Pravidla zdvořilosti - Amor Towles | Databáze knih

Pravidla zdvořilosti

Pravidla zdvořilosti
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/361643/bmid_pravidla-zdvorilosti-Zzu-361643.jpg 4 241 241

Čtenáři i kritikou oslavovaný román z prostředí newyorské smetánky třicátých let minulého století, který dává vzpomenout na to nejlepší z děl F. Scotta Fitzgeralda. Pětadvacetiletá Katey nemá na konci roku 1937 příliš důvodů k oslavám, a tak si s kamarádkou naplánuje klidný silvestrovský večer v zapadlém jazzovém baru. Náhodné setkání s úspěšným bankéřem Tinkerem, který v baru hledá svého bratra, jí však naprosto změní život. Od onoho osudného Silvestra pak sledujeme Kateyinu klikatou cestu mezi newyorskou smetánku, poznáme pozlátko i bídu „lepší společnosti“ a nahlédneme do duše neobyčejné dívky s ještě neobyčejnějším osudem. Amor Towles se v románu Pravidla zdvořilosti pokouší o zdánlivě nemožné – očima ženy v něm probouzí dávno zaniklý svět se všemi jeho nepsanými zákony a zásadami, které něžnému pohlaví nedávaly příliš šancí na seberealizaci a úspěch. Období třicátých let minulého století se mu však daří vykreslit s obdivuhodnou živostí a čtenář se zvědavostí sleduje, kam až se Katey za pomoci šťastných náhod i vlastních schopností podaří vystoupat.... celý text

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Rules of Civility, 2011


více info...

Přidat komentář

Sobolosh
15.02.2025 4 z 5

(SPOILER) Ano, je to půvabná kniha z New Yorku 30. let s dobře sestaveným příběhem, čtivá, hladivá, inteligentní, se spoustou odkazů zejména na literaturu, které jsem zřejmě z velké části nepochopil, ale nevadilo to. Ale je to také kniha o líbánkovém bridži života. Buď si nechám první lízanou kartu a druhou budu muset zahodit, nebo zahodím tu první, ale nevím, co mi přijde při druhém líznutí. Jinak řečeno v uzlových bodech života volím, jak budu žít a zda budu šťastný. A přitom nevím, zda budu šťastný jako uhlazený bankéř žijící podle pravidel zdvořilosti, ale za cenu podpory stárnoucí bohatou ženou, nebo budu šťastný jako dělník vykládající s černochem lodi v docích a přitom snít o zámořských cestách. Najdu naplnění života jako bohémský malíř eklektik, nebo jako profesionální voják? Přijmu povýšení a vyšší plat, ale bez možnosti dalšího rozvoje v celkem nudné práci, nebo se dám znovu na nejistou cestu objevování nových možností? Dobře jsem se pobavil, ale i přemýšlel. Při srovnávání tří autorových knih, které u nás vyšly do roku 2022 bych dal tuto knihu na druhé místo za Gentlemana v Moskvě. A proto dávám hodně přísně jen 4 hvězdy.

Kaduri
01.02.2025 5 z 5

Knižka svojou atmosférou pripomína "Veľkého Gatsbyho". Ale je tiež "svoja".
Towles píše naozaj úchvatne. Musíte byť veľmi pozorný čitateľ, aby ste absorbovali všetky nuansy príbehu.
A dej je, na pomerne striedmej ploche, obsiahly - ako kaleidoskop sa v ňom mihajú postavy, osudy, New York z roku 1938 vo všetkých jeho podobách.
Súbežne počúvam audioknihu "Gentleman v Moskvě" a rozprávačské umenie Amora Towlesa som si zamilovala.
Jeho tvorbu môžem jedine doporučiť.

