Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539919/bmid_prazdniny-v-evrope.png
4
1602
1602
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Dána šance po2. A NAPOSLED. Ta * je jen za grafiku, která se s každou knihou vylepšuje, přesně naopak od textu….
Na přednášku bloňdáka, který si myslí jak je pohádkový princ - ni náhodou! Fakt mu to PR někdo žere!? (omluvte ten silný výraz) Bohužel fronta lidu:o( Jakože nevytáhli paty z domova a tomuhle říkají cestopis? Co se asi dozvěděli o Evropě a Evropanech? Žijí na sever a na jih od ČR, mají silnice a auta, mluví, jí a pijí,... Jako když jedu do Chorvatska, naložím se na týden u moře a byl jsem v Chorvatsku a znám to tam? Něco jako radí Láďa Hruška…. A ten vložený děkovný list mě fakt dojal!
Opravdu tohle baví číst? Vždyť i ten humor není humorný posté opakovaný!! V Číně potkal autor Číňany a Číňanky a střídal to, stejně jako slunce a déšť. Evropa se v tomto lišila řidič a řidička, pak už vše stejné….
Novinku „info-list“ by zvládl vyčíst a sepsat každý z internetu od stolu, včetně autora, takže z nich si také netřeba sednout na zadek úžasem, jakkoli jsou to jediné zajímavé v celé knize.
Achjo, knihu vrátím do knihovny a poděkuji, že ji tam měli a ušetřili mi Kč na opravdu dobrou knihu, ale tolik krásného papíru a stromů na tuhle :o(((
PS: Dovolím si srovnat s knihou od také žurnalistky - Monika Benešová si na Pacifické hřebenovce nejen mákla, ale o 300 % lépe po všech stránkách sdělila své postřehy a zážitky. Škoda, že nemá takové PR jako blondýn-princ.
Princ Ládík opět nezklamal, naopak, tato kniha se mi z jeho dosavadních líbila nejvíc. Ocenila jsem menší zajímavosti, které skvěle doplňovaly vyprávění a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí. Už mi chybí jen jedna kniha, na všech přednáškách už jsem byla, takže s radostí očekávám další dobrodružství, se kterými nás Zibura seznámí.
Příjemná kniha, čte se lehce, uvítala jsem moc i krátce shrnuté zajímavosti jednotlivých oblastí. Na pohled také velmi pěkná. Vrhnu se teď na něco těžšího, ale ještě si potom od pana Zibury asi určitě něco přečtu.
Zpočátku zajímavá četba. Stopování má své kouzlo s příměsí dobrodružství. Pak se však z četby stává jednotvárná nuda.
O jednotlivých zemích se toho moc nedozvíme, ačkoliv je Evropa tak rozmanitá. ,,Cestopis" se především věnuje popisu setkávání s řidiči, kteří autorovi při jeho stopování zastaví. Tato setkání jsou však příliš krátká, aby člověk pochopil a nasál mentalitu obyvatel a atmosféru dané země.
Je to vše bohužel jednotvárné, ať už jde o Litvu či Finsko nebo třeba Rumunsko.
Ilustrace v knize jsou však nádherné a zaujaly mě více než plochý děj.
Laskavý humor autora je mi blízký a jeho knihy jsou čtivé, takže knihu doporučuji
Pro mě nejlepší kniha od L. Zibury. Nechybí humor i zajímavé informace o neznámých místech. Rozhodně doporučuji!
Četlo se to jako dobrodružný román,obohacený o evropské zajímavosti trochu jiné,než nabízejí cestovky.Setkání s řidiči různých charakterů a většinou optimistických nálad.Z celé knihy ostatně sálá optimismus ,že svět je krásný a lidé nejsou tak špatní,jak se to prezentuje.Navzdory nepříjemnostem,jako je déšť,horko ,komáři,či vlak který asi nepřijede ,neboť výpravčí neví,kde právě je .Okořeněno humornými postřehy.Fajně se mi cestovalo s touto knihou v ruce ,sedíce v křesle a popíjejíce kávu.
Čte se to jedna radost. Zábavné, vtipné, nepoučující ... a neotřele upozorňující na zajímavosti, které byste bez Ládi na podobné cestě mohli třeba minout!
Opět příjemné odpočinkové čtení, tentokrát napříč Evropou.
A to Láďovo "Piwo grzane" nemělo chybu :)
Princ Ládík se pro tentokrát rozhodl pokořit Evropu. Procestoval státy, které jsou nám mnohem bližší a přesto o nich víme kulový. V této knize se ovšem dozvíte někdy naprosto neuvěřitelné útržky z dějin okolních zemí, protkané prostými lidskými setkáními. Dle mého je to jedna z jeho nejlepších knih.
Moje druhá knížka od Zibury. Bylo tu méně alkoholu a více zajímavostí než v knize o Gruzii a Arménii, což jsem kvitovala. Příjemné čtení před spaním, krásné ilustrace. Ke konci jsem ale měla dojem, jako by se některé věty napříč knihou opakovaly.
