Pražské podhradí
Stanislav Tůma
Kniha fotografií Stanislava Tůmy, které představují malebná zákoutí pražského podhradí.
Přidat komentář
Vánoční dárek, který moudře propojil mé dvě hobby: fotografování a cestování. Procházky starou Prahou mám moc rád a každoročně si jich dopřeji několik, díky téhle knize mi přibyly další potencionální cíle. Fotky jsou zásadně černobílé, panoramata zde nenajdeme, spíš milé detaily a zajímavé stíny, tu a tam oživené lidskou nebo zvířecí siluetou. Úvodní vzletné slovo patří Josefu Topolovi, závěr knihy nás podrobně seznamuje s dílem autora. Jen těch 145 popisů fotografií bych z konce knihy přemístil přímo pod jednotlivé snímky, takhle je třeba neustále listovat - jako starým telefonním seznamem při vyhledávání stopětačtyřiceti ztracených duší.
Uklidňující, inspirativní, příjemná podívaná od autora, který už do svých alb nic nepřidá, zemřel v roce 2005 ve věku pouhých 55 let.
90 % (jsem první hodnotící).
Autorovy další knížky
2004 | Akty |
2003 | Pražské podhradí |
2008 | Stíny souvislostí |
2003 | Malostranské hospody |
2005 | Lidská krajina |
Tak jsem pro sebe objevil dalšího skvělého fotografa. Tůma se zhlédl v Malé Straně, která je plná historických památek. Ty ale autor nevyhledává, a pokud se na jeho snímcích objevují, tak z té druhé, odvrácené strany, nikoli z té dokonale vyfintěné pro turisty. Tůmovy černobílé snímky zachycují krásu obyčejných zákoutí, zpravidla lehce zanedbaných, ale o to zajímavějších. Střechy a komíny, okapy a oprýskané zdi, schody a lucerny a hlavně hra stínů a světla. Občas snímek oživí osamělá postava nebo jiný vybočující prvek – popelnice, nápis na zdi, dopravní značka. Více než u jiných fotografů u Tůmy platí, že pro ostatní nalézá a ukazuje jim krásu, kterou oni sami nejsou schopni vidět nebo ji v běžném životním provozu bez povšimnutí míjejí.