Prečo sme sa vlastne rozišli?
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228638/bmid_preco-sme-sa-vlastne-rozisli-tnK-228638.jpg
4
1803
1803
Alice sa preberie na dlážke v posilňovni s veľkou hrčou na hlave. Myslí si, že má dvadsaťdeväť rokov a čaká prvé dieťa so svojím úžasným manželom Nickom. Napočudovanie sa dozvie, že pri páde sa jej z pamäti vymazalo desať rokov života a že v skutočnosti je nervózna tridsaťdeväťročná žena, ktorá najradšej trávi čas náročným posilňovaním a na poradách školských výborov so ženami, aké kedysi neznášala. Ako je možné, že sa jej život tak radikálne zmenil? Prečo ju manžel zrazu nenávidí? A čo také hrozné urobila, že sa s ňou jej milovaná sestra takmer nerozpráva? Najviac ju však znepokojuje, že si absolútne nespomína na svoje tri deti. Alice sa zrazu vidí inými očami, no nespoznáva sa. Tá nová žena sa jej vôbec nepáči. Nájde spôsob, ako byť znova tým človekom, akým bývala kedysi?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
What Alice Forgot, 2010
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla fajn. Trochu pomalý rozjezd, ale to mávam u tyhle spisovatelky. V každým případě se mi moc libil blog prababičky.
Dobrý. Je to čtivé, oddychové, přesně to jsem potřebovala. Ten konec je trochu zmatený, ale to vlastně nakonec ani nevadilo. Zdálo se mi, že první půlka knihy je retro, nebylo to psáno, či nijak rozděleno, ale jakobych se s postavou přesunula v čase i já sama ... ?
Velmi libivý překlad, četlo se to samo. Kují
Po dlouhé době jsem chtěla nějakou tu oddechovku a výjimečně nesáhla po žádné detektivce. Námět i anotace mi přišly zajímavé, svým způsobem si člověk sám kolikrát „přeje“, aby někdy ztratil paměť a mohl začít nanovo bez více či méně bolestných vzpomínek. Asi jsem čekala trochu více dramatickou linku, ale přece jen je příběh určen hlavně ženám, takže romanťárna s občasnými komickými prvky.
Četlo se poměrně rychle, i když příběh sám se děsně vlekl (prvních 100 stránek vlastně jen Alice v tělocvičeně + převezení do nemocnice). Pro mě daleko zajímavější a ve vývoji postav hlubší, je vedlejší dějová linka sestry Elizabeth. Konec mě tak akorát zprudil, přesně takhle jsem doufala, že to nedopadne (ale co taky čekám od ženské oddechovky, že jo?), navíc těch posledních 30 stran bylo tak děsně zrychlených, jako by se sama autorka modlila, ať už má sakra ten příběh za sebou... Jazykově ok, sem tam nějaké to zamyšlení, ale že bych z toho měla jít do kolen a probrečet večer?
Opět autorka nezklamala :)
Za mě opět velmi čtivá kniha se zajímavým dějem. Alice mi byla okamžitě sympatická a celou dobu jsem fandila její rodině. Závěr se mi opravdu líbil a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Doporučuji,pokud mate rádi autorku a její předešlé romány.
Knížka me hodně zklamala, když se ani po přečtení 200 stránek vůbec nic nestalo, jen že hlavní hrdinka ztratila paměť, myslela jsem, že ji odložím. Vždy ale knihu dočtu s tím, že třeba se tam ještě něco vyvrbí, tady ale bohužel ne. Příběh je o ničem, vůbec žádné napětí. Pro mě utrpení a ztráta času :-(
Autorka si Manželovým tajemstvím nasadila laťku opravdu vysoko a touto knihou dokázala, že si jí dokáže udržet levou zadní. Vážně jsem se celou dobu příjemně bavila a nemohla se od děje odtrhnout. Občas jsem sklízela přítelovy nechápavé pohledy, když jsem protrhla ticho přihlouplým chichotáním. Nemám co dodat, než že všem opravdu doporučuji.
Velmi čtivá kniha, napíná čtenáře, jestli se Alici vzpomínky vrátí a odejde tak od manžela. Stará Alice mi byla hodně nesympatická, nová Alice o něco méně a opravdu mě zajímalo, co se v životě musí stát, aby se z lásky stala lhostejnost a někdy až nenávist. Bohužel to většinou bývají maličkosti, které se kupí a kupí a v případě Alice a Nicka se nakupily až k rozvodu. Potěšil mě šťastný konec a i Alici jsem nakonec měla dost ráda, po většinu doby jsem jí brala jako mrchu, ale kniha ukazuje, jak moc záleží na úhlu pohledu, Alici jsem na konci chápala a její důvody k odcizení s k rozvodu byly pochopitelné. Kniha se mi moc líbila, jedna z aurorčiných nejpovedenějších.
