Pravé lásky
Taylor Jenkins Reid
Mladučká Emma Blairová sa vydá za svoju lásku zo strednej školy Jesseho. Šťastný pár si buduje život ďaleko od očakávaní rodičov aj obyvateľov rodného mesta. Cestujú po svete, žijú naplno a nedajú si ujsť žiadnu príležitosť na dobrodružstvo. V deň prvého výročia svadby však Jesse zmizne. Stratí sa spolu s vrtuľníkom niekde v Tichom oceáne. Emma sa dlho trápi, nakoniec dá výpoveď v práci a vráti sa domov, aby sa spamätala. Po pár rokoch natrafí na starého priateľa Sama a znova sa zamiluje. Keď sa zasnúbia, má pocit, že život jej dáva druhú šancu na šťastie. No v tom ju osud opäť prekvapí. Jesse sa nájde a ukáže sa, že sa celé roky snažil vrátiť späť k nej. Emma má odrazu manžela aj snúbenca a v hlave aj srdci chaos. Musí si ujasniť, čo chce, a zároveň neublížiť tým, ktorých miluje. Kto je jej pravá láska? A čo znamená skutočne milovať? Emma vie, že musí počúvať svoje srdce. Ibaže si nie je celkom istá, čo jej hovorí.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Slovenský spisovateľOriginální název:
One True Loves, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Taylor mě jako spisovatelka hodně baví, její Daisy nebo Evelyn Hugo jsou koncert. Nemohu si pomoct, toto byla jen pračka na emoce. Ke všemu, aspoň pro mě, hodně plytká. Mít fyzický kontakt jeden večer s jedním mužem, za pár dní s druhým a být úplně v pohodě a in love s oběma. Nevím, možná to jde. Jen mi to přišlo už hodně.
(SPOILER) Prepáčte všetci, ktorí ste dali 5 hviezdičiek a filozofovanie nad pravosťou lásky a jej možnou opakovateľnosťou a rovinami vás vzalo za srdiečko, vlastne vám to všetkým prajem, že ste si čítanie užili, poplakali si a držali palce a všetko... lebo tak to malo byť, preto to vzniklo, ale... panebože, zachráňte ma!!! Ja som sa skrátka nemohla (podobne ako ďalšie menšinové recenzentky) preniesť cez hlavnú hrdinku a rozprávačku, ktorá svojou absolútnou sebeckosťou zabila príbeh i roviny lásky v ňom. Celú dobu som si kládla otázku, prečo všetci milujú a obskakujú osobu, ktorá neznášala svoju sestru (ale keď mala svetabolesť a achjaj, dilemu, koho milovať viacej, utekala k nej o šiestej ráno, namiesto toho, aby jej čo len raz za tie roky sebaľútosti postrážila sluchovo postihnuté dvojčatá, či sa - na rozdiel od zbytku rodiny - obťažovala učiť znakovú reč a trochu vypomohla vyčerpanej sestre, keď sa už nudila tak, že sa začala učiť na klavír... mám bratranca s kochleárnym implantátom, takže veľmi dobre od narodenia viem, aká je fuška naučiť také dieťa komunikovať, fungovať vo svete a zniesť plač vo výške ultrazvuku, pretože sa nepočuje a ani nekontroluje), veľkopansky trpela existenciu rodičov (ale presťahovanie k nim s otvorenou náručou a full servisom očakávala okamžite a kedykoľvek a oni sa jej ešte dovoľovali na konci, či zamestnať jej sestru, ktorá si na rozdiel od Emmy vybudovala svoj život sama? tak to bolo fakt zu viel trochu) a svokrovcov (keď tak strašne roky milovala Jesseho, jak to, že nevyvinula ani minimum snahy, aby mala bližšie k jeho rodičom?), od kamarátky Olive čakala, že dobehne a bude u nej spať na zemi, keď treba, ale keď sa jej už chcelo ukončiť telefonický hovor, mala proste Olive smolíka, ani vetu