Pražské ghetto v obrazech
Arno Pařík
K výstavě "Pražské ghetto v obrazech" byl vydán stejnojmenný katalog, který ukazuje zájem předních pražských umělců o motivy pražského Židovského Města od konce 18. do počátku 20. století. Najdeme zde díla Antonína a Josefa Mánesa, J. V. Hellicha, Vincence Morstadta, krajináře Bedřicha Havránka a Matyáše Wehliho, slavného figuralisty Jaroslava Čermáka, Vojtěcha Hynaise, Luďka Marolda, Jana Minaříka, Antonína Slavíčka, Václava Jansy, Václava Hradeckého, Aloise Wierera, ale také moderních umělců Emila Orlika, Zdenky Braunerové, Adolfa Kašpara, Hugo Steinera, Jana Konůpka, naivisty Adolfa Kohna nebo expresionisty Bedřicha Feigla.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1991 | Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy |
2001 | Robert Piesen |
1991 | Židovská Praha |
2020 | Praha: Historické centrum a Průhonický park |
2007 | Pražské ghetto v obrazech |
Katalogy výstav to je náramný štítek. Díky za něj! A díky taky těm dobrým duším, které jím zde knihy označují. Zprvu na vás kouká trochu vyčítavě, dělá se větší, odbornější, skoro jako kdyby chtěl, aby z něj šel strach, ale pak se usměje, a člověk začne objevovat. Je to štítek, který mi šetří čas. Často totiž shromažďuje skvosty, poztrácené střípky, skládá je a prezentuje. V případě této publikace jednoduše a krátce. Všechna čest, pane Paříku.
Jedním z frekventovaných motivů, jak uvádí anotace shora, je Starý židovský hřbitov. Kresby, akvarely, rytiny, litografie a olejomalby se rozprostírají mezi stranami č. 37-77. Na někoho budou působit chmurně, strašidelně, to je jisté, ale mějte odvahu. Při západu slunce a za měsíčné noci se kouzlo vrátí. Alespoň mně to tak připadá.
Z jmen bych podtrhla Adolfa Kohna (1868-1953), a to hlavně proto, abych upozornila, že Židovské muzeum vydalo v roce 2002 publikaci jen o něm samotném. Jmenuje se Malíř pražského ghetta.
Doporučuju!
------------------------------------------------------------
CITÁT:
,,(…) Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. (…) Teď chci malovat ty úzké uličky ghetta, než to celé zplundrují slavní konšelé staroměstští. Aby alespoň něco z té vábné klikatiny a architektonických zvláštností zůstalo pro věky, kdy po onom místě – Židovském Městě – nebude ani památky.“