointu!
Literárne ceny? Jediné možné vysvetlenie je, že sa písal strašidelný rok 2012!

10.09.2017

Švýcarský autor. Až dosud jsem žila v přesvědčení, že co Švýcar, to suchar. Tady to neplatí. Rozhodně to není jenom detektivka. Převažují filosofické úvahy, spisovatel často pitvá etické problémy. Příběh nadpozemské lásky dostává postupně trhliny. Nola je popisována spíš jako víla, Harrymu trvá, než přijde na to, čím je tolik záhadná. V knize vystupuje zástup možných pachatelů. Mladý autor docela dobře popisuje stav, kdy mu počáteční úspěch zablokoval možnost pokračovat další knihou. Až potud bych knihu brala. Jenomže...nemůžu s klidem přejít, že se Marcus s velkou naivitou pouští do pátrání na vlastní pěst a policii to nevadí. Dokonce ho přibere do party. Nemůže mi nevadit, že když se najde zabitý Pratt v zamčeném pokoji s klíčem zevnitř, nikomu nepřijde divné, že policie vyráží dveře a ani se nepozastaví nad tím, kudy tedy pachatel odešel atd atd, na to každý snadno přijde sám. Tak to zkrátka nefunguje! ..A pak se začnou dost násilně vytahovat velmi podivné záležitosti, motá se to dokolečka a zpátky, prostě natahované až do absurdna. Jo, pobavila mě Marcusova matka. To přece nemůže autor myslit vážně, to je spíš parodie. No nic, došla jsem až na konec a nemůžu říct, že bych to ráda četla znovu.

09.09.2017

Přečteno jedním dechem - vypravěčův styl mě hodně baví. Bohužel konec byl na můj vkus už překombinovaný - a jedna z okolností osvětlujících zápletku mi připadala jako motiv z blbého amerického filmu - autor ale mou pozornost neztratil a nakonec mě ještě dokázal překvapit. Ihned sahám po Knize o Baltimorských.

04.09.2017

Moc nadšená jsem z této knihy nebyla. Spíš občas hodně zmatená...

27.08.2017

Tuhle knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy a podle anotace jsem si myslela, že se mi bude líbit. No, nelíbila. Nevím, jestli už jsem tak "zblbnutá" ze severských detektivek, kterých jsem v poslední době přečetla docela dost, ale tohle pro mě byla nebetyčná nuda. Když už jsem se prokousala na stránku 300, bylo mi líto knihu odložit a nedozvědět se konec, ale ve finále jsem byla ráda, že už to mám z krku. Nesympatické postavy, některé zápletky a dialogy mi přišly vyloženě naivní a hlavně jsem nechápala, že se Marcusovi všichni najednou po těch letech svěřují se svými tajemstvími jakoby se nechumelilo. Za mě teda těžké zklamání a ztráta času :(

13.08.2017

Zajímavé, strhující, překvapivé.

05.08.2017

Souhlasím s marlowem. Dicker neumí napsat dialog, opakuje motivy do bezvědomí, mnohé momenty jsou už na první přečtení přitažené za vlasy tak, že to neospravedlní ani podceňovaný detektivní žánr (zmínka o "velkém americkém románu" v autorově životopisu na záložce knihy je špatný vtip), postavy jsou natolik ploché, že může kdokoli spáchat cokoli, stát se může kdykoli cokoliv - a je to vlastně úplně jedno... Od dvousté stránky jsem přeskakovala cca padesát stran na pět přečtených (byla jsem zvědavá, zdali mé tušení o autorství knihy je správné...) a nemám pocit, že jsem přišla o něco zajímavého, natož zásadního... Na druhé straně, nemyslím, že je to špatně jen ze strany autora - tady evidentně chyběl schopný redaktor. Dicker nevermore...