"Z konce mola viděl celé panorama města – celé to stupňovité uskupení domů, skladů a mrakodrapů táhnoucí se od Washington Heights až k Baterry. Téměř každé světlo v každém okně každé budovy slabounce poblikávalo, jako by pohánělo živočišné síly uvnitř – hádky a snažení, rozmary a nedokončené věty. Ale občas se v té mozaice našla osamocená okna, která zářila o něco jasněji a stáleji – okna osvětlená těmi několika málo bytostmi, jež jednají promyšleně a s klidem.
Típl cigaretu a rozhodl se zůstat ještě chvíli venku.
I přes nehostinný vítr totiž Manhattan z tohoto místa vypadal tak neuvěřitelně, tak úchvatně, tak plný příslibu, že jste se k němu chtěli blížit po zbytek života a nikdy k němu nedojít."


Balenka
19.01.2025 2 z 5

Bohuzial, nedokazala som sa na tuto knihu naladit. Pre mna nezmyselne chovanie hlavnych postav, nic nehovoriace vsuvky kurzivou, nepochopene naznaky.. Je to asi skoda, lebo prostredie/obdobie ma neskutocne bavilo..

asam
28.10.2024 4 z 5

Jiná doba, jiný svět, Trochu déle mi trvalo než jsem se začetla.

Borntobike
17.06.2024 5 z 5

Nebylo to špatné, ale Gentleman
v Moskvě mne chytil víc.

OliP
13.06.2024 5 z 5

Po dvou jeho knihách mohu říct, že to je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Opět jsem byla vtáhnutá do děje, kniha mě velmi bavila. Klidně bych osud hlavní hrdinky sledovala dál. Těším se na Gentlemana v Moskvě, kterého jsem si nechala na konec.

lapagerie
09.05.2024 4 z 5

Číst knihy tohoto autora je jako usrkávat smetanu a přitom hladit kočku. Je to čtení hebké, jemné a přitom ne nudné. Nechápu, jak to dělá . V ději nejsou žádné drsné zvraty, vzrušující okamžiky nebo šokující zjištění. A přesto čtěte pořád dál a nenudite se.
Dávám 4 hvězdy, protože Gentleman v Moskvě je pro mě ještě víc.

Kanylka
18.03.2024 4 z 5

Autorův styl psaní mě prostě baví. Díky za dobrou knihu i když Gentlemana v Moskvě nic nepřekoná

Audrina
14.01.2024 5 z 5

Autor má nesmírný talent psát tak jako v dobových románech, o jejíž epochách píše. Zatímco v Gentlemanovi v Moskvě tak máte pocit, že čtete příběh z pera jednoho z ruských velikánů, u Pravidel zdvořilosti zase, že jste otevřeli některý z románů Fitzgeralda.
Když se nad tím zamyslím, v knize se toho zase tolik nestane, je spíše medailonkem osudů nejrůznějších postav a jejich honby za štěstím. Rozhodně doporučuju

MarceD.
14.09.2023 5 z 5

Třicátá léta v New Yorku, nižší střední třída se velmi lehce, opatrně a možná trochu náhodou prolíná s tou vyšší. Příjemné postavy, žádné ultradramatické zápletky, ale přesto člověka zajímá, kam se bude děj vyvíjet. Krásná kniha.

SSTknihy
30.05.2023 4 z 5

Vzpomínka na Manhattan roku 1938 v předvečer války, která kdesi v Evropě už začíná vystrkovat růžky. Vzpomínka na rok, o kterém Katey raději nebude svému manželovi nic vyprávět. Sice se toho "nejhoršího roku jejího života" nestalo nic, co by měla tajit, jen mu o něm prostě vyprávět nechce...
Překvapivě dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Hlavní hrdinové sice vymetají jeden bar za druhým, jazzové kapely vyhrávají, co jim síly stačí a koktejly tečou proudem, ale chyběla mi tu ta hýřivá nostalgická bezstarostnost 20. let.
Pro mě byly Pravidla zdvořilosti spíš náhledem do života zhýčkané newyorské smetánky, s jejími svěřeneckými fondy, opulentními večírky pro zvané a budoucností předurčenou rodinným dědictvím. A také románem o hledání sebe sama, o snaze uniknout z okovů zkostnatělých pravidel zdvořilosti, o touze překonat svůj původ, ať už se člověk narodil se stříbrnou lžičkou v puse nebo jako potomek emigrantů. V neposlední řadě pak i o síle žen, které si svou cestu k nezávislosti, samostatnosti a emancipaci začínaly teprve pomalu klestit skrz džungli výhodných sňatků a podřadných zaměstnání.

