Prázdne miesto
J. K. Rowling (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157275/prazdne-miesto-157275.jpg
4
1742
1742
Prázdne miesto je veľkolepý a vynikajúco napísaný román o súčasnej spoločnosti. J.K. Rowlingová vytvorila fascinujúci svet s postavami, v ktorých zaručene spoznáte vlastných susedov. Šarvátky a divoké konflikty otriasajúce životmi ľudí v Pagforde sú plné vášní, ktoré zasahujú aj každého z nás. Po nečakanej smrti štyridsiatnika Barryho Fairbrothera ostane Pagford v šoku. Je to zdanlivo idylické anglické mestečko s dláždeným námestím a starobylým opátstvom, ale za peknou fasádou zúri tichá vojna. Bohatí bojujú s chudobnými, tínedžeri s rodičmi, manželky s manželmi, učitelia so žiakmi. Pagford rozhodne nie je tým, čím sa na prvý pohľad zdá. Prázdne miesto, ktoré po Barrym zostane v miestnom zastupiteľstve, sa zakrátko stane katalyzátorom najväčšej vojny, akú mesto zažilo. Kto bude triumfovať vo voľbách sprevádzaných vášňami, pokrytectvom a nečakanými odhaleniami? Brilantne napísaná kniha, ktorá je autorkiným prvým románom pre dospelých čitateľov, nabáda na zamyslenie a na každej stránke znova a znova prekvapuje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , PlusOriginální název:
The Casual Vacancy, 2012
více info...
Přidat komentář
Na začátek asi shrnu hvězdičky. Uděluji 4, za jméno autorky (moje milováná J. K. R.), jinak bych se přikláněl spíše ke 3.
Musím přiznat, že tak do 200. stránky mi knížka nic moc neříkala. Moc často se mi neděje, abych se tak dlouho ztrácel v postavách. Sám nevím, čím to bylo, jelikož se jména nikterak nepletla, jen bylo těch postav a rodin prostě příliš. Když jsem si pak postupem času udělal pořádek v tom, kdo je čí rodič a kdo je čí dítě, tak už jsem se do příběhu začetl mnohem více.
Nakonec se z toho vyklubala celkem zajímavá kniha s epickým vyvrcholením. Opravdu, posledních 100 stran uteklo neskutečně rychle. Rowlingová je prostě mistr svého řemesla, dokáže psát parádně. Jen mi zpočátku příběh úplně nesedl. Celkově si myslím, že námět nebyl úplně ideálně zvolený.
Nicméně se jedná o knížku, jejíž závěrečné pasáže si budu pamatovat. J. K. prostě a jednoduše umí čtenáře vtáhnout do děje. :) 4*
Knihu mi doporučil můj anglický kamarád, prý abych pochopila anglickou (maloměstskou) povahu a společnost. Tak jen doufám, že to není obraz skutečnosti, ale umělecká nadsázka. :-) Knihu moc doporučuji, ideálně číst v angličtině.
S trochou nadsázky tam už chyběl jedině jednorožec, aby to bylo charakterově dostatečně pestré. J.K. Rowling bezesporu umí psát, já ji ale bohužel až na dokonalého Harryho asi neumím číst. Zkoušela jsem její detektivky, nešlo to, a strašně těžkopádně se mi četlo i toto dílo. Mně vlastně na žádné postavě nezáleželo, bylo mi tak nějak úplně jedno, co se s kým děje. Nevadí mi dlouhé knihy, ale tato pro mě byla natahovaná až zbytečně moc. Celkově mi to prostě opravdu nesedlo.
Že se jednou z nejlepších knih, kterou jsem kdy přečetla, stane právě Prázdné místo, které mi na seznamu "chci si přečíst" leželo už několik let, bych rozhodně nečekala. Od první strany mě příběh chytnul a už nepustil. Obyvatelé a jejich osudy. Vztahy mezi nimi. Podrazy. Pomsta. Touha. Láska. Zoufalství.
Kdo nepotřebuje knihu plnou zvratů a napětí, ale rád si vychutná výborně napsaný a psychologicky vykreslený příběh, ten ať se čtením neváhá tak dlouho jako já, vyrazí do knihovny a knížku otevírá!
