Přece to nevzdáš
Helena Žižková
Veselá Klárka, která ráda sní, umí kreslit a vyprávět příběhy, se jednoho letního dne octne v nemocnici s vážnou chorobou. Snaží se nepropadnout smutku, naopak baví Aničku, která je s ní na pokoji a zprvu se na ni šklebí jako opice. Ve snu se Klárka setká s Martinem, a když zjistí, že ho ve skutečnosti srazilo na kole auto a on leží na nedaleké jipce, pomáhá mu k uzdravení. Její pomoc není však obyčejná Zachrání Klárka kamaráda? A sebe?... celý text
Přidat komentář
Čteno na střídačku s knihou P.Braunové Evička lhářka, žhářka, a možná právě tohle těsné sousedství mi knížku Přece to nevzdáš představilo jako knihu, kterou bych klidně devítileté čtenářce nabídla - a potom bych si s ní o přečteném ráda povídala.
Přes všechny nehezké (ale bohužel reálné) situace mi připadá velmi statečná, dá-li se to o knize vůbec napsat, a úžasně nadějeplná. Ilustrace Ivony Knechtlové jsou velmi vydařené - jakoby dětské. Jelikož jsem během několika posledních let byla v dětských nemocnicích poměrně častým hostem, moc se mi líbil nejen obrázkový, také slovní popis jejich výzdoby. Obecně Klárčina fantazie byla obdivuhodná a její "převod" do textu a ilustrací mi vyloženě lahodil. (Hned na s.8 se sice do textu vloudila chyba, která by v diktátu byla označena jako hrubá, ale tohle ojedinělé klopýtnutí lze snadno prominout.)
Takže já tuhle knížku budu našim třeťačkám ráda nabízet a doporučovat. A věřím, že si na ni troufnou i někteří empatičtí kluci, vždyť Klárka s Aničkou mají v nemocnici i kamaráda Martina!
Dětská kniha s tématikou, která dle mého je pro děti dost těžká a plně nepochopitelná. Dcera ji má jako společné čtení ve škole, ale spoustu věcí nedokáže bez vysvětlení pochopit.
Viz. co má Klárka za nemoc? U dětské knihy bych asi ocenila jasnější (šťastnější) konec. I když dcera konec pochopila jako jasný "happy end".
Knížka mě zaujala neobvyklým tematem pro děti. Bohužel mně přišla nedokončená a místy i dost zmatená. Ani na konci knížky se nedozvíme, zda Klárka přepere vážnou nemoc... A spousty dalších informací je čtenářům utajeno.
Knížka se četla moc hezky, ale přiznávám, že mi místy přišla nedotažená a také, že rodiče (Klárčin tatínek, Aniččina maminka) mě pěkně štvali .
Zaujala mě tato kniha pro své téma o vážné nemoci, které postihlo dítě. Je to smutné, a proto si říkám, zdali ta kniha může bavit a zaujmout dítě. Zároveň vám velmi rychle odpovím. Může.
Je to psáno hezky čtivě a líbí se mi, že je pohádka jemně propojená s kouzlem i s realitou. Myslím, že se dětem bude líbit. Zkuste to, je svým způsobem poučná i pro rodiče.
" Jak ji mohl opustit a nechat ji tu samotnou. Vždyť nic neprovedla."
Klárka je usměvavé dítě, které se řadí učí. Ale před několika měsíci odešel táta z domu a nechal tři holky doma, aby se staraly o sebe. Klárka si to vyčítá, že tomu mohla nějak zabránit, ale nedokázala to.
" Maminka se rozplakala. Ta nemoc, kterou Klárka trpí má takový divný název."
O prázdninách byla Klárka nemocná, ve škole zase. Jidlo se mění v divné tvory s chapadly. Výsledky nepřinesly nic dobrého. Leukémie- zněl verdikt.
Mezi přestávkami na jidlo a krátké popovídání se spolupacientkou Aničkou dlouho spí. Léky, které dostává infuzí , jak bude později vypravěčem řečeno ji hodně unavují. Ve snech se potkává a mluví s Martinem , který je po autonehodě. Ve skutečnosti s ním mluvit nemůže. Nikdo neví jestli se vůbec probudí...
Příběh pro děti o dětech a pomoci druhým, ale hlavně sama sobě.