Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539919/bmid_prazdniny-v-evrope.png
4
1602
1602
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Hodně věcí jsem znala už z přednášky, ale i přesto jsem se zasmála poměrně hodně krát :-D
V domácí karanténě nemůžete jinak než cestovat s prstem po mapě nebo cestovat s princem Ládíkem. Po té mapě stejně sáhnete, protože vás zajímá, kde leží město v Polsku, proslavené výrobou mýdel z ušního mazu :-))) Zažíváme nelehkou dobu a i já jsem v této trudné době uronila slzu (smíchu), když jsem konečně přišla na to, jak řádně uctít Pána (panákem přeci :-)). Co dodat …mám toho kluka ušatýho moc ráda, a to nejen proto, že je od nás, ale protože mi s každou další knihou dokazuje, že lidí s dobrou duší je na tomto světě pořád dost a on má tu odvahu je vyhledávat (mamince se tedy nedivím, že má o něj strach :-))). Těším se na live one man show , která bude nepochybně stejně skvělá jako tato kniha.
Jediná knížka, která mi v poslední době trochu přes slunečné počasí za oknem prosvětlila duši. Miluji cestopisy a dokumenty o cestování, ale hlavně v oné vizuální podobě. Čtení o cestování není až zas tak moje doména, od nezapomenutelných Hanzelky a Zikmunda jsem nečetl nikdy nic, rád cestuji, ale odjakživa jsem zpohodlnělý, a i na cestách musím mít své jistoty. Přesto jsem si přečetl tenhle dárek - inteligentní, vtipný a zajímavý cestopis Ladislava Zibury, pohybujícího se po východním a jižním okraji střední Evropy a to autostopem. Tak poznáváme ty přezírané a pohrdané země, od Polska, přes Pobaltí až po Ukrajinu a Rumunsko a kniha mě trochu vrátila svým způsobem do mladých let, kdy jsem sice nestopoval, ale zato jsem se kochal krásou knih o vodácích z tehdy asi ještě psacího stroje Zdeňka Šmída. Mimochodem na vodě jsem taky nikdy nebyl, ale fascinuje mě to stejně jako ten autostop. A když k tomu L. Zibura přidá ještě nějakou tu přidanou hodnotu ve formě velice dobře podaných faktů a informací, člověka tak nějak uspokojí, že existují ještě blázni, kteří za podobnými dobrodružstvími vyrážejí a hlavně – mají schopnost se s námi o svých příhodách podělit.
Za mě asi nejlepší Ládík. Do některých zemí bych se ráda podívala. laskavý pohled na naše sousedy.
Skvělá kniha, často jsem se nahlas smála. Slyšela jsem autora i naživo, můžu jen doporučit.
Když v této době nelze cestovat doopravdy, tak cestopisy Ladislava Zibury pomohou a nezklamou!
Tohle byl můj první cestopis, který jsem četla a jsem rozhodně ráda, že jsem si vybrala zrovna Ziburu. V této době, kdy si o cestování můžeme jen zdát, je to fakt skvělý čtení. Hodně jsem se u toho bavila a člověk se dozví spoustu zajímavých věcí. Člověk má úplně chuť si jít stoupnout k silnici se zdviženým palcem a začít tak podobné dobrodružství. A olympiáda rajčat je zajímavá myšlenka :D
Při čtení knihy jsem přemýšlela, co jí vlastně autor chce sdělit. Má to být cestopis? To asi ne, protože autor moc jednotlivé země neprocestuje.. Má to být vtipné vyprávění o zážitcích z cest? To asi také ne, protože zážitků tu také moc není... Je to kniha o stopování? Asi ano, ale chcete číst knihu skládající se ze spousty krátkých nicneříkajících medailonků?
Ta kniha mi přejde prázdná, doporučuji raději vzít batoh a vyrazit za skutečným dobrodružstvím, kamkoli...
Ilustrace povedené, je to poměrně čtivé, občas se člověk zasměje, škoda zanedbané korektury..
Zase jsem se skvěle bavila ve své knihotéce mám všechny Ládíkovy knihy a jsem za ně ráda. Ani nemusím nikam jezdit a dozvím se spoustu nových věcí o zemích a lidech. Je to super a baví mě to.