Zajímavá kniha popisující rozdíly mezi zeměmi na severu a jihu Evropy, perfektně se čte, báječně jsem se pobavila.
Krásná a poučná kniha. Řekla bych, že Ládík dosáhl jakéhosi svého přerodu. Touhle knihou už chce kromě pobavení také předat faktické informace, což dělal sice i u předešlých knih, ale tady to byl už jasně stanovený záměr, který splnil.
Ládíkovi se podařilo ukázat, že Evropa je opravdu rozmanitá. Kontrast mezi "špinavým" a živelným jihem proti ekologickému, místy až odměřenému severu, je znatelný. Ale pocítila jsem nutkavou touhu podívat se do Litvy! Na druhou stranu se ale určitá autorova vyspělost promítá ve stylu, jímž psal. Humor už není tak lehký jako třeba v Jeruzalémě, místy jde až o obyčejný popis, trochu neslaný nemastný. Pro mě to vynahrazuje rozmanitost míst (děkujeme Atlasu Obscura) a ona fakta. Já se něco nového ráda přiučím.
Ládík se zase posunul jinam, myšlením i svým stylem. Když ale navštívíte přednášku o Evropě, stojí před vámi zase ten poťouchlý kluk, co nejspíš opravdu trpí ADHD, protože zkrátka nepostojí. :D Přednášky opravdu vřele doporučuji. :)
S Ladislavem se vždy pobavím, upřímně zasměju a dozvím spoustu zajímavostí z různých zemích. Vřele doporučím všechny jeho cestopisy!!!! Sledujeme s manželem Ládíka od jeho začátků, pravidelně chodíme i na jeho přednášky, kde jsem obohaceni nejen o autorovu osobitost, ale i o foto z jeho cest. Rádi prince Ládíka podporujeme koupí jeho knih, které jsou kvalitně zpracované s krásnými ilustracemi...Láďo jen tak dál, těšíme se na další :-)
Moje prvni setkani s princem Ládìkem a hned jsem okouzlen jeho zapisky z cest po Evrope..velmi se mi kniha libila..vrele dopurucuji a tesim se na dalsi jeho cestopisy
Příjemné, inteligentní čtení pro všechny, kteří milují cestování, kousek světa už viděli a cítí se být občany Evropy včetně své malé zemičky v jejím středu. Oceňuji autorův vtip, informovanost a kosmopolitní duši i názory. Neboť lidé všech národů jsou si (přes odlišné kultury, historie či přízně/nepřízně osudu) velice podobní. Celé to "on-the-road povídání" se čte docela jedním dechem a nejlépe s mapami před očima. Navozuje příjemné pocity spojené s pohybem v prostoru. A občas připomene i místa v srdci, která měl to štěstí čtenář už kdysi "potkat" v reálu .
Not great, not terrible. Propagace autostopu i Evropy je moc sympatická, o to víc mě mrzí, že mě Zibura o svojí tezi o "nejrozmanitějším kontinentu světa" nepřesvědčil, a většinu času spíš nudil. Prázdniny v Evropě mi přišly takové sterilní, bez chuti a zápachu, ani ten humor už za moc nestojí. Prostě mi chybí atmosféra pěškopisů se svojí naivitou, energií, třeskutým humorem i ezo-zamyšleními nad cestování, světem, svobodou... ze kterých to dobrodružství skoro sálalo. Evropě pokus o podobný styl nesvědčil, informační rámečky a fajn ilustrace to bohužel nezachrání.
PS: Minimálně dvě věci musím Ziburovi přiznat. Skopje je fakt hnusný město a objednat si v Polsku v létě piwo grzane opravdu není nejlepší nápad.
Za mě nejspíš zatím nejlepší autorova kniha. Nepřipadá mi to takové trochu na sílu jako v jednom z předchozích dílů, navíc je kniha doplněna i o nějaká ta fakta, takže se čtenář dozví poměrně dost nového. K tomu navíc Ziburův celkem osobitý humor, který možná není pro každého, ale pokud jste zrovna v té jeho skupině, tak se fakt pobavíte. A pokud znáte dobře nějakou prostopovanou zemi, tamější lidi a kulturu, pak se pobavíte ještě víc, jak dobře to autor vystihl. A musím pochválit výborné grafické zpracování knížky. Celkově moc dobré!
Zibura má styl, kterého se drží, kdo četl jeho předchozí knihy a líbily se mu bude spokojen. Já jsem ubrala bod, protože jsem čekala nějaký literární vývoj, knihy jsou si velmi podobné, podle statusů na FB jsem čekala, že v této knize se objeví rodiče autora, se kterými se vydal na jednu z cest a komentáře z ní se objevily na jeho profilu a byly velmi zábavné, to mohl být ten vývojový prvek, který jsem zde postarala.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Opět hodnotím kladně. V mládí jsem milovala jezdit stopem, i když tenkrát jen převážně po vlasti české. Dneska mladým závidím tu volnost a svobodné cestování, myslím, že Ládík si to užívá a oceňuji, že se o své zážitky dělí i s námi. Přeji mu, ať ho nikdy neopustí humor.