Právo šaría pro nemuslimy
Bill Warner (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275724/mid_pravo-saria-pro-nemuslimy-GI1-275724.jpg
4
64
64
Islám je politický systém s vlastní sbírkou zákonů, která se nazývá šaría. Právo šaría stojí na úplně jiných principech než náš právní systém. Mnoho jejích nařízení se týká nemuslimů. Co znamená právo šaría pro naše občany? Jakým způsobem se nás dotýká? Jaké budou důsledky, dovolíme-li muslimům řídit se šaríou a ne našimi zákony? Každý požadavek muslimů je založen na myšlence nastolení práva šaría v naší zemi. Měli bychom vůbec právo šaría povolit? Proč? Proč ne? Jak mohou politici nebo úředníci rozhodovat o právu šaría, když mu nerozumí? Je to správné? V této knize naleznete odpovědi na všechny tyto otázky. Kniha pro nemuslimy, jejíž obsah otevře obzor nejednomu čtenáři.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2015 , CSPI InternationalOriginální název:
Sharia Law for Non-Muslims, 2010
více info...
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla, protože jsem se o Islámu chtěla dozvědět něco více, ovšem dostala jsem jen snůšku nenávistných řečí doplněnou množstvím citací z Koránu a jiných knih, které byly vytržené z kontextu. Pár nových informací se sice našlo, nicméně jde spíše o dílo, které má pravděpodobně za cíl podněcovat nenávist. Není moc o co stát.
Zákoník zla, který muslimové ctí ať už z přesvědčení nebo strachu, otevřeně nebo tajně, jak Šaría nabádá a je sám o sobě dokladem o našem bezprostředním ohrožení. Slibuje nám peklo na zemi, úpadek a zmar. Takže lidé bděme!
I přes svou stručnost má tato útlá knížečka svou informační hodnotu. Oceňuji zejména to, že autor svá tvrzení dokládá citáty z Koránu a dalších pramenů islámu (síry a hadísy).
Politický islám považuji za reálnou hrozbou pro všechny "kafiry" a šaría by v západních zemích nikdy neměla dostat sebemenší prostor k naplnění radikálních cílů islamistů.
Osobně se domnívám, že je dílo až příliš stručné. Pro širší a ucelenější pohled na islám bych určitě zvolil jinou publikaci. V některých pasážích jsem měl také pocit, že se informace mnohdy až zbytečně často opakují. Nicméně abych nebyl pouze kritický, musím vyzdvihnout také pozitivní stránku knihy, kterou jsou jasná, nezpochybnitelná a nevyvratitelná fakta o politické části islámu, který může být pro současnou evropskou civilizaci skutečně velkou hrozbou.
Z médií často počuť frázy, že Korán nemá jasný výklad a preto si ho moslimovia ohýbajú tak ako im vyhovuje... Pravda je taká, že výklad Koránu je známi už 1000 rokov a volá sa šaría.
Tak jsem se zas něco zajímavého dověděla tady z té celé oblasti no...a necítím se bezpečně :D
Matematik a fyzik, ale především vykladač tzv. politického islámu, Američan Warner má rozhodně dost posluchačů a čtenářů, abych se zájmem otevřela jednu z jeho knih, v tomto případě Právo šaría pro nemuslimy, která bývá označována jako jedno z jeho významných děl. Bill Warner je maximálně alarmující, pokud jde o hrozbu rozpínajícího se islámu. Warnerovo dílko je zhutněnou filipikou proti politickému islámu (který ale nedokáže oddělit od islámu-náboženství). Svou analýzu islámské doktríny, která nečerpá pouze z koránu (který podle Warnera existuje ve dvou různých vydáních), ale ještě z tzv. sunny (kterou tvoří síra a hadítha - soubory Mohamedových výroků a činů), totiž předkládá výhradně z kritického pohledu. Pro jiný, ucelenější pohled, je proto třeba sáhnout po jiném autorovi.
