Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539919/bmid_prazdniny-v-evrope.png
4
1602
1602
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Zase příjemné počtení, kdy mne salvy smíchu povalovaly ze židle, nebo jsem musela být tišena při jízdě ve vlaku, či se mne rodina během cesty autem ptala, co to čtu za veselou knihu. Dala jsem si jí letos do čtenářské výzvy, protože obálka knihy se mi nelíbí. Ale kvůli obálce jsem tuto knihu opravdu nečetla. Ilustrace uvnitř už jsou mnohem lepší a vystihují celkovou atmosféru. Ale obálka ve mne budí rozpaky. :D
Hurááá, zase dobrá kniha!
Gruzie mě zklamala, byla jen plná alkoholu, tady se zase dozvídám něco o navštívených místech a sleduju zajíavé příběhy různých lidí. Humor nechybí. Za mne super.
Člověk by si řekl, že v té záplavě fotek na instáči a facebooku z exotických míst, bude cesta po Evropě spíše nudnou záležitostí, ale opak je pravdou. Zibura baví svým milým humorem a cestou po známých i méně známých místech dokazuje, že i doma v Evropě je to fajn a pořád je zde co objevovat. Určitě nejzábavnější cestopis, který jsem kdy četl.
Škoda, že tak dobré knížky člověk hnedka přečte :-( Moc dobrá knížka, líbilo se mi jak byl text prokládán fakty.
Další Zibura a člověk tak nějak ví, co má čekat. A to i dostane. Je super, že se autor stylově posouvá. Knížku hezky zpracoval do příjemné formy. Pro změnu zde dostaneme kombinaci faktů a lidských příběhů spojených jmenovatelem Ládi. Pro mě to byla taková malina na pár hodin a v takovémto formátu mě to vůbec neuráží.
Princův ostrovtip je také jednou za knížku zcela v pořádku, a i jeho postřehy mě pobaví. Takže za mě krásné 4 hvězdičky a zas za dva roky si můžeme dát další knížku. :)
Už si upřímně do detailu nepamatuji předchozí knihy, ale myslím, že tahle byla zatím nejlepší. Dost mě bavilo, že kromě humorných situací a setkání s lidmi tu byl dán velký prostor i informacím o zemích a historii, o kterých jsem povětšinou vůbec nevěděla. Určitě knihu doporučuji, i když jste přednášku viděli dříve, jako já. Měla jsem z ní zase úplně jiný zážitek.
Čtvrtá knížka Ladislava Zibury je zase o něco lepší než ta předchozí. Nebudu psát, že je nejlepší, neboť chci, aby princ Ládík se zase někam vydal, napsal o tom knihu v Užhorodu a já měla zase o zkouškovém, co číst a mohla střádat plány na léto.
Knihy mají na rozdíl od jeho přednášek jinou atmosféru, ale neříkám, že jsou lepší nebo horší, prostě jiné. Během přednášek se smějete až vás bolí břicho a kousky úst od dvouhodinového úsměvu, v knize najdete méně bizáru a selfíček s místními, zato přenádherné ilustrace a ještě více lidských příběhů. To je to, co Ziburovy knížky odlišuje od běžných cestopisů - hlavní roli, totiž hrají lidi a jejich příběhy, ne památky. Což mě občas přijde škoda obzvlášť u neokoukaných zemí jako Rumunsko, Pobaltí či Albánie, na druhou stranu, když člověk hledá, najde tyto informace na každém průměrném cestovatelském blogu, příběhy, které vyprávějí autorovi řidiči stopnutých aut, nikoliv.
A přesto se jistě tolik zajímavých příběhů a osob do knížky nevlezlo. Díky tomu ale knížka ve většině částech pěkně plyne. Zibura je spisovatel a deníkový pečlivě deskriptivní styl je již dávnou milostí a neustálým střídáním zemí (někdy až moc rychlým) je knížka stále zajímavá - čímž se liší například od předchozích dvou, kde po dvou stech stranách jsem měla pocit, že Zibura v Gruzii pořád byl jen alkohol.
Děkuji za krásný čtenářský zážitek.
Princ Ládík je nadšen stopařským uměním. Nadšení je to pochopitelné, bohužel medailonky všech lidí, kteří byli ochotni zastavit, tak nějak vzaly místo samotnému cestování. O jednotlivých místech se toho moc nedozvíme, jako sonda do cizích kultur jsou setkání moc krátká a vtipem autor už také příliš nehýří. Naštěstí ilustrace jsou opravdu nádherné.
Pět hvězdiček za Ládíka.
Pět hvězdiček za ilustrace.
Pět hvězdiček za mapky.
Pět hvězdiček za nápad s vysvětlivkami a jejich perfektní grafické odlišení. Běžně čtu knihy s mobilem v ruce a informace dohledávám, tady jsem nemusela.
Asi je patrné, že se mi kniha líbila :-)
Těší mě, že když už sama nemám odvahu jít zvednout palec k silnici, je tu Ladislav, který tu odvahu má a své zážitky mi zprostředkuje prostřednictvím svých knih.
