Pražský frajer v emigraci aneb Kam jdeš, ty vole?
Charlie Zavadil (p)
Okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 tvrdě zasáhla do života lidí v Československu a ukončila naději na svobodnější život. Charlie je frajer, miluje život, děvčata, tanec a zpěv a má sen, sen o slunné Havaji. Charlie není z těch, co své sny jen tak vzdají, a o Velikonocích 1969 odjíždí na zfalšované pozvání do tehdejší NSR, odtud chce odletět do JAR a pak, pak už bude Havaj! Ale život se nedá naplánovat, ten se musí žít a chleba je všude o dvou kůrkách, napřed práce a pak zábava, milý Charlie a Charlie se žít nebál. Dnešní frajeři se díky členství v EU mohou daleko snáz kdekoliv v Evropě usadit, najít si práci, a pokud se jim nedaří a po pár měsících je vše nesnesitelné, vrátit zpátky k mamince. Mama hotel je vždy přijme zpět. Máma i kamarádi doma pochopí, že dotyčný se „jen hledal“ a jednoduše se nenašel Charlie se vrátit nemohl. Cena za návrat by byla příliš vysoká. Musel po zvolené cestě jít dál. Byla jiná doba. „I dnes jsou ale takoví, kteří se nevrátí a jdou za svým snem, těm trochu závidím, ale zároveň jim přeji, že to mají jednodušší. Pokud některého z nich napadne otevřít mou knihu, budu rád. Třeba je pobaví, jak to tenkrát ten Charlie narafičil, možná najdou návod, jak se vydat za svým snem“ Váš Charlie... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2021 | Pražský frajer v emigraci aneb Kam jdeš, ty vole? |
2024 | Pražský frajer a jeho Poslední tango |
2023 | Pražský frajer - dorostenec |
Začalo to zpropitným... Říkám si dobrá, ne každý umí napsat tohle slovo správně, beru to tak, že Charlie žije v cizině, nebudu hnidopich. Pokračovalo to rukami... Proboha... Snad je to tím, že pravopisné chyby v knize beru odjakživa jako neúctu ke čtenáři, ale vážně nedokážu pochopit, že si spisovatel (nebo ten, kdo za něj chce být označován) nezaplatí korekturu. Tady je hrubek plná knížka. Ale když ten - s prominutím vůl (má to v názvu, tak proč ne?) chce emigrovat do Bavorska přes Železný Brod, říkám si, zda číst dál. Nemluvě o tom, že zdlouhavý popis toho, co kde kdo vypil, s kým se vyspal, a kdo o něm říkal, že je tak jiný než ostatní - to je zase spíš deníček - a bohužel na pět set stránek...
Knihu jsem dočetla, hodnocení nezvýšila. Od názvu jsem si slibovala neotřelý pohled na emigraci. Kniha z více než dvou třetin byla o alkoholu a hledání povolných žen. Charlie se celou dobu snaží své čtenáře přesvědčit, jaký je to kladný a jedinečný muž. S každou svou sebechválou mi byl víc nesympatický. Sám klidně konal, co u jiných tvrdě odsuzoval. Krásně se to jeho farizejství projevilo při popisu první návštěvy v tehdejší ČSSR. Ač celou dobu pije hektolitry piva, cestou se zastaví v Plzni na oběd, dá si guláš a sodovku. A je neskutečně pohoršen chováním číšníka a všech Čechů dohromady, když si číšník dovolí nabídnout mu ke guláši pivo...
Tuhle knihu svým čtenářům doporučovat nebudu.