Warner nicméně osvětluje řadu základních pojmů, východisek a vzorců chování a zejména poukazuje americké (a evropské) slabiny, na něž islám útočí (všemi prostředky) ve snaze kontinuálního šíření politického islámu - džihádu - který je univerzální, neměnný a věčný. V tomto se mimochodem shoduje s Henry Kissingerem, který ve svém Uspořádání světa dále přesněji rozvádí terminologii džihádu, upřesňuje dělení muslimů na šíity a sunnity, jejich motivace ve věčném boji proti nemuslimům aj. Warner dále obšírně popisuje politiku absolutní podřízenosti, která v islámu panuje, či postoj islámu ke lži a zradě. V islámské doktríně je v zásadě vše přípustné, pokud se tak činí v zájmu islámu. Dualistická etika jistě není ničím novým v politické praxi. Její existence v islámu je však hodně znepokojující. Víme kam vedla v přístupu Hitlera a nacistického Německa k árijské rase a k židům. Nejvíce pak asi člověka děsí nenávist, jakou podle Warnera islám chová vůči nemuslimům, tedy bezvěrcům, v muslimské terminologii káfirům.
Zdá se mi, že Amerika či Evropa nemá se svými demokratickými a humanistickými principy a přístupy proti islámu šanci. Islámští věřící přitom nemusí v zásadě nic dělat ani stínat hlavy bezvěrcům. Stačí, když budou na těchto dominantně křesťanských kontinentech dost důrazně a vytrvale požadovat, aby mohli vykonávat svá islámská náboženská práva. A jak by mohl dnešní křesťanský svět někomu upřít právo na jeho víru na svém území, aniž by neporušil své vlastní demokratické principy? Warner určitě umí vyděsit víc, než se daří televizním kanálům a sociálním sítím.
Nezbytné si to přečíst. Protože se nás to bohužel týká. Sunou se k nám jako slimáci, pomalu ale jistě. Buď něco uděláme, nebo tady budou mít brzo domeček...
Skvělá knížka o nelehkém tématu - stručná, jasná, výstižná. Díky, pane Warnere.
Přečetl jsem si knihu už z toho popudu,že jsme doma řešili vymazání komentářů mé partnerky zde na Databázi k podobné knize. Lidi,proboha,kde jsme zapomněli toleranci? Nejen k jiným kulturám,ale i k názorům na ně.Muslim ať zůstane muslimem,křesťan křesťanem,ale každý ať zůstane tam.kde mu jeho vira a čest velí zůstat. A bude pokoj na téhle krásné Zemi.
Osobne nepochybujem, že sa jedná o prínosnú a v mnohom poučnú publikáciu. Napriek tomu som v hodnotení ubral body, pretože cez niektoré nedostatky som sa nevedel (nechcel) preniesť. Autor je predovšetkým matematik a fyzik, čo sa zreteľne podpisuje na skutočnosti, že predmet svojho skúmania – teda islam – vníma výrazne zúženou optikou. Niektoré hodnotové, kultúrne a inštitucionálne prvky našej euro-antlantickej civilizácie vníma ako premisy, z ktorých automaticky vychádza pri svojich súdoch bez toho, aby sa zamýšľal nad ich pravdivostnou hodnotou. To by u stručného textu tejto „osvetovej brožúrky‟ bolo aj pochopiteľné, v kontraste s touto úspornosťou je však opakovanie sa (napr. niektorých citácií). Napriek všetkým výhradám, ktoré by som ešte mohol uviesť, túto heslovitú brožúru odporúčam zaneprázdneným ľuďom aspoň na prvotné a rýchle oboznámenie sa s nebezpečenstvom, aké predstavuje islam. Pre tých, ktorí majú čas a záujem ísť viacej do hĺbky sú na našom trhu omnoho fundovanejšie a lepšie spracované publikácie (napr. Islám bez závoje Roberta Spencera).
„Politická podstata islámu je to, co tvoří hlavní rozdíl mezi právem šaría a židovským náboženským právem – halachou. Židovské právo o nežidech vůbec nemluví a jasně říká, že právo dané země má přednost před halachou. Šaría mluví hodně o káfirech a o tom, jak se k nim chovat, jak si je podrobit a vládnout jim.‟
„Islám zotročil Afričany, Evropany (přes milión), hinduisty, buddhisty a kohokoli, kdo stál džihádu v cestě. Islám zotročil víc lidí než jakákoli jiná kultura. Muslimové svou historii zotročování všech ras a náboženství nepřiznali, ani se za ni neomluvili.‟
„Když muslimové prvně přicestují, akceptují svůj nový domov. Jejich první krok je prohlášení, že islám patří s křesťanstvím a judaismem do jedné rodiny. Probíhají dialogy a „sbližovací‟ setkání pro média a káfirskou společnost. Prohlašují také, že západní civilizace je ve skutečnosti založena na islámském zlatém věku. Poté, co se tato tvrzení uchytí a jsou akceptována, přijdou na řadu požadavky po změnách v káfirské společnosti. Ti, kteří tyto změny odmítají, jsou nazýváni slepými fanatiky, islámofoby a rasisty, i když nikdo nikdy neobjasní, co má odpor proti politickému islámu společného s rasou.‟
„Káfirští představitelé neví nic o islámu a právu šaría. Všichni potkali příjemné muslimy, takže si myslí, že islám musí být dobrý a ti, kteří dělají problémy, jsou extrémisté.