28.07.2017

Život je příliš krátký na to, abych se pokoušel dočítat podobné braky až do konce. S vypětím velkého množství sil jsem se dostal na stranu 260. Jsem si stoprocentně jistý, že jsem doposud nečetl hůře napsanou knihu. Je to obrovská škoda, protože námět překypuje skvělými tématy, která kdyby vzal do rukou dobrý spisovatel, věřím, že by kniha trhala rekordy bestsellerů. Bohužel se jich ujal špatný spisovatel a proto jediná část, která za něco stojí, je anotace. Když tu čtu nadšené reakce a pětihvězdičková hodnocení, nevím, jestli mám brečet, nebo se smát. A pokud někdo tuhle povrchní “kriminálku“ bez špetky napětí srovnává se severskými autory, to už opravdu pláču. Vezmu to popořadě. Když vás má kniha bavit, potřebujete postavu, s kterou se ztotožníte, nebo jí fandíte, nebo by vám měla nějakým způsobem učarovat. Tenhle “detektivní román“ překypuje plejádou tak nesympatických a tupých postav, že kdybych je viděl na ulici krvácet, překročím je a půjdu s čistým svědomím dál. Dalším bodem jsou dialogy. Dopisy, ale i rozhovory mezi Nolou a Quebertem, byly tak strašně kýčovité, umělé, hloupé, naivní, že by se za ně nemusely stydět hlavní postavy jihoamerických telenovel, nebo hrdinové německých romantických seriálů, které podobným způsobem, jako tenhle svádějí k předčasnému ukončení vlastního života. Zdaleka nejhorší ovšem byly telefonáty mezi Marcuskem a jeho maminkou. Nevím, jestli autor při dlouhých chvílích užívá látky, které ovlivňují jeho smysly, nebo se pokoušel o jakýsi druh humoru, ale jestliže matka v knize říká svému třicetiletému synovi, že jestli ho bolí břicho, tak se má dojít vyprdět, je něco opravdu hodně v nepořádku. Každý, kdo někdy prohodil alespoň několik vět s jiným člověkem, musí tušit, že dialogy obsažené v tomhle textu jsou k pláči. Dalším bodem je jednání postav. Zajímalo by mě, který policista by řešil probíhající vyšetřování s přítelem podezřelého a sděloval mu novinky, jako kdyby o nic nešlo. Tohle jsou jen některé body, které nejvíc byly do očí. Ve všech těch pozitivních komentářích a hodnoceních se ten můj asi lehce ztratí, ale jestli vám mohu poradit, knihu rozhodně nečtěte. Pokud jsou dneska vynášeny do nebes knihy jako tahle, nebo třeba Manželé od vedle a jiné povrchní béčkové thrillery, dost to o nás vypovídá. Omlouvám se, chyba. Tohle je tak céčko.

19.07.2017

Uchvatne! Obdivuji fantazii pana autora. Roman je o nas lidech, o tom jak strasne jsme nedokonali a rozdilni.

17.07.2017

Asi nejlepší román, jaký jsem dosud četla. Je napínavý, pochmurný, ale i zábavný... Je neuvěřitelné sledovat vývoj událostí a postupně odhalovat, že nikdo není bez viny. Donutí vás přemýšlet a totálně vás pohltí dokud nezjistíte, jak se to všechno toho neblahého 30. srpna semlelo.

14.07.2017

Když jsem byla uprostřed knihy byla jsem rozhodnutá dát pět hvězd, kniha mě naprosto uchvátila. Ale konec mi přišel už až příliš překombinovaný. Jinak dobrá oddychovka, takže za čtyři.

12.07.2017

Popravdě, milostná dějová linka sama o sobě mě bavila nejméně, ale jakmile se propojila s děním kolem zmizení Noly, bavila jsem se o dost víc. Tolik postupně podezřelých nicméně už působilo poněkud přehnaně. Také nemám ráda, když jsem si vědomá přehlédnutí hlavního hrdiny a čekám, kdy na to přijde i on. Raději si užívám wow-efekt. ;)

12.07.2017

Začala jsme číst jen na základě "reklam" a byl z toho zážitek, prázdninové čtení , moc hezky se četlo a prožívalo.

08.07.2017

Kdyby tě začal osahávat, tak ho proboha nech! :-) Satirická linka funguje skvěle a stačí na příjemný čtenářský zážitek. Škoda, že s detektivní zápletkou to nevyšlo stejně perfektně. Mrazivá je na vkus posledních let málo, natahovaná naopak moc (a proto na konci uspěchaná). Motivy tvůrčí krize, zamilování do Lolity a přátelství mistra s žákem nepřinášejí nic nového. Všechno to do sebe zapadá dobře, ale na výbornou musí Joël ještě trénovat (tedy pokud se mezitím nedá na modeling). :-) (Čteno v překladu Michaly Markové.)