Moje první setkání s tvorbou Liane... Nečekala jsem, že mě ta kniha takhle dostane. Naprostá pecka, skvělý příběh, výborný styl psaní, trochu překvapivý konec, ale proč ne :-) Těším se, až si od ní přečtu něco dalšího.
Ztratit paměť a nepamatovat si svých deset let života..? Páni..nevím, jak to ta autorka dokázala takto napsat, ale příběh mě pohltil a nedokázala jsem se od příběhu odpoutat! :) Stále jsem si nedokázala uvědomit, jak je to vůbec možné a jestli se Alici vůbec vrátí paměť a jestli se vůbec dokáže vrátit zpátky do života, proto jsem nakonec z konce byla ráda, že to takhle dopadlo. Rozhodně tuto autorku a její knihy doporučuji! :)
kniha se mi líbila.... je zajímavé, co všechno dokáže ovlivnit chování člověka... ať je to přítelkyně, děti, rodina či vzpomínky....
Knížka se mi líbila. Spoiler : Překvapil mě trošku závěr knihy, kdy teda Alice zůstala s Nickem, i když tomu celá kniha nasvědčovala. Ze začátku jsem jim fandila, pak si Alice vzpomněla a myslela jsem, že bude teda s Dominikem, ale ne. No proč ne. :)
Knížku hodnotím s lehkým odstupem a ten mě donutil jednu hvězdičku ubrat, přestože bezprostřeně po dočtení jsem byla nadšená. Asi jsem moc posedlá svými oblíbenými thrillery, ale nějak mi tam chybělo nějaké opravdu temné a šokující tajemství. Každopádně jsem objevila autorku, jejíž knihy budu určitě vyhledávat.
Čekala jsem od knihy více. Nedá se vůbec srovnat s např. Manželovo tajemstvím nebo Šílenými výčitkami.
Liane Moriarty je jedna z mála autorek, která má opravdu styl a odlišuje se jím od ostatních. Troufnu se říct, že kdyby se mi pod ruku dostal pouhý jeden její odstavec, bylo by ihned lehké uhádnout, kdo ho napsal. Už od začátku je jasné, jak to skončí, ale i tak čtete dál, protože autorka píše tak čtivě, zábavně a mile, že od toho nejde pryč. Zápletka není nikterak náročná, postav je tam málo na zapamatování a dějové linie nejsou tak složité. I tak perfektní dílo, kterému dávám pět hvězdiček, a to jsem na knihy, které jsou předvídatelné, jako pes a hvězdy pak nemilosrdně strhávám. Postava Alice je tradičně ztřeštěná a s ní i další postavy. Líbily se mi pohledy babičky a její sestry Elisabeth, které vyprávěly své příběhy a obohatily tím příběh. Myšlenka, jaké to asi musí být – ztratit vzpomínky, je šílená až dost. Kniha je (na její styl) poněkud delší, ale i tak tam nebylo žádné místo, ze kterého by sršela nuda. Prázdná místa tam zkrátka nebyla. Konec – ač předvídatelný – je pěkný a uzavřený. Knížky od Liane Moriarty jsou vždycky milé, jednoduché a poměrně nenáročné. Hodí se mezi nějakými drsnějšími knížkami vložit občas nějakou v podobném žánru. Teď na léto je to úplně perfektní. :)
Děj asi trochu předvídatelný, ale moc čtivý a poutavý příběh, který trošku nutil i k zamyšlení, jaké to asi je, přijít o deset let vzpomínek... Prima letní čtení na dovolenou.
Moc nechápu hodnocení :D Kniha mě vůbec nebavila a špatně se četla. Asi to není nic pro mě.
Kniha nebyla špatná, ale.... na to, že je má oblíbená spisovatelka tak tato byla poněkud slabší, když neberu knihu: Šílené výčitky, to byl opravdu se táhnoucí se velký omyl. Jinak mám spisovatelku moc ráda i její ostatní knihy. Ale tato byla hodně slabá..
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Moc hezká odpočinková knížka. Závěr mi přišel v pohodě - já bych se nejspíš taky rozhodla jak Alice. Žádný vztah není jen ružový a zahodit x let ( i když třeba poslední roky to nebyl med) je škoda. Na vztahu se musí pracovat a pokud si lidi uvědomí své chyby tak je to jen dobře. Knížku ráda doporučím.