Pravidlo dvou minut
Robert Crais
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/9857/bmid_pravidlo-dvou-minut-9857.jpg
4
62
62
Max Holman vyznává pravidlo dvou minut: Vleť dovnitř, seber prachy a vypadni ven. Jenže i ty dvě minuty můžou být někdy životně důležité. Při jedné takové ilegální návštěvě banky Maxe opustí štěstí a je nucen strávit hezkých pár let života v chládku. Když se pak dostane na svobodu, rozhodne se k závažnému kroku. Chce se usmířit se synem, který ta ironie osudu je losangeleským policistou. Ačkoli žili v odcizení, Max je šokován zprávou, že jeho syn je mrtev. Někdo ho zastřelil. Aby odhalil pravdu o jeho smrti, pouští se bývalý lupič do pátrání. Pomáhá mu v něm ta nejnepravděpodobnější osoba na světě: bývalá agentka FBI, která jej před lety dostala za mříže. Nyní se však oba vydávají na cestu za pomstou a spravedlností...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , MetaforaOriginální název:
Two minute rule, 2006
více info...
Přidat komentář
Zajímavé hlavní postavy - z vězení právě propuštěny bankovní lupič a bývalá agentka FBI. Co víc si přát. Neotřelá zápletka a je tu bezvadný thriller. Doporučuji.
Tak je to tady. Mám dalšího oblíbeného autora :-) Tohle je už třetí kniha, kterou od něj čtu a jsem zase naprosto spokojená. Výborná detektivka, která neobsahuje zbytečné brutality nebo kdovíjak překombinované motivy. Prostě "jen" dobrá krimi. Skvěle se čte, ani chvilka nudy, má to spád... Navíc se mi fakt líbí hlavní hrdina - bankovní lupič "klaďas" :-) Jsem prostě nadšená :-)
Maxe Holmana čerstvě propustili po deseti letech z kriminálu za loupeže v bankách, ale místo aby se radoval z nabité svobody dostává životní ránu ve formě zprávy, že mu zabili syna – hlídkového policistu. Holman se nespokojí s verzi policejního vyšetřování a rozjíždí pátrání na vlastní pěst, aby dopadl vraha. U Holmana dochází ke změnám nálad od plných vzteku a rozhořčení k frustraci a depresivní sebelítosti z nichž mu nejvíc sedí jako u protřelého kriminálníka ta rozhořčená poloha. Protože moc nevěřím, že by vězení napravilo ostříleného mukla pohybujícího se celý život na hraně zákona, tak to pro mě bohužel občas zní jako pohádka o napraveném recidivistovi, bývalém feťákovi a lupiči ve kterém se hnulo svědomí. Tohle je ale asi jediná věc, která v ději skřípe, jenže Robert Crais je skvělý vypravěč a svůj příběh naservíruje s elegancí, že mu ho zbaštíte ani nevíte jak, a ještě se přistihnete, že hlasitě mlaskáte.
Překvapivý děj i rozuzlení, všechno do sebe zapadá, má to šmrnc i humor. Závěr (míněno zápletky) je skvělý, víc neprozradím. Bankovní lupič - gentleman.
Trochu jiná detektivka, než jsem čekal a to díky hlavnímu hrdinovi. I když je poměrně obsažná, dá se číst aniž by čtenář narazil na hluchá místa. Zkusím další knihy autora.
Ke knize jsem přistupovala dost opatrně, protože v ní nevystupovali jedni z mých oblíbených hrdinů Cole a Pike, ale byla jsem velmi příjemně překvapena. Jiné pojetí příběhu, zcela odlišná hlavní postava bývalého bankovního lupiče oproti výše zmíněným hrdinům, a vůbec - proč se dotyčný nakonec dostal do basy, to je skutečně pozoruhodné. No a samozřejmě celý příběh je, jak jinak u Craise, výborně postavený a vypointovaný.
kniha se mi moc líbila, mělo to spád a neuhodla jsem, kdo je ten zlej :-) čili pro mě plus
Max Holman mě rozčiloval každým činem i myšlenkou, přesto jsem knihu neodložila.
Nepovažujete-li za zbytečné trávit čas přemítáním o dobrých a špatných stránkách člověka, lépe pro Vás. Tato sonda do mysli bankovního zločince a jeho návratu do reality, jež je zahalená do největší bolesti jakou může rodič zažít, Vám přemýšlet umožní. Já osobně mám ráda takové knihy. Ukazují, že věci mají zřídka pouze jednu příčinu.
Mám ráda Craisovi detektivky a s jistostí po nich určitě ráda kdykoliv šáhnu znova. I Pravidlo dvou minut mě dokázalo rychle strhnout, zaujmout a donutit dočíst rychle do konce.
Skvela kniha od môjho oblúbeného autora. Max Holman je sympaťák a spolu s Pollardovou tvoria skvelú dvojku. Človek proste Holmanovi musí držať palce lebo keď nevypátra pravdu on, nedozvie sa ju ani čitateľ. V kdútiku duše dúfam že sa Crais niekedy k Holmanovi vráti a vymyslí ďalšiu skvelù knihu s týmto " Lupičom hrdinom". Ale Cole a Pike sú známejší a kultovejší. Aj tak budem dúfať:).
Knižka patrí medzi najvydarenejšie a najoriginálnejšie aké Crais napísal.
i když kniha není o Elvisovi s Joem, Crais dokazuje, že píše skvěle i samostatné romány. paráda!!!
Jsem milovnicí detektivek. Toto byl velmi pěkný thriller, trochu napětí a jednoduchá zápletka. Nepotřebuji v knize brutalitu, ale trocha akce by pomohla.