Pravdivé výmysly
Lúkianos
Patnáct nejzábavnějších Lúkianových satir, parodií a dialogů je zhruba pětinou toho, co se nám z díla rozverného antického vypravěče zachovalo. Všecky vynikají břitkým vtipem a osvobozujícím smíchem. V Hostině ukazuje spisovatel, jací jsou filozofové v jeho době pokrytci a šarlatáni: ti, kdo z řečnických kateder hlásají lidstvu ideály snášenlivost, zdrženlivosti a skromnosti se na hostině u bohatého mecenáše přejedí, opijí a vyčtou si tak hrozné věci, že se ze slovní půtky vyvine nakonec pěstní potyčka a hodovníci odcházejí se šrámy, boulemi a pohmožděninami. V Cestě nad oblaky se autor posmívá plané honbě za bohatstvím, ve Snu víře v převtělování, v Příživníkovi paroduje lidskou dotěrnost, ve Vyděděném se dozvídáme o léčebných postupech starověké medicíny, v Oslovi o kouzelnických praktikách thesalských čarodějnic i o milostných dobrodružstvích jejich služek. Korunou Lúkianových vyprávění je fantazie o cestě na Měsíc, do podsvětí a na Ostrovy blažených a Ostrovy hříšníků, nazvaná ironicky Pravdivé příběhy. pod slupkou nezávazných rozpustilostí se tají v pracích antického satirika nejedna hlubší myšlenka a záleží na důvtipu čtenáře, kolik si z těchto úsměvných historek odnese jadrnějšího fládru.... celý text
Literatura světová Divadelní hry Povídky
Vydáno: 1983 , OdeonOriginální název:
Samosatensis opera, rec. C. Iacobitz, 1905
více info...
Přidat komentář
Přečetl jsem první 2 povídky a knihu jsem odložil. Je to pro mě ztráta času. Víc můj komentář u povídek. Nevím, zda některá další povídka by mě více zaujala, ale riskovat zklamání nebudu. Hodnotit celou knihu nemohu, když jsem ji nepřečetl, ale za první 2 povídky by to bylo 20%. 11. 5. 2019.
Myslím, že se jedná o krásnou ukázku toho, že antická literatura není nudná a že i pravda může být řečena tak nějak vtipně a potom i jinak působí-nenudí, nemoralizuje, ale poučí.
Citáty, které mne oslovily:
Nevědomost je strašná věc a působí lidem mnoho zlého. Zahaluje věci jakousi mlhou, zatemňuje pravdu a vrhá na život každého člověka stín.
Pomluva je žaloba proti nepřítomnému, neznámá žalovanému, které se věří jen podle tvrzení jedné strany, aniž k tomu může druhá strana co říci.
Kde jsou totiž větší naděje, tam je i závist krutější, nenávist nebezpečnější a žárlivost úskočnější.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1973 | O vlastním osudu |
1983 | Pravdivé výmysly |
1970 | Listy hetér |
1974 | Tribuni výmluvnosti |
1977 | Dialog a satira |
Pre mňa ako osobu, ktorá sa zaujíma o filozofiu, stoicizmus a hlavne kynizmus, bola táto zbierka Lukiánových diel zaujímavá.
Ono ak nepoznáte antické filozofické smery a ich zakladateľov a ďaľšie veci okolo toho, tak vás to asi nezaujme, lebo nepochopíte narážky a ďalšie veci.