nedopovedala... A takto by sme mohli pokračovať ďalej a ďalej k nijakému citu voči zamestnancom a očakávania lojality, ohrievaniu vody na čaj v mikrovlnke (to fakt Američania robia??) a budovania astronomického nepochopenia hĺbok jej novej existencie v drobnom fakte, že má naraz intoleranciu na laktózu (veď to stačilo oznámiť jednoduchou vetou, keď šiel manžel na nákup, má azda kryštálovú guľu?) alebo nemožnosti zmeniť účes (to sú vlasy súčasť osobnosti? odkedy? furt som riešila, čo mám v hlave a nie na nej... ale to asi bola tá chyba, ktorá odradzovala zástupy milencov :D). Ufff, a pritom celý príbeh bol o voľbe medzi Samom a Jessem... aby som úplne neodradila čitateľa tohto mierne rozčúleného príspevku, položím len jednu otázku k zamysleniu, lebo som tu v reakciách o tom zmienku nenašla... Príde teda len mne úplne nenormálne skákať v priebehu cca 3-4 dní z postele do postele (resp. aby sme boli presní, z podlahy na podlahu a z kuchynskej linky na iný pultík či sprchu) medzi dvoma mužmi a rozplývať sa vášňou, s akou sa s nimi miluje? Toto mi prišlo (prepitujem za výraz) choré až zvrátené, veď akoby si vyberala auto a skúšala dojazd a zrýchlenie z nuly na sto... odchádza zo spoločného bytu so Samom, rozdá si to s ním (to sa inak nazvať nedá) a s Jessem sa dohodnú na rozchode, ale pre istotu ho ešte "vojede" na rozlúčku. A tejto pani mám veriť jej úvahy o pravej láske?
Kniha sa ľahko čítala, príbeh bol naozaj pútavý. Čo mne ale veľmi vadilo, bolo, že mnoho myšlienok a viet sa dokola opakovalo. Až som si na záver uvedomila, že príbeh tvoril tak 20% knihy a zvyšok bolo opakovanie tých istých myšlienok. Možno to nie je zlé a autorka to tak chcela, ale mňa to už na konci nudilo a rušilo.
Jsou příběhy, které si přečtete a nic pro vás neznamenají. Jsou příběhy, které se vám líbí, ale za pět minut už na ně zapomenete. A pak jsou příběhy jako tenhle. Příběhy, které vás donutí cítit všechno. Cítit každou emoci, kterou cítí hlavní postavy. Nenávidíte, milujete, smějete se a pláčete, rvete si vlasy kvůli tomu, jak se hlavní hrdinka chová, ale o chvíli později pro ni pláčete. Příběhy, které s vámi budou ještě dlouho po přečtení.
A tohle je jeden z těhle příběhů.
PS: Audiokniha byla skvěle namluvená, takže mi ani nevadilo, že jsem knihu nedržela v ruce.
Knížka se mi moc líbila. Další super kniha od této autorky. Četla si mi rychle a příběh byl skvělý. Za mě doporučuji :-)
Komentář od AngeliS tuto knihu naprosto vystihl. Líp bych to nenapsala. Za sebe dávám jen jednu *. Dočetla jsem sice až do konce, ale stránky jsem musela přeskakovat.
Tato kniha se mě pokusila přilákat zajímavým tématem, ale bohužel se mi její provedení nijak zvlášť nezamlouvalo. Příběh se většinou točí kolem hlavní postavy, která neustále opakuje "miluju tě", což vytváří monotónní a mírně únavný motiv. Je pravda, že občas kniha nabídne něco jiného, ale skutečný děj je zde vzácností.
Pokud hledáte oddechovku, může vám kniha posloužit – v tomto ohledu jí nelze upřít určitou relaxační hodnotu. Nicméně její obsah je z velké části omezen na popisné scény, které se někdy táhnou do nekonečna a ztrácejí svou poutavost.
Jde skoro o literární ekvivalent cukrové bomby, která vám může zkazit chuťové buňky.
