Prázdný svět
David Šenk
Domovina je ráj uprostřed Evropy vylidněné po epidemii finské krvácivé horečky. Její občané jsou poprvé v lidských dějinách opravdu svobodní – neznají majetek, nejsou svázaní rodinnými pouty či touhou po moci. Věnují se smysluplné práci a hrdě postupují vpřed na cestě za pokrokem. Na východě, v Pravlasti, ale čeká odporný nepřítel – Moskevský kníže a jeho oddané hordy, které ho zaslepeně zbožňují a jsou ochotné pro něj udělat cokoli. Je jen otázka času, kdy se dají na pochod, všechny svobodné lidi zotročí a rozšlapou vše, co se dědicům Otce Stalina a velkého Lenina podařilo v Domovině vybudovat. Doprovoďte hrdiny Prázdného světa na jejich nebezpečné cestě Sibiří, za tajemstvím ukrytým v troskách Magdeburgu, poznejte tajné zbraně Domoviny či strach a odhodlání v Údolí smrti na východní frontě. Bojujte po jejich boku chrabře i lstivě. Jde přece o budoucnost světa!... celý text
Přidat komentář
Teda soudruzi, tohle bylo hodně dobrý.
Prázdný svět je moje první kniha od tohoto autora a na první dobrou zaujalo.
Autor si vytváří svět ve formě alternativní historie, resp. budoucnosti.
Ocitáme se na prahu a v průběhu první světové války, kterou však ovlivní finská krvácivá horečka. Virus tak smrtící, že zahubí téměř kompletní lidskou populaci.
Někteří přeživší jedinci projdou prazvláštní mutací, která zvýší vyzařování jakéhosi pižma, jakési aury a naopak jiní jedinci v jejich okolí jsou tímto totálně zaslepeni, očarování a následují je jako slepé ovce.
Toto uskupení obývá takzvanou Pravlast. Je to vlastně feudální, otrokářské uskupení na většině Ruska a části Evropy.
Dále tu máme uskupení Domovina, na území Čech a hraničního okolí.
Zde se setkáváme s téměř dokonalou společností. Nikdo nic nevlastní, všichni pracují pro společnost a mají se dobře.
Z Rudého náměstí v Litoměřicích na ně dohlíží zakladatel Lenin, z hory Říp otec Stalin a z Blaníku soudruh Džerzynsky .
A tot idylické uskupení je trnem v oku dobyvatelů Pravlasti a okolním svobodných států, které se jej neustále snaží infiltrovat, zničit.
I když nás čeká několik časových skoků, pořád zůstáváme v obraze. Až do konce. Do roku 2077.
Za mne dobře zvolené téma. Dobře zpracované, uchopené. Čtenář se nemusí složitě dopátrávat, kde a proč se ocitá. Svět je moc hezky popsán, příběh nemá vážných chyb. Hodně dobře čtivé.
Snad jediná výtka, že tak zajímavé téma, myšlenka mohla být zpracována daleko rozsáhleji, obšírněji. No prostě kniha je krátká.
Jediný, co jsem úplně nepochopil je poslední kapitola, ale asi to byl pokus o nastínění případného pokračování.
Pre mňa prvá kniha tohto autora. Aj keď to má byť román, súhlasím s ostatnými, že ide viac o súbor poviedok, ktoré majú spoločnú nosnú líniu. A ako to už býva u poviedok, aj tu je rozpracovaných či len naznačených mnoho vecí, ktoré by stáli za to, aby ich autor viac rozviedol, pokračoval v nich, no nestalo sa. Rada si príbehy domýšľam, akurát tu toho bolo na domýšľanie pre mňa asi príliš veľa. Trochu zle sa mi orientovalo v časovej postupnosti, čo rovnako nie je problém na strane autora ale na mojej. Občas som sa musela vracať, aby som si udalosti dala do súvislostí. Napriek tomu som sa začítala veľmi ľahko, svet Domoviny je postavený dosť zaujímavo. Však posledná tretina knihy sa mi bohužiaľ začala akosi vliecť, stálo ma dosť námahy prinútiť sa nepreskakovať stránky, lebo to z úcty ku ktorémukoľvek autorovi jednoducho nikdy nerobím. No oceňujem veľmi pekný a bohatý jazyk knihy, radosť čítať.