Když jsem četla Arménii s Gruzií, říkala jsem si, jak se Princ Ládík hezky vypsal a doposud poslední kniha je nejlepší ze všech. Dočetla jsem Evropu a říkám si totéž - poslední kniha je nejlepší ze všech :-)
Skvělý styl psaní, humoru tak akorát, zajímavé postřehy...Trošku jsem se bála kýčovitého juchání, jaká jsme velká rozmanitá evropská rodina, ale to jsem autora podcenila, s tématem evropské rozmanitosti se popasoval výborně a bez patosu. Velmi oceňuji zařazení častých naučných stran, o několika místech či událostech jsem si šla okamžitě vyhledat více. Jak běžně neřeším ilustrace v knihách - zde mi nejde nezmínit, že jsou opravdu vydařené.
Za knihou je spousta práce na všech frontách a je to znát. Doporučuji do každé domácí knihovničky :-)
Uzavřeno, dočteno, poslední Zibura je za mnou! A zrovna po jeho výpravě Evropou mám nutkání okamžitě vypadnout mnohem rapidnější než kdy dřív u předchozích titulů. K tomu našemu světadílu si totiž pro jeho gigantickou rozmanitost vážu asi nejsilnější pouto ze všech částí světa. Ale je to spíš proto, že je jednoduché se po něm pohybovat jak pěšky, jako v případě prince Ládíka, tak autem, jako v případě mém. Až jednou poznám ostatní kontinenty více než jen několika rodinnými dovolenými v Tunisku, tak třeba teprve změním názor.
Neopakuje se, a když už cítíte závan často frekventované situace, jeho bravůrní čeština dodá punc originality a vtipu. Ten je ostatně všudypřítomný, prostupuje celou knihou a spolu s jeho nadhledem a očividnou láskou k tomu, co dělá, z této knihy dělají klenot. Baví mě, že můžete porovnávat své vlastní zážitky z cest, dojem z místních obyvatel a styl života, které se (aspoň u mě) vůbec neliší od jeho postřehů. Je to zkrátka krásný prostředek pro připomínání známého, objevování nového a nasávání krásných ilustrací s nepřetržitě přilepeným úsměvem na tváři. Mínusy nemůžu ani za nic vydolovat, možná někomu může vadit Ladislavům punc sluníčkáře a schopnost i z té nejhorší situace vytěžit vtip, ale to k němu prostě patří.
Trochu jiná než ostatní autorovy knihy, více prostoru zde dostávají "poučné" části a je také poznamenána tím, že neobsahuje popisy exotických destinací jako ostatní díla autora. O to více je však v knize humoru a určitě dokáže zaujmout. Jednoznačně 5/5
Rozhodně lepší než minulá Arménie a Gruzie (už tady není tolik laciných prvoplánových ezosraček zacílených na mladé dívky roztoužené po dobrodružství, cestování, poznávání a nevázání se bla bla bla), ale stále to nepřekonává druhý tibetsko-čínský díl - ten byl naprosto nepřekonatelný. Vtipů je tady dostatek (pravda, sneslo by to ještě víc) a k tomu ta úžasná grafická stránka knihy od Tomski a Polanski - nádherná knížka na pohled - jedna z nejkrásnějších, co jsem kdy četl - až se mi chce říct, že jsem se během textu vždy jen těšil, až na mě zase vykoukne nová ilustrace. Ale závěrem - autor trochu ubral z "velkých myšlenek" a vrátil se zpět na zem. To oceňuji a hodnotím zaslouženými čtyřmi.
Možnost poznání zajímavých míst, kam se každý nedostane, i inspirace pro možné další cesty. Příjemný humor. Vložené stránky s informacemi o zajímavých místech byly velkým přínosem k poznání zemí, ale jejich nevhodné vložení do textu rušilo při čtení. Ilustrace byly sice hezké, ale mrzelo mě, že zajímavá místa nemůžu vidět na fotkách - asi bych měla listovat znovu knihou u počítače a místa si postupně vyhledávat.
Cestopis psaný tak, že musíte být stále ve střehu, aby vám vtipně podané myšlenky neunikly.
Pohled na země vystihuje životní úroveň, hlavní rysy obyvatel, prostředí, kulturu a další a to vše nenásilně. Pohled autora, vždy je vidět znalost země, kterou tentokrát projíždí autostopem. Kniha je krásně zpracovaná, vtipné ilustrace. Vložené barevné stránky přinášejí poučení o místech,historických událostech,přírodních a dalších zajímavostech souvisejících s danou zemí nebo konkrétním místem. Škoda, že v knize je několik chyb, které mi dojem trochu pokazily.(chybějící písmena, slova, nebo naopak opakující se slova nebo výrazy) Hezké odpočinkové čtení. Ve všech knihách autora je hlavní setkávání s nejrůznějšími lidmi, kteří se na krátkou dobu stávají kamarády, hostiteli, průvodci.....
Se zvědavostí jsem začala číst autorovou čtvrtou knihu o cestování v Evropě. Pro mě to byla přečtená jako jeho první kniha. Mile překvapil. Knihou jsem nadšená a už se těším, jak si postupně přečtu knihy i ty předešlé. Nejen, že píše na pohodu čtivě, ale má cit vyzdvihnout nenápadné události a vidět v nich hezké, velké věci. K tomu má příjemný smysl pro humor a umí ho do textu s vkusem zasadit. No prostě skvělé čtení.
Opět velice příjemné čtení, vtipné, odpočinkové. Pro mě navíc fajn, že je možné ho dávkovat a proto je ideální na vyplňování volnějších krátkodobých chvilek. Navíc hodně tipů na místa, kam bych se chtěla jednou podívat.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Četla jsem manželovi nahlas a moc nás to oba bavilo. Dokonce nás Ladislav tak navnadil, že možná pojedeme do Rumunska.