Prázdné místo

07.05.2013

Autorku nemám příliš ráda, HP jsem po pár stránkách odložila. Byla jsem zvědavá jak se autorka poprala s reálným světem a navíc ještě světem dospělých. Moje pocity v průběhu četby byly podobné jako u ostatních čtenářů. První polovina knihy je panoptikum postav a postaviček a je velmi složité rozpoznat, kdo je kdo (Samanta a Shirley se mi pletly až do konce knihy). Určitě je zajímavý a moderní postup vyprávění, kdy je příběh v každé kapitole nahlížen z perspektivy jiné postavy, ovšem příliš jsem nepochopila dělení na dny, číslované kapitoly a pak jakési výňatky ze samosprávy. Druhá polovina knihy a především závěr ukazují, že přeci jen vše do sebe zapadá a odvíjí se jakýs takýs příběh.Kniha neurazí, ani nenadchne. Je to kniha "takyumímpsátprodospělé", což znamená prsknu tam pár souloží. Ano, je to šokující, také Rowlingová napsala knihu, kde je dokonce i sex! A nejen sex, jako bojovnice za lidská práva (včetně toho, že kdysi cítila potřebu promluvit i do klecových lůžek v našich psychiatrických léčebnách) nám na knize ukazuje veškeré problémy současného světa (drogově závislé, bezprizorní mládež, rozpadající se manželství a dysfunkční vztahy, rasovou nesnášenlivost a multikulturalismus, náboženskou odlišnost, korupci, internetovou kriminalitu, šikanu,...). Ano, svět je ošklivý a zlý, ale přesto se v knize objevují i vtipné momenty (třeba když ženu ve středním věku okouzlí popová kapela).Pokud by to nebyla ta nová kniha od té Rowlingové, asi bych si knihu ani nepřečetla. Hodnotím jako průměr.

05.05.2013

Jsou lidé na malém městě osoby černobílé? Věřím, že ne! Spíše se jedná o přehlídku 50-ti odstínů šedi v reálném provedení. Musím říct, že jsem po ukončení geniální fantasy ságy byl trochu skeptický. Bylo to ovšem zbytečné.

Kniha prázdné místo ve vás po jejím dočtení zanechá prázdných míst hned několik. Dalo by se říct, že příběh popisuje tragédii všedního dne, která většinu z nás bohužel nechává lhostejnou k okolí.

Vyvrcholení knihy v podobě posledních 50-ti stran už nelze zbrzdit ani zastavit v překotném pádu s těžkým zadostiučiněním a pocitem viny, který je v každém z nás.

02.05.2013

Naprosto skvěle odvyprávěný příběh jednoho malého městečka, kde vypukne boj o křeslo po zemřelém radním. Ta atmosféra mně doslova pohltila a při čtení posledních stránek jsem byl smutný, že se ten konec tak rychle blíží...

02.05.2013

Trošinku zklamání. Moc postav a podrobného děje, ze začátku jsem se hodně ztrácela. Pak to chytlo spád a švih a děj byl hodně překvapivý.

25.04.2013

Asi jsem čekala víc. Přeci jen Harry Potter to není :). Ze začátku byla kniha vcelku čtivá, ale dost matoucí bylo velké množství postav, ve kterých´jsem se ztrácela a několikrát jsem se musela ve čtení vrátit do předchozích kapitol abych si ujasnila kdo je kdo. Druhou třetinou knihy jsem se prokousávala velmi těžko, ale konec byl strhující. Nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem nedočetla. Takže kniha se mi vcelku líbila, ale s největší pravděpodobností ji ostatním nedoporučím. Jsou lepší knihy.

21.04.2013

V knize najdete celou řadu postav a s jistotou o nich můžete říct, že nejsou černobílé. Spíše se pohybují v odstínech šedi. Zkrátka působí opravdu uvěřitelně. Těžko se určuje, která postava je hlavní, protože všechny dohromady určují příběh a dostávají svůj prostor. Asi nejvíce pozornosti upoutává Krystal Wheedonová (a její rodina). Zčásti je to kvůli tomu, že byla úzce spjata s plány Barryho Fairbrothera a také tím v jakém prostředí vyrůstá. Její příběh je velmi silný. Dále jsou tu například Mollisonovi, Jawandovi, Wallovi, Priceovi a Bawdenovi. Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na pozůstalé po Barrym Fairbrotherovi. Pokud bych mohl jmenovat postavy, který mi byla opravdu proti srsti tak je to Simon Price, ale také Obbo (ten sice není v hlavních postavách, ale přesto má jeho konání určitý vliv).