Jak už píše Dukát, spíš než běžný román je knížka sbírkou povídek, kde sledujeme vývoj v horizontu nějakého století a půl od první světové války, kdy nastala Finská krvácivá horečka a změnila běh dějin a vývoj světa jinak, než jej známe. V jednotlivých povídkách, sledujeme postupnou obnovu světa, vznik několika říší - ať už Domoviny nebo Moskevského knížectví a postupně se propracováváme ke střetu těchto dvou státních útvarů. Na pozadí tohoto konfliktu je vykreslován život zejména v Domovině, vývoj její společnosti, techniky a podobně. No a právě způsob vyprávění je na jednu stranu zajímavý, na druhou stranu zdrojem mojí největší výtky, protože hodně událostí je jen naznačeno, ponecháno mezi řádky a čtenář si je musí domýšlet. Ale konec konců, autorovi se povedlo stvořit zajímavý svět a klidně bych si z tohoto prostředí ještě něco přečetl.
Během první velké války zasáhne nejen celý svět ale i Evropu epidemie finské krvácivé horečky. Následkem viru je vyhubeno téměř 90% všeho živého a lidé skoro vymřeli. Nikdo neví, jestli to byla zbraň němců, nebo následek hrozných hygienických podmínek během války. Jedno je jasné, znamenalo to konec uspořádání světa tak jak bylo do té doby známo... Evropa byla zpustošena, přežilo jenom pár samozvaných státu jako Řím, Lucembursko a hlavní mocností v téhle době je Domovina - nový stát postavený na učení Stalinismu a Leninismu. Kde má každý člověk své místo a pracuje pro Domovinu, pro národ, pro jeho občany. Lidí je málo a lidský život je drahý. Bohužel v bývalém Rusku je u moci Moskevský kníže jenž svou božskou mocí, spoutal nekonečné zástupy poddaných k jedinému úkolu. Zničit Domovinu, zabrat její zem a zotročit lid. Zvládnou hrdinové Domoviny boj o svůj život a svůj národ.
Kniha je velmi povedená, do příběhu jsem ponořil hned od samého začátku, kdy se lidé teprve měli dovědět, že se změní celý svět i jejich životy. Přesto, že kniha je složená z několika příběhu/povídek, které mají společné jmenovatele krvácivou horečku, život během ní a po ní. Celkově se jedná o dobré dílo se spoustou zajímavých nápadu. I když tu nemáme žádného hrdinu, který by nás provázel celou knihou. Místo toho zde máme různé příběhy s různými hrdiny, které jsou zábavné. V příběhu jsou jisté důležité jména a činy, které na pozadí do sebe jemně zapadají a vytváří tím místo pro pocit jednotnosti. Domovina je dobře vymyšlená, říkám si že takhle by to klidně mohlo vypadá kdyby SSSR fungovalo do dnes...
Je to moje první kniha od tohoto autora a už teď vím že né poslední. Klidně bych si dal ještě několik různých příběhu z tohoto světa.
Prázdný svět je vlastně série povídek, které na sebe v určitém časovém rozestupu navazují. Mám tenhle styl vyprávění moc rád a autorovi se i při tomhle přístupu podařilo udržet svět pohromadě, aniž by porušil logickou linku nastaveného vývoje. To je velké plus a málokdy se to při tomhle stylu vyprávění podaří. Prázdný svět a jeho Domovina je logický a uvěřitelný prostor - o kterém rozhodně věřím, že by mohl fungovat, ale rozhodně bych v něm nechtěl žít.
Kniha se četla jedna báseň a i když ke konci trochu ztrácela dech, určitě stojí za to si ji přečíst.
Autorovy další knížky
2018 | Srdce Aporveru |
2013 | Poslední z Aporveru |
2015 | Srdce ledu |
2011 | Smrtelní bohové |
2020 | Prázdný svět |
Zajímavou tato kniha bezesporu je.
Autor vytvořil zajímavou historickou linku, která vrhla fungování světa úplně novým směrem. Vytvořila elitu, která ovládá, a masu, která je ovládána. Mezi nimi se pohybují jedinci, nemající možnost vládnout, ani být ovládání. A právě tito jedinci jsou těmi, kteří mohou navrátit světu rovnováhu, klid, a řád.
"Povídkové" zpravování umožnilo autorovi roztáhnout běh události na poměrně dlouhý časový úsek. Na druhou stranu neumožnilo některé zajímavé nápady více rozvést. Takže jste vhozeni do běhu událostí, které záhy uplynout, aby jste se za chvíli objevili v jiný čas na jiném místě. Vše plyne tak, že nemáte možnost se vším zcela sžít a plně vstřebat.
Jak jsem uvedl, kniha zajímavou je, čte se dobře, autor umí zaujmout, ale něco málo mi úplné spokojenosti na rozdíl od jiných chybělo.