Prečo sme sa vlastne rozišli? přehled

12.01.2025

Velké překvapení… kniha mi doma ležela dlouhé roky bez povšimnutí, od doby kdy jsem ji, ani nevím od koho, dostala. Ani spisovatelku jsem neznala. Ale asi měla na přečtení čekat tak dlouho, až se dostanu do věku hlavní postavy. Bylo osvěžující číst po všech těch moderních romantikách spíše pro mladší čtenářky projednou zase poctivou dospělou romantiku. Nebyla tu ani jedna erotická scéna a světe div se, bylo to i díky tomu překvapivě dobré.

Kniha mě chytila doslova hned od první stránky (kéž by takových knih bylo více). Sledujeme 39letou Alici, matku tří dětí, která se probere po pádu na hodině step aerobicu, a zjišťuje, ze si nepamatuje vůbec nic z posledních 10 let. Žije v tom, že je ji 29 a právě čeká svoje první dítě. A my velmi podrobně sledujeme, co se jí děje v hlavě, když postupně z vyprávění ostatních přichází na to, co všechno se v jejím životě za posledních 10 let událo. Největší záhadou pro ni je, proč je aktuálně v rozvodovém řízení se svým (tehdy milovaným) manželem Nickem.

Příběh má velmi pomalý spád. Ani náhodou tím nechci říct, že je kniha nudná nebo se vleče - ale pro představu více než třetina knihy, cca 170 stran popisuje prvních 24 hodin po úrazu. A celá 400stránková kniha popisuje jen jeden týden Aliciina života. Tím je jasné, že se Alici opravdu důkladně dostáváme do hlavy a sledujeme s ní její zmatení a objevování skutečností doslova v přímém přenosu. To se mi na knize moc líbilo. Je zde krásně ukázáno, jak se člověk postupem let vlivem různých událostí vyvíjí a že někdy ho okolnosti tak pohltí, že je těžké se na svůj život podívat s nezaujatým odstupem. Jak by se asi vaše mladší já dívalo na to, jak žijete a co děláte teď? Situací k vlastnímu zamyšlení je v knize spousta.

Přestože příběh má hloubku, bylo čtení velmi milé a pohodové - až na závěr, kde mi emoce lítaly jak na horské dráze. A ačkoliv to chvílemi v knize vypadalo, že vše směřuje ke sladkému romantickému happy endu, závěr je až nečekaně realistický.

Dávám 3,5 * a to hlavně díky tomu, že autorka nedokázala více vytěžit z jinak docela dobré zápletky. Začátek se rozjížděl poměrně dobře, četla jsem se zájmem a problémy způsobené ztrátou paměti hlavní hrdinky se vršily. Později jsem ale začala stránky jenom tak očima přelétávat, protože už bylo jasné jak vše dopadne.