Žirafí slzy
Alexander McCall Smith
Precious Ramotsweová série
< 2. díl >
Román s detektivní zápletkou se odehrává v současné Botswaně a patří do série knih o majitelce První ženské detektivní kanceláře, korpulentní černošce paní Ramotswe. V příběhu hlavní hrdinka řeší případ záhadného zmizení mladého Američana z místní zemědělské komuny i jeden jasný případ nevěry. Stejně důležité je ale i líčení vztahu paní Ramotswe k jejímu snoubenci Maketonimu, k dětem, které adoptoval, i k její sekretářce, kterou povýší na asistentku. Celou knihou se také prolíná popis současné Botswany, hrdé na svou civilizovanost.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2005 , AlpressOriginální název:
Tears of the Giraffe, 2000
více info...
Přidat komentář
Jak jsem tomu prvních padesát stránek nevěřil, nakonec to bylo naprosto čtivé a takové odlehčené, vskutku 'milé', jak píší uživatelé okolo. Poznal jsem kulturu africké země, o které jsem do té doby sotva věděl kde leží, a to jenom díky čtenářské výzvě! Čteno v angličtině.
Velmi moudré a laskavé čtení.
Pár vskutku vtipných postřehů.
Nevadí mi, že v "detektivce" netečou proudy krve a nikdo si neušije kabátek z kůží svých obětí, naopak.
Milé a sympatické osoby, prostředí pro mě neznámé, laskavě a s pokorou vykreslené.
Knihu jsem si koupila domů, budu se k ní vracet a pořídím si všechny díly. Jsou k mání tak za 30-40kč.
"...Podle ní to byly dost podivné kalendáře plné podvyživených ženských, posedávajících na kapotách vozů nebo opírající se o pneumatiky. Na první pohled se k ničemu nehodily. Určitě to nebyly typy na rození dětí a maturitní vysvědčení zřejmě taky neměly... Podle ní to byly naprosto neužitečné holky, jaké se na chlapa nalepí, když se mu daří, a on je pak celý vedle a má starosti, což nikomu neprospěje. Kdyby tak chlapi věděli, jaké hlupáky z nich tyhle holky dělají..."
"...Četla jsem o tom knížku, nějaký doktor Freud napsal spoustu knih o rodičích a dětech.
Je z Johannesburgu?
To těžko, tu knihu mám z Londýna. Ale je moc zajímavá, píše v ní, že chlapci milují své matky.
To je samo sebou, samozřejmě, že milují své matky. A proč by neměli?
Taky si to myslím, není nic špatného na tom, když syn miluje svoji mámu.
Tak o co tomu Freudovi jde? Spíš by ho mělo trápit, kdyby chlapci své matky NEMILOVALI!
Ale stejně se o ty kluky zajímá, a chce jim v tom zabránit.
To jsou mi novoty! To si nemůže najít nic lepšího na práci?
Člověk by řekl, že by měl..."
Bezkonkurenční perly, doporučuji.
První díl se mi líbil, ale tady jsem se trápila. Rozvláčnost prvního dílu se ještě rozšířila, děj se ještě více zpomalil, o detektivce nemůže být vůbec řeč. Více než kancelář, dostal tentokrát prostor osobní vztah paní Ramotswe. Je to milé, ale nedokážu si představit, proč bych měla přečíst 17 dílů... Dočetla jsem jen kvůli výzvě. Obálka je krásná!
Je to taková trochu jiná detektivka, podstatné je tam vykreslení života v Botswaně, hlavní hrdinka svou detektivní práci dělá tak nějak mimoděk, podávají se skrze ní a epizody, kterými prochází, idealizované hodnoty tradiční Afriky - jak tomu sama říká. Kdo od toho bude čekat vyšetřování hromady vražd, loupeží atd., bude hodně, hodně zklamán. Text je spíš takový pomalý a uklidňující. Čte se dobře a rychle.
Moc hezká, milá, jednoduše psaná kniha, která mě opravdu bavila. Detektivka to přímo není, byť detektivní motiv zde je - spíš takový příběh obyčejného života a obyčejných lidí v Botswaně.
Příjemné čtení o Africe, které je opět proloženo životem a detektivní prací hlavní hrdinky.