Rowlingovou miluju za to, že přinesla světu Harryho Pottera, a i tato kniha byla čtivá, ona to prostě umí napsat tak, že to odsejpá. Jinak mi ale příběh vadil. Šlo o bandu nespokojených lidí z malé obce, kde už nevědí čím se zabývat. Do toho naprosto příšerní puberťáci, kteří by zasloužili pár facek všichni do jednoho a jejich rodiče, neschopní získat si jakoukoliv autoritu… pro mě tohle čtení rozhodně nebylo.
Je to jiz nějakou dobu, co jsem knihu cetla, ale dodnes si pamatuji to opetovne pomyslne smeknuti klobouku nad vypravecskym umem J. K. Rowlingove. Malomesto s jeho figurkami, nad kterymi se lze usklibat, ale pritom jsou TAK lidske a vsudepritomne... Jak nekdo psal nize - krasne i smutné.
Kdyby to šlo, přidal bych ještě hvězdičku navíc. Člověk či čtenář může mít všelijaké názory na tuto spisovatelku, nelze ji však opravdu upřít talent, který po HP nemusí již dokazovat. Nicméně, pro mě to udělala znovu. Počáteční jednoduchá trajektorie příběhu, jež je vystavěna na vcelku "banální" věci: smrti jednoho z členů malé uzavřené komunity, se mění v nádherně košatý a rozvětvený strom mezilidských vztahů a fascinující sociologickou sondu. Sledujeme nádherně poskládanou psychologickou mozaiku postupného propojování a noření se do vztahů, emocí a názorů členů rodin a komunity, které se mění v pelmel nečekaných událostí. Postupné navazování si udržuje kontinuitu, která se nerozpadává, ale naopak se s každou další stranou utužuje, čemuž prospívají rychlé přechody mezi pohledy postav, kdy je na různé situace nahlíženo z různých úhlů, vše mistrně vedeno ve stylu filmového střihu. Postavy jsou popsány zcela reálně, všechny mají ambivalentní rysy a charakter. Nejsou ploché, ale vyvedeny často i v drobných nuancích se všemi svými zlozvyky, pocity a neduhy. Situace a motivy postav jsou univerzální, ba přímo primární. Každý čtenář si zde najde podobnost, což zvyšuje čtivost, ale zároveň díky chladnému autorčině odstupu, nemožnost navázání empatie k jakékoli postavě, právě skrze jejich ambivalentní charaktery. Při čtení se mi rovněž neustále dralo na povrch zdání, že se nacházím v románu A. Christie - odkaz na uzavřenou komunitu lidí na anglickém venkově. A to je rozhodně víc než za jednu hvězdu navíc.
Knihu jsem četla už dávno, ale zanechala ve mě silný dojem...paní Rowlingová je opravdu skvělá pozorovatelka a psát opravdu umí
Cca prvních sto stránek knihy bych mohla mít kratší. Autorka se hned ze začátku snaží čtenáře seznámit se všemi postavami najednou a kvůli tomu to pro mě bylo dost zmatené a zdlouhavé. Na pár dní jsem pak knihu odložila než jsem se vrátila, ale pak mě to nečekaně chytlo a nemohla jsem přestat číst. Začalo to být napínavé a zajímavé a přišlo mi, jako bych se stala nějakou drbnou v Pagfordu, která potřebovala vědět o všech všechno. Konec mě zasáhl a šokoval, měla jsem slzy v očích a musím říct, že mě vůbec neuspokojil, ale to tak už někdy bývá.
Špína Polí se prolíná se špínou duší některých Pagforďanů. Tohle není příběh, kde milý Hercule Poirot vyřeší vraždu na poklidném anglickém venkově. Tohle je příběh našich životů. Skvělá kniha.
Kniha se od Harryho Pottera hodně liší. Děj se chvílemi vlekl a četl se mi opravdu těžce. Až od půlky, kdy jsem pořádně pochopila kdo je kdo, mi začal děj trochu svižněji plynout. I tak se mi ale kniha velice líbila. Jde o něco zas úplně jiného, než na co jsme byli u autorky zvyklí. Rozhodně stojí za přečtení.
Musím napsat že nenadchlo.Dala jsem tomu 100 stran a i to bylo asi moc.První kniha od autorky,která mi prostě nesedla,příběh nezaujal,ikdyž po 100 stranách se zcela nerozjel.
Tak nevim, líbilo i nelíbilo. Dost postav, zdlouhavý. Ale ten konec dost překvapil.
Výborná studie anglického maloměsta se všemi jeho historickými vzpomínkami.
Krásný a tragický příběh.
