Prázdniny u babičky
Edith Unnerstad
Vyprávění o malém chlapci, který se kvůli zranění maminky musí na nějaký čas přestěhovat na jihošvédský venkov k babičce, kterou skoro nezná.
Přidat komentář
"Z pravěku"
Kniha plná obrázků a zajímavého příběhu mi připomněla podle ilustrací jinou knihu - Děti z Bullerbynu od nejznámější české autorky.
Dobrodružství malého kluka na jihu Švédska na trochu delších prázdninách u babičky.
Příjemná kniha, kterou jsem už četla dceři a nyní jsem si ji přečetla i s vnučkami. A všem se nám líbila. Ráda se k ní tedy zase někdy vrátím a je škoda, že byla vydána pouze jednou.
Letní prázdniny u babičky na jihu Švédska. Tuhle knížku jsem dostal, když jsem chodil do školky a byl stejně starý jako Pelle (pět, skoro šest let). Tenkrát jsem ji miloval. Pak řadu let byla někde založená, nedávno jsme na ni narazili, a tak ji teď předčítám dětem školkového věku. Vzpomínky na děj se hned dostavily. A ještě lepší je, že ani dospělost neubírá nic na zábavnosti. Tohle si vychutnají jak dospělí, tak děti.
Originál není z roku 1975, ale už 1956. Na ději je to částečně znát, protože babiččin venkov působí trochu jako skanzen, ale o to větší kouzlo letní pohody na vás dýchne. Říkal jsem si, jestli se tady Bohumil Říha neinspiroval pro Honzíkovu cestu, ale ta vyšla o dva roky dříve.
Moc hezká knížka pro děti, na kterou jsem úplně zapomněla ;-). Ale všimla jsem si, že ji právě dočetla moje neteř, proto jsem neváhala a hned si ji vzala s sebou domů pro opětovné přečtení ;-). A četla jsem ji - přestože už dávno nejsem ta správná cílová skupina - doslova jedním dechem! :-) Kniha je totiž výborně napsaná, takže se v podstatě nedá odložit. A dobrodružství, která prožili Pelle s Kájou a ostatními, jsou neskutečně báječná! Tak trochu mi to připomenulo moje vlastní dětství u babičky a dědečka, kdy jsme se (já a moje sestra) krásně vyřádily na hůře plné sena, všude s sebou tahaly kočku a také chodily pást kozy, které moji prarodiče měli. Samozřejmě jsou zážitky v knize jiné, než byly ty moje, ale i přesto jsem se spolu s dětmi ve Švédsku v duchu proháněla po jejich dvorku, polích a lukách - a bylo mi při tom strašně krásně! Knížku doporučuji nejen malým čtenářům, ale určitě i dospělým, kteří si v sobě ponechali aspoň kousíček dětské dušičky ;-).
Ohromné pohlazení po duši. Natrefila jsem na knihu náhodou v antikvariátu a tak ráda ji četla dcerám, že jsem se vždy v duchu ptala, proč se takové knihy dnes nepíší. Možná se najde občas taková, ale o čem by probůh měla být, aby to bylo tak dobrodružné vyprávění?
Taky moc krásná knížka o malém chlapci...Tento styl psaní pr děti ze života je moc pěkný...
Další z knížek mého dětství, která v knihovně čeká, až má dítka trochu povyrostou, aby si ji mohla přečíst také. Krásné vyprávění s milými obrázky Heleny Zmatlíkové. Plný počet hvězdiček.
(SPOILER) Moc pěkná a dojemná knížka. Byla spíše zábavnější než smutná, ale taky tam byly smutné chvilky. Četla jsem ji ve čtvrté třídě, na kterou je tahle knížka podle mě tak akorát. Jak jsem na ni měla referát, tak mi do čtenářského deníku paní učitelka napsala: Nestýskalo se mu pak po babičce a kamarádech?... Tak jsem se nad touto otázkou zamyslela a myslím si, že se mu asi stýskalo, ale podle mě se mu spíš muselo stýskat více po té mamince, když musela být v nemocnici. Když byl u babičky, tak na ni aspoň tolik nemyslel a byl s babičkou a kamarády. A kdyby se mu po nich přeci jen moc stýskalo, tak tam může zajet třeba znovu a tentokrát i s maminkou.
Prázdniny u babičky jsem četla kdysi dávno jako malé dítě, tak jsem si po letech dala opakování. Co dodat, tohle jsou snad ty nejkrásnější knížky pro děti. Milý, dětský příběh, který ale není úplně naivní, ale místy i napínavý a poučný.
Dle mého názoru a názoru mé dcery jedna z nej knížek pro děti. Kéž by měla pokračování!...
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek dětských let, četla jsem ji nejmíň 50x a vždycky jsem se k ní ráda vracela a pevně doufám, že se k ní ještě vrátím a "vnutím" ji i dceři. Je to neskutečně čtivá, roztomilá a svým způsobem i dobrodružná knížka, která má i přesah, alespoň pro mě vždy měla a naprosto mě vždy pohltila a já trávila prázdniny u babičky s hlavním hrdinou - s Pellem. No a ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou už jen třešničkou na dortu. Za mě plný počet, skvělá věc.
Tahle kniha nám s dcerou trvala docela dlouho. Zejména proto, že do ni nebyla tak zapálená, jako obvykle do pohádek bývá. Jde o tak trochu o poněkud slabší variaci na slavné Děti z Bullerbynu.
Přespříliš mnoho švédských názvů různých lokalit znepříjemňovalo čtení. Stejně tak rozličná délka kapitol, kdy někdy byla pohádka před spaním na 5 minut a některou jsme četli i na třikrát, jak byla dlouhá.
Rozhodně ne všechno bylo špatné. Pro předškoláky nebo prvňáky to je celkem fajn čtení, ale jsou i lepší knihy na výběr.