Jednoduchý děj, k detektivce to má daleko. Přibližuje Botswanu už svobodnou. Zaujala mě myšlenka, že bohatí mají dávat obživu těm nejchudším, kdo nemá služebnictvo je sobec, který neposkytuje obživu rodinám chudých. Taková pohádka o jednom vztahu a náznak života v bohatším africkém státě.
Tak krasne obalky a tak o nicom... Jaj. Nedocitane. Este som dufal ze oproti prvemu dielu sa autor pouci z chyb ale nie. Trend "nedetektivky" ostal.
Příjemné čtení. Jen to není moc detektivka, za niž se kniha vydává. To, že hlavní hrdinka provozuje detektivní kancelář, je asi na stejné úrovni, jako kdyby prodávala v potravinách. Je to jen okolnost. Jakési pátrání probíhá, ale určitě to není nic napínavého a stěžejního. Tohle je spíš vyprávění o lidech, se vším, co k životu patří, co prožívají a tak. Jak jsem psala, není to sice nic strhujícího, ale čte se to hezky a navodí to příjemný pocit. Jen je zvláštní styl psaní, je hodně jednoduchý. Přesněji prostý, protože "jednoduchý" zní trochu hanlivě. Tohle připomínalo jazyk z dětských knížek. Ale nic ve zlém.
Největší problém mám s tím, že je kniha prezentována jako detektivka, ale z plnokrevné detektivky jsem toho našla pomálu. Chyběla mi nějaká ústřední zápletka, složitější děj, napětí. Místo toho se objevuje pár případů, které detektivky vyřeší s prstem v nose nebo pomocí ducha místa, a jedna záporná postava, se kterou to taky vezme dost rychlý konec. Najdeme tady sympatické postavy, hlavně ústřední dvojici, ale třeba taky jednu malou holčičku, poučení o Botswaňanech, jejich zvycích i problémech, ale jako detektivka je to značně prostinké.
Ačkoliv jsem 1.díl nečetla, nebylo to žádnou překážkou při čtení. Příběh plyne lehce a svižně, má vše, co každá detektivka obsahuje posprávnu. Zápletku odehrávající se v Africe, sympatickou hlavní hrdinku, zápornou postavu v podobě hospodyně, místní lidé.
Čtenář se mimoděk dozví o místní kultuře a zvycích. Snad jen rozuzlení přišlo příliš brzy. Ale na volné odpoledne ideální.
Na dlouhou neděli k lenivé náladě ideální. Velmi sympatické bylo prostředí Afriky. Jen je to velmi jednoduchý příběh, trochu pro školáky.
Tento díl se mě líbil daleko více než ten první, asi tím, že případů bylo méně, děj byl ucelenější - těším se na další díly
To okouzlení, jaké mi přinesl první díl této série, se - pochopitelně - neopakovalo, ale ještě pořád to bylo čtení příjemné, místy vtipné, chvílemi i poučné, resp. naučné. V ději ubylo detektivního pátrání a naopak - přibyla soukromá témata a celospolečenské problémy. V rámci srovnání kvalit daného žánru a s ohledem na mé zaujetí tou zemí dávám s jistou nadsázkou 4*.
Autorovy další knížky
| 2009 |  První dámská detektivní kancelář |
| 2011 |  Přehlídka |
| 2009 | Žirafí slzy |
| 2011 | Zítra bude po všem / Shodou okolností / Vražda krále Tuta / Flétny a spitfiry |
| 2000 | Srdce africké krásky |
Tak, jako u prvního dílu, i tady jde o velmi jednoduchoučké zápletky a všechno bohužel tak nějak běží bez nějakého hlubšího začtení se do případu. Jak už jsem řekla u první dílu, u žánru detektivka je to spíš na škodu, že případy nejsou trochu víc rozvedené nebo trochu složitější. Všechno je to tak celkově prosluněné, jako samotná Afrika. Osobně mám radši trochu něco temnějšího, když už se pustím do tohoto žánru. Ale, nic to neubírá na popisech Afriky, a africké mentality lidí, která je tu popsána. Takže určitě si lze z knížky něco odnést a zapamatovat.