Káfirští představitelé neví nic o dualistické etice nebo politickém podrobení. Prvořadá motivace káfirských představitelů je být milý a hrát roli tolerantního hostitele těchto nových hostů. Druhořadá motivace je neříci nebo neudělat něco, kvůli čemu by byli označeni za bigotní fanatiky.
Hlavní plán káfirských vládců počítá s tím, že pokud budou milí, muslimové uvidí, jak jsme skvělí, a reformují islám. Ale pokud je vaším cílem nastolit právo šaría, které se úspěšně uplatňuje již 1400 let, proč reformovat něco, co funguje?
Šaríu nelze reformovat. Jedná se o Alláhovo právo, a to je dokonalé, univerzální, úplné a bezchybné.‟
Možná můj komentář bude zcestný, ale někde jsem nedávno četla, že za zánik vyspělé římské civilizace může příchod civilizace jiné - a horší. Možná to špatně popisuji, ale tak jako tak - necháváme si tady diktovat, jak tady migranti chtějí žít - bez jakéhokoli omezení pro ně- jejich právo Šária pomalu mává našimi zákonodárci, ve školách se domáhají práva české učitelky v burkách - a to ve jménu své muslimské svobody a tak si říkám - A čekáme na co? Až nám naše malé holčičky budou - ani se to nedá psát - od panenek tahat nějací století kmeti s jakýmsi právem? A kde jsou v naší zemi naše práva? Zatím je ještě pořád drží - i když někdy dost špatně a hlavně ve svůj prospěch naši zákonodárci , ale pořád jakž takž i pro spravedlnost naši . Proč místo trapných seriálů třeba jedna z našich televizí neuvede ve večerním čase takovéhle čtení, aby ti všichni sluníčkáři viděli, že jde setsakramentsky do tuhého. Nedávno jsem v autobuse vyslechla řeč dvou vysokoškolsky vzdělaných mladých děvčat na téma... " co děti?." Neplánuje je ani jedna, protože se je tady v tom srabu bojí přivést na svět . Diví se jim někdo? Ač jsem se na vnučky moc těšila, když holky poslední rok uspávám, koukám na ně a říkám si... Pro Boha co bude? Souhlasím s komentáři dole -hurá do středověku (1casper) i s Eldar80- Evropa právu Šaría začíná pomalu podléhat. Optimismus do duše sluníčkář nepotřebuje, normálně uvažující člověk vidím kam se to pomalu řítí, Nemusíme to zažít my, ale co naše dědi, co vnoučata, doprčic copak budeme čekat, až tady nebude Evropa, ale jeden stát s právem Šária ?
Autor se zabývá analýzou islámu a její výsledky ve stručnosti shrnul v této útlé knize. Nemusíte tak louskat tisíce stran islámských studií a textů, autor to provedl za vás. Veškerá tvrzení obsažená v knize jsou řádně doložená s odkazem na zdroj, kde lze o dané informaci zjistit více podrobností. Většina čtenářů laiků tak díky této knize získá základní představu o islámu a mohou si tak udělat obrázek o tom, na kolik je tento systém slučitelný se západním způsobem života. To je zejména v dnešní době, velice vhodné a aktuální a proto mohu knihu každému s klidným svědomím doporučit.
Tuhle knihu bych dala přečíst každému sluníčkáři! Chvílema mi lezly oči z důlků.....hurá do středověku!!