Přestože je postav celá řada, během první stovky stran se lehce zorientujete. Pohledy postav se po sobě střídají takže pěkně uvidíte jaké má jednotlivá věc vliv na ostatní. Rowlingové se opravdu povedlo vystihnout náturu lidí na malém městě (ale s lehkostí by se to dalo aplikovat i na vesnici). Dobře je to vidět, když se stane nějaká novinka a "drbny" se mohou přetrhnout, aby to právě ony mohly říct někomu dalšímu. Ale to je jenom špička ledovce. Čin, který by se mohl zdát jen jako drobnost má na ostatní velký vliv a může narůst do velkých rozměrů. Ačkoliv příběh nikam nespěchá a poctivě vykresluje psychologii jednotlivých postav tak vás pohltí a vy budete zvědaví jak bude pokračovat. Kniha se věnuje závažným tématům jako jsou například drogy, ale i dalším, které nebudu prozrazovat abych vás nepřipravil o zážitek ze čtení. V textu narazíte na celou řadu vulgarit, ale i sexuální scény.

Po dočtení Harryho Pottera jsem byl zvědavý s čím přijde Rowlingová příště. Jakmile byl ohlášen nový román, nedočkavě jsem vyhlížel datum vydání. Samozřejmě jsem měl obavy jestli to bude dobré. Teď už mám knihu přečtenou a můžu s klidným svědomím říct, že jsem opravdu spokojený. Dostal jsem 544 stran o malém městečku a hlavně jeho obyvatelích. Podrobné vyprávění mi nevadí a naopak si bez něj knihu nedovedu představit. Musím se přiznat, že závěr mě opravdu dostal. Kniha je skvělá a nemohu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček (především za ten závěr).

28.02.2013

Neobsahuje žádné spoilery vyjma premisy.

V případě The Casual Vacancy jméno J.K. Rowling sice prospívá prodejům, ale škodí hodnocení. Očekávání udělají hodně, po fantasy sáze, která prý naučila celou generaci dětí a puberťáků zase číst, kdo by od autorky nečekal zase něco obrovského. Nic takového se ale nekoná.

Zatímco v HP šlo o boj dobra a zla s potenciálním dopadem na celý svět, v TCV se řeší osudy lidí malého městečka se všemi jeho pleticháři, drbnami, malichernými maloměšťáky, nezvládnutelnými puberťáky i dobrými dušemi. V Pagfordu smrt prominentního obyvatele městské rady Barryho Fairbrothera rozehraje boj mezi společenskými vrstvami o jejich představách, jak by měla budoucnost městečka vypadat.

Víc než cokoli jiného J.K. Rowlingová prostřednictvím několika tragických figurek (přičemž možná nejvíc ve středu reality samotného problému stojí bojovná puberťačka Krystal Weedon) prezentuje svůj názor na celou problematiku jako ten správný (liberální Dr. Parminder Jawanda je ze všech členů rady zdaleka nejsympatičtěji vykreslená, oproti tomu konzervativní Howard Mollison i s celou svojí rodinkou (vyjma mojí favoritky, jízlivé znuděné snachy Samanthy) připomíná snad ještě odpornější (nicméně neméně zábavné) Dursleyovy), přesto i v případech padouchů dokáže vykreslit charaktery, které jsou pochopitelné a živoucí.

Největším kamenem úrazu se stává prakticky celá první polovina knihy. Hned v úvodu dochází k Barryho smrti, a minimálně následujících sto stran čtenář nesleduje nic jiného než reakce ostatních postav knihy na onu smrt. Postav je v TCV hodně, a ač jsou ve výsledku zajímaví všichni (i když samozřejmě někteří víc a někteří míň), chvíli trvá se ve všech vyznat (tím spíš, že jména jako Howard, Miles nebo Simon nejsou zdaleka tak barvitá jako řekněme Snape a Dumbledore) a navrch se téměř nic neděje.

Až teprve skoro v polovině knížky přichází zlom, děj konečně začne nabírat na obrátkách a řítit se nezadržitelně do emocionálního finiše. Ten je ovšem bez pochyby vynikající a stojí za "protrpění" úvodního zmatku.

Od počátečního rozčarování přes nefalšovaný zájem až po bezesnou noc po dočtení knihy, TCV má svoje mouchy, ale nehodlám J. K. Rowling bičovat za to, že nevytvořila dalšího Harryho Pottera. Vytvořila totiž knížku, ze které sálá její rukopis a její magická schopnost vyvolat ve čtenáři soucit a zájem i o sebenesympatičtější zatracence.

Byla by škoda, kdyby si svět zapamatoval TCV jenom jako tu knížku, ve které se J.K. Rowling vypsala z frustrace vzniklé potlačováním nadávání a sexu při Harry Potterovi, to je totiž jenom trocha koření na vydatném jídle.