Pravda utrpení

24.09.2016

Až během čtení jsem si uvědomil, že je to první kniha, kterou od Trungpy čtu. První setkání s tímto autorem však nedopadlo dobře. Celá kniha je zapsaným přednáškovým kurzem, který Trugpa kdysi měl a z knihy je znát, že se nejedná o text určený k zapsání. Způsob předání nauky je tak zvláštně plochý, jako by text nestačil, ale museli bychom přednášku vidět celou. Musím říct, že s tak odlišným předáním nauky než jsem zvyklý, jsem se ještě nesetkal. Kniha probírá pouze látku Čtyř vznešených pravd a pak je tam návod k meditaci na dvou stránkách a shrnutí probírané látky. Čtyři pravdy jsou však popsány velmi racionálním až přízemně logickým rozumem. Text je díky tomu hrozně zvláštní. Dá se říct, že spisy Lamy Oleho jsou prodchnuty určitou radostí a optimismem, u Dalajlamy cítíme značný vliv soucitu a lidskosti a u Namkhaie Norbu uvědomění a bdělý stav, tak u Trungpy logické uvažování a jednoduchost. Zkráceně se popisuje, že utrpení očividně existuje a logicky má tedy příčinu, která může být ukončena a tudíž se utrpení odstraní. Akorát rozepsané na 130 stránkách. Přitom je to velká škoda, protože celá první Buddhova pravda je popsána tak neuvěřitelně sugestivně až z toho má člověk málem depresi. Tyhle přednášky byly perfektní, ale ostatní tři Buddhovy pravdy byly příliš rozumové a technické. Trungpa občas pouze popisoval úrovně dosažení a pak knize ubíraly na čtivosti použité termíny. Některá použítá tibetská slova jsem viděl poprvé. Podle mě zbytečně. Podání mi občas přišlo až tak prosté, že mi v hlavě prakticky nic nezůstávalo. Tuhle knihu vůbec nedoporučuju jako start do budhistické literatury. Pro začátečníky velmi nevhodné. Podle mě to je hlavně pro fanoušky tohoto autora a pro rozumově přemýšlející lidi. Klasická vadžrajána to tedy podle mě není. Aspoň mě to přišlo velmi ovlivněné hínajánou, která je ostatně v knize zmiňovaná. Jedná se zkrátka o základní učení celého budhismu. Knihu mám v plánu číst ještě jednou, abych se přesvědčil, že jsem v hodnocení nebyl ovlivněný nezvykem. 55%