kovanna
07.04.2023 5 z 5

Tak tato kniha naprostá skvost! Líbilo se mi, že román nebyl nijak přetažený za vlasy, spíše jen takový vedlejší nenucený děj, přesto šlo hlavně o něj. Atmosféra New Yorku, krásné popisy přímých míst, postupné vidění do hloubky jednotlivých postav, krása. Kniha mě opravdu nadchla, styl psaní sedl, spoustu emocí, odkazování i na jiné díla. Velmi elegantní dílo, rozhodně mám v plánu přečíst Gentlemana!

VladiKlaisner
23.02.2023 5 z 5

Fitzgeralovský román z doby kdy v Evropě začíná válka a Amerika se vzpamatovává z finanční krize, vás vytáhne nejen do New Yorku, na Manhattan, do Central Parku, ale ukáže především život rozdílných vrstev a bohatství ducha.
*Zapálila jsem si cigaretu, sirku odhodila přes rameno pro štěstí a pomyslela si: New York člověku obrátí život vzhůru nohama, co?*

Čtenářka73
02.08.2022 4 z 5

Moc milá knížka, pohodové čtení, ale Gentleman to prostě není…

KristinTj
08.03.2022 4 z 5

Jsem za jedno s meluzenou a jejím komentářem, od začátku až do konce. Gentleman mě okouzlil, zatímco Pravidla mnou jen tak proplula. Čtení jsem si užila, ale za dva měsíce po něm zbyl nejasný otisk v tajícím sněhu. Jen ta neuvěřitelnost hlavní postavy se mi v hlavě šprajcla. Ale vlastně se mi líbí, že Towles je autorem pro více typů čtenářů. Doufám, že příště jsme na řadě zase my :)

intelektuálka
14.01.2022 4 z 5

Příjemné překvapení - zobrazení La Belle Epoque z pera autora generačně odlišného od vzpomínaného F. S. Fitzgeralda ...

Život bez starostí a cíle - naplněný hudbou, večírky a hledáním smyslu života ....

Charakteristika hlavního hrdiny :
Umí pět jazyků. A ve všech pěti dokáže sám sobě lhát.

Odkaz na knihu Walden - o prostém lidském štěstí....
A nostalgická hudba Billie Holiday....

A závěr hlavní hrdinky Katey :

" Až moc dobře jsem znala podstatu rozptýlení a lákadel života ....
Jak naši pozornost postupně ovládnou naše vyvíjející se naděje a ambice....
Přičemž proměmí nadpozemské v hmatatelné a závazky v kompromisy ...."

To je kniha, která určitě zaujme a k níž se dá vracet ....

AlexandrTigran
06.01.2022 5 z 5

už dlouho mě žádná kniha tak nenadchla... Atmosféra New Yorku 30. let, jazz - a k tomu citace z Waldenu od Thoreaua... Jako by se u stolu v jazzovém klubu sešel Fitzgerald, Jack London a Carrie Bradshawová v tom nejlepším ze svých já...

tamara1351
19.12.2021 5 z 5

Tahle kniha dělá čest svému jménu.Je velmi poklidná a laskavá a na konci i nostalgickà,ale s moudrým nadhledem.Celý příběh je spíše o opravdu vyjímečném pocitu ze čtení,lépe to vyjádřit zkrátka nedokážu.

TeraBla
15.12.2021 5 z 5

Literární perla. Netuším, jak tenhle poklad mohl zapadnout. Nádherná skladba slov, příjemný děj, který svým vlastním tempem plynul napříč rokem 1938 a New Yorkem. Mezi řádky toho bylo tolik, nechť si čtenář vybere. Džentlman v Moskvě byl také svým způsobem zvláštně krásný, Pravidla se mi ale líbila mnohem víc.

KatkaLas
24.10.2021 5 z 5

Celou dobu jsem té holce fandila, aby to nepo*rala. Moc mě příběh bavil.