Tahle kniha byla mnohem lepší než životopis Mohameda, který byl příliš stručný a postrádal některé logické návaznosti. Zde naopak jsou citáty tak dobře okomentovány, že funkčnost politického islámu je zřejmá. Co je však na tom nejděsivější ukazuje až třetí rozšířené vydání, kde se objevuje bohatě ozdrojovaná kapitola, že Evropa už teď právu šaría začíná podléhat. Je to neuvěřitelně rychlé a zcela zjevně můžeme v evropských zemích vidět nultou, první a někdy i druhou (!) fázi islamizace. Ukazuje se, že Mohamed byl neuvěřitelně inteligentní sociopat, když dokázal vytvořit takový systém. Mohamed byl totiž velmi zcestovalý člověk a ostatně islám začal hlásat až poměrně starý. Pokud předkládaná fakta pochopíte jako celek, zjistíte že islám není náboženství, ale politickoprávní systém využívající náboženství jako zástěrku. Taktéž proto, že islám zjevně nevede k žádnému duchovnímu a lidskému růstu. Z psychologického pohledu to jinak být ani nemůže. Islám vytváří nemocnou společnost a v takové společnosti se nedá svobodně ani lidsky žít. Termín "islámský duchovní" nedává smysl, protože duchovní člověk nemůže akceptovat kvality samotné osoby Mohameda. To si opravdu někdo myslí, že duchovní člověk je schopen vést etnické čistky a přepadávat karavany, hlásat otroctví, méněcennost žen a přitom být spirituálním člověkem, který si "vymyslí" náboženství? To je výsměch. Vedle Mohameda byl Ježíš absolutní amatér, když ani nezabil nikoho, kdo proti němu vystupoval. Náboženství má činit lidi lepšími. Co dělá islám s lidmi netřeba komentovat. Tuhle knihu byl měl znát opravdu každý, protože potřebujeme pravníky, aby dopracovali patřičné zákony. Škoda jen, že kniha je i tak docela dost stručná, jako kdyby to bylo psáno pro američany. Já osobně bych raději uvítal knihu více podrobnější. Aspoň 200 stran. Ale i tak perfektní a doporučuju. 85%
Kniha ve svých dvanácti kapitolách nabízí "rychlokurz" do islámského práva Šária. Na její přečtení vám budou stačit dvě hodinky času a to i za předpokladu, že při čtení budete přemýšlet a ne jen pasivně přijímat informace. U všech citací je uveden zdroj s možností si informaci ověřit případně rozšířit. Podstatná část knihy je věnovaná problematice dualismu, který lze na straně jedné vnímat jako existenci náboženského a posléze i politického islámu, aby se nakonec stal jedním právním systémem a na straně druhé je vymezen vzájemným vztahem muslima a káfira. Existence dualistické etiky tak vede k velmi flexibilnímu přístupu a chování mezi muslimy a káfiry, neboť podle autora knihy nic jako "zlaté pravidlo chování" , které by nabývalo společný morální princip pro celé lidstvo v islámu neexistuje.
Štítky knihy
islám právo útrpné totalitní režimy šaría teokracie
Autorovy další knížky
| 2015 |  Právo šaría pro nemuslimy |
| 2015 | Síra – Život Mohameda |
| 2016 |  Hadísy – Mohamedova sunna |
| 2016 | Samostudijní kurz politického islámu |
| 2017 | Věcná argumentace – Jak debatovat o islámu |
Právo šaría má smysl studovat i dnes, protože v řadě států světa jde o platnou právní normu. Jde třeba o Súdán, Saudskou Arábii, Jemen, Irák, Irán nebo Pákistán či některé oblasti Nigérie, Spojených Arabských emirátů a Indonésie. Dále je mnoho zemí, kde je právní systém sice sekulární, ale šaría se však uplatňuje ve věcech osobního statusu. Mezi významné země z této skupiny patří Alžírsko, Egypt, Etiopie, Tanzanie, Sýrie, Indie nebo Malajsie či některé oblasti Nigérie či (dle volby) Indonésie.
Knihu jsem přečetl a bavilo mne si vyhledat v knize uvedené citace na specializovaných muslimských náboženských webech. Nikdy jsem při tom nenašel podstatný rozdíl mezi tvrzeními obsaženými v této knize a těmito zdroji.
Šaría toho reguluje opravdu hodně, třeba hudbu, chov či spíše nechov psů, manželství včetně sexuálních nároků na partnerku, přátelství s káfiry, povinnosti nevěřících apod.
Warner v knize píše, že: "Islám nemá společný morální princip pro lidstvo, místo toho má dualistickou etiku. Existují zde dva různé přístupy: Muslim je pro jiného muslima vždy bratrem. S káfirem může muslim zacházet buď jako s bratrem, nebo jako s nepřítelem." V podstatě, ale i káfirové (nevěřící) jsou nakonec povinni dodržovat řadu přikázání a de facto se nakonec musí v řadě ohledů chovat stejně jako muslimové.