Pokud jste fanouškem konkrétních a důležitých momentů v příběhu, doporučil bych čtenáři začátek, několik stran uprostřed a poté klidně konec. Zbytek knihy, bohužel, působí spíše jako výplň bez významného obsahu.
Celkově bych tuto knihu doporučila opravdu pouze těm, kteří hledají něco, čím zabít čas a nemají zrovna po ruce jiný zdroj zábavy. Existuje mnoho dalších literárních děl, která nabízejí hlubší a poutavější zážitek.
Příjemná oddychovka s koncem dle mých představ. Moje první od autorky, dám šanci i dalším knihám.
Na knihu od mé oblíbené autorky jsem se těšila hlavně kvůli anotaci, která mě na celý příběh nalákala. Dvě lásky, obě pravé a každá jiná. Musím říct, že jsem celý příběh byla napjatá koho si Emma zvolí a měla jsem od začátku skoro jasného favorita a byla jsem ráda, jak nakonec celý příběh dopadl. Knížka byla o trošku slabší, než autorčiny ostatní knihy, ale to bylo i tím, že byla trošku jiná. Rozhodně ale byla moc dobrá.
Přiznávám, fakt jsem byla náramně zvědavá, jak to celé dopadne. Takže si musím přiznat i to, že mě kniha bavila.
Prostě léto a lásky :-)
Najzaujímavejšia je situácia, v ktorej sa ocitla hlavná postava príbehu.
Inak kniha je po čitateľskej stránke celkom atraktívna vzrušujúca, ale celá zápletka príbehu je predvídateľná a na môj vkus málo rozvinutá. Navyše hlavná ženská postava si mňa osobne svojim charakterom nezískala. Celkovo knihu radím do kategórie ľahké odpočinkové čítanie, ktoré síce neurazí, ale ani nenadchne.
Námět knihy byl skvělý. Situaci, do které se hrdinka dostala, by asi nechtěl zažít nikdo. Čekala jsem, jak mě to zasáhne, ale ono nic. Vůbec to se mnou nehlo a nevím proč. Já bych asi víc ocenila, kdybchom o zápletce nevěděli z anotace. Kdybych četla příběh a všechny ty zvraty bych nečekala. To by byla asi pecka.
Autorka mi asi úplně nesedla. Není to má první kniha od autorky, ale dost možná to bude kniha poslední. Ten námět byl super, originální. Neskutečně prekérní situace, ze které není úniku. S rozhodnutím hrdinky jsem byla spokojená, neboť jsem měla stejný názor, ale u čtení jsem se prostě strašně nudila.
(SPOILER)
Představte si situaci, že jste na večeři se svou rodinou a svým snoubencem a Vám zavolá Váš manžel Zajímavé, že? A teď si představte, že je Váš manžel už nějakou dobu po pádu vrtulníku prohlášen za mrtvého! Já osobně bych se do této situace dostat nechtěla. Co myslíte, jak se s tím popasuje samotná hlavní hrdinka Emma Blairová?
Od Taylor Jenkins Reid jsem už přečetla tři knihy a pouze jedna z nich se mi nelíbila, i přesto k ní přistupuji obezřetně. Postupem času jsem si její styl psaní oblíbila a v této knize prokázala, že umí pracovat s literárními charaktery takovým způsobem, že máte pocit, že skutečně existují. Opravdu jsem až do konce knihy netušila, jestli se Emma rozhodne pro svého manžela Jesse nebo snoubence Sama. Každý je jiný, oba Emmu milují, oba jsou sexy, laskaví a udělají vše pro to, aby byla Emma šťastná, ale který je ten pravý? Kdo je Emmina pravá láska a existuje vůbec?
Emma se mi líbila, po Jessově ztrátě prošla velkými životními změnami a hodně se posunula. Vede rodinné knihkupectví, které v pubertě tak nenáviděla, a navíc jí to baví.
U několika kapitol jsem si pobrečela, no to je slabé slovo, já doslova řvala a slzy tekly proudem! Nejvíc asi při scéně na střeše, nebo když Jesse našel dopis, který mu Emma napsala, anebo když Sam ustoupil do pozadí, aby si mohla vše rozmyslet.