Podobné jako předchozí knihy autora. Skvělý humor, pěkná práce s jazykem. Spousta zajímavostí i zkušeností. Pokud máte Ziburu rádi, nezklame vás - dostanete přesně to, co čekáte.
Severní část mi přišla trochu zábavnější a svižnější, ale ze všech Ziburových knih mě bavila asi nejvíc. Možná i proto, že mám k evropským zemím blíž, ale i humor mi tady přišel zajímavější - skvěle vtipně popsané národní stereotypy a k tomu ještě spousta tipů, co v Evropě vidět.
Tak tohle byla knížka do karantény přímo jak dělaná! :-) Ziburův "polosuchý humor" (jak sám říká) mě místy odzbrojoval a při čtení textů jsem mohla alespoň tímto způsobem cestovat! :-)
První přečtená knížka od tohoto autora a určitě se chci podívat po dalších. Vtipné, odpočinkové čtení. Oceňuji, že ačkoli autor je mladý, rysy a atmosféru různých národů umí vystihnout výborně.
Povedená kniha - vlídný humor, grafika, barevnost a ilustrace, tematické vsuvky. A je toho mnohem víc, co bych sem mohla dopsat. Po přečtení několika prvních desítek stran jsem si uvědomila, že tu vlastně ani tak nejde o místa, ale o lidi. Třeba estonský manželský pár mě dostal natolik, že právě Estonsko se stalo zemí, kam bych se někdy chtěla podívat. A pak údiv, jak je nátura evropských lidí odlišná, i když všichni bydlíme na relativně malém území. Láďův rychlý přelet ze severu na jih, vy otočíte pár stránek a jste v úplně jiném světě - s odlišnými lidmi, kteří mají odlišné starosti a tím pádem úplně jiný přístup k životu. A lépe to nemohlo být vyjádřeno než barevně. Modrá a červená. Ta volba barev říká úplně vše.
První kniha od autora a můžu říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen. Tohle dílo mělo vše co dobrá kniha potřebuje... Čtivá s krásnými ilustracemi, zajímavostmi zrovna daného místa. Nechyběl zde ani humor a ideální množství vulgarity. Po přečtení odcházím s dobrým pocitem, že ve světě jsou stále příjemní a hodní lidé.
Moje druhá kniha od L. Zibury a za mě opět skvělý čtivý cestopis, plný zajímavých postřehů, které podněcuje zejména setkávání s těmi nejobyčejnějšími obyvateli. Ilustrace krásné, mně chyběly fotografie (které jsem dohledávala na jeho facebookových stránkách). A mimochodem, veškeré Láďovy příspěvky na sociálních sítích přímo zbožňuju!
Cestopis psaný pro dnešní "masy" čtenářů se všemi z toho plynoucími klady i zápory. Předpokládám, že vášnivé, byť jen literární, cestovatele, tohle nemůže uspokojit - převládá lehce humorný a čtivý "balast" nad skutečnými cestovatelskými zážitky a místními fakty. Nicméně já nejsem vášnivý cestovatel a i cestopisy čtu jen jako zpestření, jedná se o pro mě okrajový žánr četby, a tak přesně styl vyprávění Sí, vole! nebo Zibury je jako dělaný pro mě. Líbily se mi i ilustrace a navíc ve mě vzbudil zájem nakouknout někdy do Polska, ty křížící se řeky mám teď pořád před očima, to prostě musím vidět :D Takže přidávám mé zcela subjektivní hodnocení, s vědomím, že jsem tím jedna ovce z pop stáda, a teším se, až dočtu i předcházející Ziburovy cestopisy :)
Vtipné vyprávění o strastích a radostech spojených se stopování po Evropě. Zajímavé postřehy charakterizující jednotlivé země a hlavně jejich obyvatele.
A taky řada zajímavých faktů o památkách či zajímavostech, které autor navštívil.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
"Zážitky navíc zrají jako dobré víno. Všechno špatné se časem změní v legrační historku a všechno dobré se stane ještě krásnějším."
Tož fajné počteníčko