Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Svatopluk Čech
Pan Brouček série
1. díl >
Satirický výlet Matěje Broučka, komického šosáckého pražského měštana, na Měsíc. Pan Brouček je zámožný pan domácí na Starém Městě v Praze a je denním hostem hradčanské hospůdky "Na Vikárce". Jednoho večera poseděl "Na Vikárce" trochu déle a také víc popíjel, a když se vrací domů, vidí před sebou Prahu zalitou měsíčním svitem. Napadne ho, co četl a o čem vášnivě mluvil s hospodským "Na Vikárce" (bavili se o tom, jestli je měsíc obydlen). Zadívá se na měsíc, a jako by byl přitahován zvláštní přitažlivostí, vystoupí na zeď podél starých zámeckých schodů, odtud na střechu domku, ale pak už je opravdu tažen vzhůru, výše a výše, až dopadne na pevnou půdu - je na Měsíci...... celý text
Přidat komentář
Výlet do Měsíce byl taky zajímavý a vtipný, ale ten do 15. století se mi líbil přece jen více.
Výlety pana Broučka jsou úžasnou satirou na maloměšťáckou společnost staré Prahy. Svatopluk Čech svým vytříbeným květnatým jazykem dokazuje, že jeho příjmení je "Nomen Omen" ...
Jazyková vytříbenost a celková stavba Čechova satirického románu nemá v české literatuře příliš konkurence, snad Saturnin. Pan Brouček je nesmrtelná postava.
Pivně-párkový humor páně Čecha mi způsobil silnou nevolnost, naštěstí to bylo (poměrně) krátké utrpení.
Čtení knihy mě nebavilo, po letech se ke mně dostala jako audiokniha a v této podobě jsem ji zvládla. Pointa byla od začátku očekávaná, ale Otakar Brousek ml. čte knihu velmi dobře a tak bylo zajímavé si příběh poslechnout.
Tak jsem si to přečetla znovu. Měla jsem za to, že jako povinnou četbu jsem četla ten druhý díl, lae byl to tento. Ale co, ono to neškodilo. Jednou za čas si ráda přečtu nějakou klasiku s krásnou slovní zásobou a češtinou. Navíc mě vždycky nadchne tan nadčasovost, podobně jako u Čapka.
Dlouho se mi nedařilo pochopit, jestli je Čechova vznosná dikce parodií, nebo ne. Objasnila mi to teprve autorova poznámka, že se v knize snažil vypořádat s parnasismem, k němuž měl sám silný sklon. Najednou to dává smysl.
Četla jsem knížku během školní praxe, kdy jsem se s ní zašila ke kamnům ve svojí kanceláři, odpočívajíc při abecedním třídění žádostí o důchod. Jsem Čechovi vděčná, že mě z téhle tortury čas od času vysvobodil. A určitě pro mě nebylo zbytečné si Výlet pana Broučka přečíst, ačkoli jsem četla i mnohem lepší věci. Patří podle mého názoru k tomu, že co by měl česky mluvící člověk znát, než půjde maturovat.
Teda! Nechce se mi věřit, že tento fantastický román byl napsaný v 19. století, naprosto předběhl svou dobu. Na prvé přečtení mě okouzlil svět Měsíčňanů a jejich mluva, hodnoty, způsob života. Až tak jsem se kochala květnatou češtinou, že jsem ne úplně pochopila všechny satirické narážky, některé nejspíš vsazené do kontextu doby, ale většina bude nadčasových. Takže se jen mohu těšit na další počtení, protože zde opět naleznu něco nového. Pro mě velmi milé překvapení.
Tohle muselo být ve své době docela slušný šok. Kniha si krásným způsobem dobírá mnoho věcí a typů lidí. Maloměšťáky, intelektuály, umělce... respektive všechny, kdo to v tom konkrétním smyslu přehánějí (květnatá jména literárních buditelů konce 19. století...).
Zároveň ale hraje na vlasteneckou notu s tím, že se na Měsíci mluví česky (jistě logicky díky době, ve které kniha vznikla) a nehraje na ni špatně: ani moc silně, ani falešně.