06.07.2017

Baltimorští se mi líbili o dost víc. Zvlášť zpočátku knížky jsem si nebyla jistá. Téma spisovatele s autorským blokem je docela profláklé. Navíc skoro všechny postavy mi lezly na nervy, včetně Marcuse "Borce". Možná i proto, že jsem ho zažila v Baltimorských, nějak jsem tohohle (alespoň zpočátku) Marcuse nepoznávala. Vlastně mi přijde docela zbytečné, že je hlavní postavou a vypravěčem obou knih, protože jako by se ve skutečnosti jednalo o osoby různé. Knihy se přitom v některých časech musely i trochu protnout, ale z příběhů to není ani trochu znát.
Zhruba půlka knihy mi moc neutíkala. Jak někdo psal o Baltimorských, že byli melodramatičtí nebo sentimentální, tak já bych to spíš řekla o Pravdě o případu HQ. Láska Harryho a Noly byla popisovaná fádně a možná až moc otřepaně. Nola mi lezla krkem, jasně byla to patnáctiletá puberťačka, ale její proslovy a chování jako by občas vypadlo z harlekýnů. Okolo půlky se knížka začala sunout mně libějším směrem. Detektivní linka byla velice slušná a dostavilo se dost zajímavých překvapení. A ta druhá část, kterou jsem pak hltala jako o závod, nakonec posunula knížku k 4 *. (Chudák Marcusova maminka, ta teda byla na ránu.)

01.07.2017

SPOILER - (SPOILER PODLE PŘEAKTIVNÍHO MODERÁTORA)

Knihu jsem objevil náhodou - díky Timee Bacsinszky, tenistce, které poslední dva roky fandím úplně nejvíc (fotku měla na svém instagramu 9.4.2017 - abych někoho nepohoršoval vkládáním odkazů :-) ).
Zpočátku (cca 120 stran) mě příběh bavil. Ale postupně mi vadilo všechno a všichni. I když je příběh čtivý, překročil hranici (ne)vkusu a nebojím se ho označit za brak.
Líbí se mi níže uvedené doporučení "k letnímu čtení když už vás z cukrových Moyesových bolí zuby a na mrazivé Nesbøy je ještě moc zima". Radši zůstanu u http://www.databazeknih.cz/serie/sebastian-bergman-3910 a zkusím i http://www.databazeknih.cz/serie/cormoran-strike-3713, ale na Marcuska, a hlavně jeho matku, jsem alergický :-) I když díky narážkám Marcuskovy matky jsem si vzpomněl na skupinu Village People. Jejich hit Y.M.C.A pobaví víc než Marcuskova matka :-)
Vyšetřovatelskou dvojici - policista + spisovatel - považuji za obrovské klišé. Navíc Marcus "vyšetřuje" jako slon v porcelánu, takže mě opravdu nepřekvapilo, když svůj "trhák" musel po vydání přepracovávat...
Narážky na prezidenty (Clinton, Obama, Nixon) mi přijdou prvoplánové - hlavně aféra s Lewinskou, díky které se Marcus "Borec" seznámil s Harrym.
Číslování kapitol je možná netradiční, ale prology před textem mi přišly zbytečné.
Z postav mi nebyla sympatická nakonec žádná, ani Nola.
Forma knihy (nebo spíš knih) v knize také není nikterak originální.
Do podprůměru příběh padá i vinou překladu. Ale možná byl záměr zmást čtenáře natolik, že na str. 289 se do rozhovoru Noly, Harryho a Sterna připletl ještě nějaký Henry, který psal na stroji... Nepochopitelný je i časový zmatek v úvodu 2. kapitoly (s. 35). Předchozí strana končí červnovou datací a najednou je skok do 12. října. Mělo by být (asi ?) června. I podle kalendáře. 12. října 2008 nebyl čtvrtek.
Ocenění knihy nechápu. Ale třeba je to něco na způsob Literární ceny Knižního klubu - http://www.databazeknih.cz/knihy/druhy-zivot-maryny-g-174589
...........................................................................................................................................
Celkově: Petra Kvitová relaxuje u Ordinačky, takže ať Timea dál louská béčkové (nebo spíš céčkové) rádobykrimi. Pokud postoupí do SF GS dobrovolně si půjčím Baltimorské :-)