Jaká kniha od Reid se Vám líbila nejvíc? Nebo chystáte se na nějakou?
Budu tě milovat, dokud nebudeme tak staří, že už nebudeme moct skoro ani sami chodit a budeme si muset pořídit chodítka a dát na ně ty rozpůlený tenisáky. Vlastně tě budu milovat i dál. Budu tě milovat až do konce věků. - Jesse
Je to komplikované, milovat, když máte zlomené srdce. Je to bolestné a nutí vás to být k sobě upřímní. Musíte usilovněji pracovat na tom, abyste našli pro své pocity vhodná slova, protože nezapadají do žádných předem připravených škatulek.
Pravá láska nemusí vždycky vydržet. Nemusí být vždycky na celý život. Neznamená to, že to nebyla pravá láska. Bylo to opravdové.
Mám takový pocit, že Taylor prostě neumí napsat špatnou knihu. Sice jsem ještě nečetla všechny, ale i tak jsem si ji jako autorku opravdu zamilovala a tak nějak to prostě cítím.
Jediné pravé lásky mají skvělou počáteční větu - člověk by si podle ni snad myslel, že to bude oddechová, vtipná a zamilovaná kniha. Něco z toho sice dodržela, i přes to byla úplně jiná. Nejlépe bych ji popsala jako hořkosladkou (bittersweet), kdy vlastně člověk přes polovinu času nevěděl, jak se správně cítit. Na jedné straně šlo totiž cítit zmatení, neskutečný smutek a hned na to jste si mohli přijít z vývoje příběhu hodně šťastně.. jen abyste se po dvou větách zase zhroutili. Jo, byl to fakt emoční dryák.
Emma to rozhodně neměla lehké a upřímně si nedokáži představit stát na jejím místě. Za mě bylo její chování naprosto adekvátní - vzhledem k tomu, jak se příběh vyvíjel, měla 100% právo být ze svých pocitů naprosto zmatená a člověk prostě občas potřebuje čas, aby si pořádně uvědomil, na čem doopravdy záleží a je v pořádku, když v tom průběhu člověk občas ztratí hlavu.
S vývojem a koncem jsem byla opravdu spokojená - Emma s každou další stránkou dospívala a konečně se probouzelo její pravé já, takže si stále více dovolovala být sama sebou, až nad věcmi nakonec přestala tak do detailů přemýšlet a to byl ten moment, kdy již byla 100% sama sebou a konečně věděla, jak doopravdy chce, aby její život pokračoval, konečně si dovolila být šťastná prostě taková, jaká je.
Sice občas měla kniha nějaké momenty, které mi přišli zbytečné a nebo naopak natahované, i tak jsem si knihu moc užila a těším se, až si přečtu zbytek jejich knih - doma mám všechny, co od ní vyšly, ale znáte to..
Úžasná kniha! Plná lásky, ale také bolesti kniha o ztrátě, smíření, ale také o tom, že čas všechny rány zhojí. A o tom, že i když někoho milujete ještě to neznamená, že je ten pravý.. 4/5*
Další kniha autorky, pro mě první kniha autorky o obyčejných lidech (zatím jsem četla knihy Daisy Jones & The Six, Sedm manželů Evelyn Hugo a Malibu v plamenech). A přestože je kniha úplně jiná než ty předchozí, je také skvělá.
Knihu jsem z větší části poslouchala jako audioknihu, ale konec jsem dočítala z papírové knihy, protože už jsem chtěla vědět, jak vše dopadne. Rozhodně ale vůbec nelituji, že jsem knihu poslouchala jako audioknihu (spíš naopak), protože kniha je velmi dobře načtená a konec knihy, který jsem četla si stejně doposlouchám i v audio podobě.