Je trošku náročnější číst sto let starý jazyk, přece jen se za tu dobu trochu vyvinul. Možná ale právě to dává knize to správné kouzlo.
A závěr (pozor, spoiler!), kdy najdou pana Broučka a všechno se jeví prostě tak, že si ten večer dal jen poněkud přes míru piva, to mi přišlo geniální.
Skvělá dobová satira s přesahem do dnešních časů. Doporučuji.
Nemůžu si pomoct, ale neskutečná nuda.
Každá stránka je popis, popis lidí, popis míst, popis situací, popis pocitů, to snad ani není možný nacpat tolik popisů do jedné knihy.
Děj žádný, hlavní hrdina blbec. Jediné co mě zaujalo, byly skryté narážky.
Ano, samozřejmě, že kniha je převážně satirická a jde to na té knize poznat. Dále zde ovšem Svatopluk Čech popsal typického zbabělého pražáckého měšťana, v tomto případě Matěje Broučka. Dávám pouze čtyři hvězdy, protože pět hvězd dostane druhý díl.
Vtipná satira o tom, jak to pak dopadne, když se to přepískne s pitím. :) Aneb milý sen o netradičním výletě a jistých domorodcích jako je Měsíčan Hvězdomír Blankytný, Lunobor, Etherea nebo létající Pegas a jejich staročeštině. A pozor, ''čeština nikdy nevyhyne''.
Četl jsem po několikáté, a nevím úplně, co napsat. Skvělá satira na zaprděné maloměšťáctví devatenáctého století a snobismus pseudointelektuálů, z většiny platná i dnes. Skvělá práce s jazykem. Na dobu vzniku vcelku promyšlené sci-fi. A dobrá práce s balancováním vypravěče mezi pozicemi věřím - nevěřím a pravda-nepravda. Ale taky minimální děj, je to spíš široce pojatá epizoda než román, a tím pádem i minimální zápletka. Možná i přílišná zjednodušenost měsíčních realit, buď to mělo být celé kratší, nebo detailnější. Přišlo mi, jako by Svatopluka v půlce přestalo téma bavit a tak ho ukončil.
Shrnuto: slušné starověké humoristické sci-fi a zároveň satira, ale jinak takový lepší trénink na Broučka mezi husity.
Musím uznat, že v pokračování mi byl pan Brouček ne zcela sympatickým, zde jsme s ním víc než souhlasil. Je mi jedno jak a kdy se kdo stravuje, ale je potřeba i alternativ pro ostatní lidi. Pomlouváni za zády nesnáším o to více, takže ano pane Broučku v této vaši podruži jsem s vámi ve všem zajedno.
Bylo to zábavné, doporučuji.
Přišlo mi to tak jednoduché a snové, až jsem v tom začal hledat něco hlubšího. Těžko řici, zda jsem to našel. :) Kniha je celkem nápaditá, vtipná, trochu mi připomíná Malého prince, ten mezikulturní rozdíl a šok byl skvělý nápad.
Knihu jsem si přečetl ušima na Radiotéce. Jinak bych ji běžnou četbou jistě nezvládl dočíst do konce. Zřejmě na ni intelektuálně nestačím. Nápad s cestou na měsíc, vlastenectvím a maloměšťácstvím byl dobrý a místy vtipný.Na vnímání tehdejší politiky se ani dnes nic nezměnilo. S tehdy dostupnými informacemi o měsíci na konci 19. století autor zajímavě pracoval a jistě si to promýšlel. Éteričtí Měsíčňané a jejich staročeština mě znepokojovala,ale závěr byl vtipný. Kniha mě nezaujala, ale ani neurazila.
Ta "staročeština" mne někdy doháněla k šílenství a musel jsem si číst věty i 3x....ale i přes to všechno je to povedená a místy i zábavná kniha :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1970 | Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
1952 | Výlety pana Broučka |
2009 | Hanuman |
1983 | České humoresky |
Nápad autora je zajímavý.Chvíli mi trvalo než jsem se začetl ale pak to šlo.Jsou tam pasáže které se hodí i do součastnosti.Dopručuji