Prečo sme sa vlastne rozišli?
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228638/bmid_preco-sme-sa-vlastne-rozisli-tnK-228638.jpg
4
1803
1803
Alice sa preberie na dlážke v posilňovni s veľkou hrčou na hlave. Myslí si, že má dvadsaťdeväť rokov a čaká prvé dieťa so svojím úžasným manželom Nickom. Napočudovanie sa dozvie, že pri páde sa jej z pamäti vymazalo desať rokov života a že v skutočnosti je nervózna tridsaťdeväťročná žena, ktorá najradšej trávi čas náročným posilňovaním a na poradách školských výborov so ženami, aké kedysi neznášala. Ako je možné, že sa jej život tak radikálne zmenil? Prečo ju manžel zrazu nenávidí? A čo také hrozné urobila, že sa s ňou jej milovaná sestra takmer nerozpráva? Najviac ju však znepokojuje, že si absolútne nespomína na svoje tri deti. Alice sa zrazu vidí inými očami, no nespoznáva sa. Tá nová žena sa jej vôbec nepáči. Nájde spôsob, ako byť znova tým človekom, akým bývala kedysi?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
What Alice Forgot, 2010
více info...
Přidat komentář
...Když si jednou s ní a s Nickem vyrazili na společný víkend, Elisabeth trávila celou věčnost u snídaně studiem nutričních hodnot na kelímku jogurtu a ponuře je varovala, že "na jogurt si vážně musí dát pozor". Kdykoli si od té doby Alice s Nickem dali jogurt, pokřikovali na sebe: "Pozor!"
Liane Moriarty. Opět napsala krásný příběh. Téma ztráty paměti mě velice zaujalo. Líbilo se mi postupné odtajňování "minulosti" a tím pádem současně zjišťování přítomnosti.
Moc se mi líbí styl vyprávění. Dějová linka Alice je vyprávěna v er formě. Příběh Elisabeth prostřednictvím deníku pro lékaře a ich forma, a Frannie píše blog. Vše je krásně propojené a pokaždé se dozvíme to, co je třeba. Oceňuji i humor. Nebije přímo do očí, ale je tam, viz ukázka na začátku mého komentáře.
Trojité vyprávění příběhu bylo i u Manželovo tajemství. Také naprosto dokonale vše ladilo. Též velice zajímavá kniha.
Na co Alice zapomněla je poutavý, zajímavý, čtivý, místy veselý, tajuplný, smutný, dojímavý příběh, který vás přinutí k zamyšlení- Jaké by to bylo, kdybych ztratila pamět ???
Kniha byla bezva, četla jsem jich už od. L. Moriarty několik a vždycky mi sedí. Ve všech jejích knihách se sice opakují stejné motivy (dokonalé, vytížené matky z drahých předměstí, příšerně nevychované děti, školní prostředí apod.) ale pokaždé je to zase trochu. jiné. Moriarty rovněž v tomto příběhu roztříští vyprávění do stovky drobných střípků, které si čtenář postupně skládá do sebe jako puzzle. Velmi se mi líbilo, jak v epilogu autorka píše o lásce. 'počáteční zamilovanost je vzrušující a rozjařující. Je lehká a bublavá. Takhle umí milovat každý. Ale láska po třech dětech, po rozchodu a málem i rozvodu...... Je nepopsatelná. Zasluhovala by vlastní termín.'
(SPOILER) Kniha mě celkem překvapila. Alice mi sedla. Byla jsem ráda za to jaká byla dřív a né teď. Dominick mi absolutně vůbec neseděl a chtěla jsem aby se Alice a Nick dali znovu dohromady a byli takoví jako dřív. Líbilo se mi jak Alice dělala všechno proto aby její život v roce 2008 vypadal stejně jako její život v roce 1998. Bylo vidět, že i když si v těch deseti letech něco udělali pořád se oba dva milovali. Bylo mi líto jejích dětí a zároveň mi přišlo, že jsou trochu nevychovaní. Mamince se stala taková nehoda, ale přece to nebyla její vina a nejstarší z jejích dětí bylo vlastně to, který bylo nejvíc nechápavý. Přišlo mi,že to pro Alici muselo být o to těžší. Když se Alici vrátila paměť a ona znovu odsuzovala svého manžela a Dominick byl pro ní vším, myslela jsem, že snad tou knihou bouchnu a vykašlu se na poslední kapitolu, ale díky bohu za to, že jsem to neudělala a ještě si jí přečetla a dozvěděla se, že Alice a Nick jsou spolu. Byla jsem ráda, že to takhle dopadlo, super oddechovka :)
Moc hezká kniha a příjemný příběh. Je to už třetí od Liane Moriarty a opět se mi velice líbila. Jak by bylo mně na Alicině místě?