Hlavní hrdinku jsem si rychle oblíbila a rozhodně bych nechtěla zažít to co ona Nebudu prozrazovat, jak příběh dopadne a ani zda si Emma vybrala dobře Každopádně já jsem si jednoho z jejích mužů velmi rychle zamilovala a doufala jsem, že to bude ten, kterého si vybere Ale který to byl a jestli si vybrala jeho nebo toho druhého, to už vám neprozradím Kromě tří hlavních postav se mi velmi líbil vývoj ve vztahu Emmy a její sestry Marie, ten byl moc krásně popsaný.
Při čtení mnou opět cloumaly emoce, nejednou jsem si poplakala, tohle prostě autorka umí. Ale osobně bych teda ubrala četnost fráze Miluji tě, která byla v knize pravdu až příliš často a osobně mi přijde, že pokud se toto říká až tak často, že to poněkud postrádá ten skutečný význam těchto slov Autorka píše velmi čtivě a procítěně a já se určitě vrhnu i na zbylé dvě knihy, které z těch u nás vydaných ještě nemám přečtené.
Hodnocení 4,5*/5*
Štítky knihy
láska zfilmováno milostné romány cestování rodina USA (Spojené státy americké) manželství knihkupectví zmizení lidí
Autorovy další knížky
| 2023 |  Sedm manželů Evelyn Hugo |
| 2017 | Jediné pravé lásky |
| 2020 | Daisy Jones & The Six |
| 2015 |  Možná v jiném životě |
| 2022 | Malibu v plamenech |
Predstavte si, že máte na výber – medzi tým, kým ste kedysi boli, a tým, kým ste dnes. Čo by ste si vybrali?
Emma sedí na večeri s rodičmi, keď jej zazvoní telefón. Volá jej manžel. Nič zvláštne, pokiaľ by vedľa nej práve nesedel jej snúbenec.
Kniha začína priamo a nekompromisne vás vtiahne do deja. Prvá časť odhaľuje, ako sa Emma zoznámila s oboma mužmi a ako sa medzi nimi postupne zrodila láska. Zápletka môže pripomínať klasický romantický príbeh – manžel, ktorý sa po rokoch vracia, a snúbenec, ktorý trpezlivo čaká na svoju šancu. No v jadre príbehu je niečo hlbšie: Emmina cesta k sebapoznaniu a hľadanie odpovede na to, kým sa postupne stala. Jessov návrat jej otvára cestu do vlastnej minulosti, konfrontuje ju s tým, kým bola, a núti ju zamyslieť sa, kým vlastne je dnes.
Príbeh je popretkávaný nádhernými myšlienkami o živote a o tom, ako nás čas a skúsenosti premieňajú. Bohužiaľ, spôsob, akým autorka vykresľuje Emminu cestu sebapoznania, mne nesadol. Ocenila by som hlbší psychologický pohľad a vnútorné monológy, ktoré by lepšie vystihli Emminu neistotu, pochybnosti a jej vnútorný boj. Osobne by som jej dala viac priestoru na samostatné zamyslenie. Rozhodnutie tak dôležité, ako to, ktoré rieši, by si zaslúžilo viac ako len pár dní v deji. A to neustále preskakovanie medzi dvoma mužmi pôsobilo na mňa detinsky a sebecky.
Mala som pocit, že vždy, keď sa rozpráva s jedným z nich, stáva sa práve on jej „pravou láskou“. A keďže tých rozhovorov je viacero, prakticky na každej desiatej strane miluje niekoho iného. Táto neustála zmena z nej pochopiteľne robí rozpoltenú postavu. Autorka to ale spracovala takým spôsobom, že to v mojich očiach z Emmy robí... no, jednoducho kravu. Moja frustrácia z Emmy miestami zastrela aj krásu, inak silných myšlienok príbehu.
Emmina rodina je úžasná a krásne dopĺňa dej tam, kde je to potrebné. Celkovo sa kniha ľahko a rýchlo číta, aj keď som sa pri Emminom správaní musela občas premáhať a často prevracať očami. Je mi ľúto, že mi nesadol spôsob, akým Emma našla samú seba, ale príbeh má rozhodne potenciál osloviť mnohých čitateľov a aj ja som si tam našla pasáže, ktoré odrážali aj môj vlastný život.