(2013)
Prázdne miesto. O mieste, ktoré má vlastný život, rytmus ba kultúru. O mieste, kde žijú ĽUDIA. Áno, obyčajní často malicherní či egocentrickí ľudia. So svojimi chybami, problémami, a v niektorých prípadoch so silnou láskou k svojmu mestu, čo je možno pre mnohých z nás nepochopiteľné.
Príbeh, ktorý začal smrťou a rovnako ňou končil. Morbídne? Myslím, že nie. Lebo to je prosto kolobeh života. nemusíme v tom hľadať nič viac. Možno len to, že na každého žiaľ raz príde. Či skôr, alebo neskôr...
Tak by bolo fajn zamyslieť sa nad sebou...
Já ji mám prostě ráda! S jakou lehkostí popisuje zkažené podhoubí navenek idylického místa. Jak prosvítá pokrytectví většiny postav. Nakonec milujete ty největší neviditelné outsidery. Osud Krystal mi bude ještě dlouho dloubat do žeber a píchat do srdce ❤️.
Rowlingová je pro mě Balzac naší doby. Postavy umí vykreslit naprosto přesvědčivě, její sonda do myšlení člověka je neuvěřitelně hluboká. V knize je na každé stránce vidět, jak dobrá je pozorovatelka a vypravěčka - umí se přesně vcítit do puberťáka, ženy po čtyřicítce i všetečné staré čarodějnice (ve smyslu mrchy) a umí tomu přizpůsobit i výrazové prostředky. V některých myšlenkových skocích puberťaček jsem si živě vzpomněla na sebe v tomto věku a pobavilo mě, že jsem opravdu takhle uvažovala.
Kniha se věnuje vnějšímu, ale především vnitřnímu životu lidí z jednoho městečka. Kdo rád kouká lidem do života a miluje se brodit psychikou někoho jiného, tuhle knihu opravdu ocení. A když říkám brodit psychikou někoho jiného, rozhodně nemyslím nějaké naivní exkurze do duše nějakých naivních vyumělkovaných lidí, právě naopak! K naivitě má tato knížka opravdu daleko.
Pro mě to byla první knížka od Rowlingové po Harrym Potterovi a jsem překvapená, že Harry z toho není vůbec cítit. Rowlingová je opravdu paní Spisovatelka.
Velice dobře se tato kniha čte. Závěr mne překvapil. Je videt že autorka umi napsat i real děj.
Přečteno poprvé hned po vyjití a vracím se, baví mě to. Kniha, jak už je u autorky zvykem, je plná postav dobře charakterizovaných, v knize se odráží její zájem o sociální poměry chudších vrstev a hlavně nepříliš utěšených rodinných poměrů ve všech společenských vrstvách. Typické - nejen britské - maloměsto. Doporučuji všem, kdo nejdou jen po dějovosti a jsou ochotni ponořit se do myšlenkových pochodů postav a vztáhnout si děj (docela napínavý) a atmosféru knihy i na svůj život a své okolí. Protože lidé jsou všude a vždycky stejní - ambiciózní, podrazáčtí, bezohlední a sobečtí, plní všelijakých předsudků - a pak ti, kteří se s těmito vlastnostmi dokážou u sebe úspěšně vyrovnat a dokonce mají touhu pomoci nejen sobě a svým blízkým. Je to kniha i o tom, jak se vlastnosti a životní cíle rodičů a dospělých vůbec přenášejí na děti a mohou jim buď hodně prospět - nebo je velmi poškodit.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Jde o psychologický román popisující život a smýšlení jednotlivých postav. Děj je utlačen někde do pozadí a o slovo vypravěče se perou všechny postavy, které čtenáři postupně odhalí jejich úhel pohledu na stejnou událost.
Postav je v románu tolik, že jsem se místy ztrácela ve vztazích a jejich vazbách, to byl kámen úrazu při mém prvním pokusu přečíst tuto knihu.
Když jsem ji otevřela podruhé, musela jsem se místy do čtení nutit, ale když se konečně představily všechny postavy a začaly se odkrývat jejich povahy a detaily jejich problémů, četlo se pak jedna radost.
Na tento druh četby musí mít člověk trpělivost a chuť přemýšlet, filozofovat nad věcmi, které se sice dějí jen v knize, ale co když ne? Proč se postavám rozpadá manželství? Proč se jejich dítě chová jako spratek? Kdo za to může? Co když i vy přemýšlíte a chováte se podobně jako jedna z postav - je to hrozné ?! :)