"Nešlo jen o to, že se Alici vrátily vzpomínky na těch posledních deset let. Podstatné bylo, že se vrátilo její pravé já, těmi deseti lety utvářené."
.........počáteční zamilovanost je vzrušující a rozjařující. Ale láska po třech dětech, po rozchodu a málem po rozvodu, poté co jste si navzájem ublížili a navzájem odpustili ............tak takováhle láska je nepopsatelná. Zasluhovala by si svůj vlastní termín.
Četla jsem všechny knihy od Liane.Téhle jsem se trochu vyhýbala ale nakonec patří hned po Sedmilhářkách k druhé mé oblibené knize.
Souhlasím s čtenářkou pode mnou. Čtivá knížka, se zajímavou zápletkou... Je ten konec byl uspěchaný a přitažený ...
Trošku zdlouhavější vyprávění, než se autorka dostane k jádru pudla, ale stále čtivé. Přečteno za jeden den, až tak se mi to líbilo :)
Trochu zklamání, což bych od autorky nečekala. Byla to sázka na jistotu, která se bohužel nekonala. Pointa příběhu zajímavá, ale přišlo mi to jen tlachání. Dlouho mi trvalo to dočíst s nadějí, že se něco změní a ono nic. Spisovatelce fandím dál, snad její další knihy, co mě čekají budou pro mě větším zážitkem.
Knihy této autorky se mi líbí stále více, konkrétně tato mě oslovila zatím nejvíce - originální téma příběhu, ve kterém hrdinka hledá sama sebe a znovu buduje vztahy nejen ke své rodině,ale i okolí. Navrácená paměť jí vrátí nejen část svého,i když trochu horšího já, ale zároveň ji spojí s tím mladším, nevinným a teprvě díky tomu je z ní zralá, zkušená žena,která dovede milovat i odpouštět, ale i bránit své přesvědčení a názory.
Musím říct, že tahle kniha mne opravdu dostala. Za necelé 2 měsíce se sama budu vdávat a v Aliciných vzpomínkách, jsem se viděla. Jak byla zamilovaná, myslela na ty vše dokazující drobnosti lásky, to teď prožívám i já. Vize, jak se to vše za 10 let změní o 180 stupňů mne natolik zdrtila, že jsem knihu proplakala a potřebovala jsem se přitulit ke snoubenci a říkat všechny ty malé, milostné hlouposti. Snad je to blížící se svatbou, snad jsem přecitlivělá, ale tato kniha se mi dostala do rukou v tu nejpříhodnější chvíli, aby mi obalila milující srdce plíživou nejistotou budoucnosti, možného ochladnutí citů. Je to reálné, je to dnes a denně a bolí mne to.
Pro mne je to naprostá srdcovka.
Mě tedy vůbec kniha nevedla k tomu, abych se zamyslela nad tím, co by bylo kdybych kvůli ztrátě paměti "přišla" o 10let. Ze začátku jsem si říkala, že je ta kniha zvláštní, divná, podivně napsaná, ale už jen to, že jsem ji přečetla není pro mě špatná. Navíc jsem se ke knize každou chvíli vracela, chtěla ji dočíst.... Občas mě pobavily Aliciny děti a hlavně Tom se svým vědeckým pohledem...na vše!
Hlavní hrdinka v té "nepraštěné"verzi byla pro mě silně nesympatická, afektovaná fiflena, její éteričtější já "před desti lety"mi bylo daleko sympatičtější.
Život je krásný, nevyzpytatelný a barevný, když ovšem nejsme nenávratně zpovykaní a máme kliku. Alice kliku měla. Jo jo, kdo by to od hodiny stepu čekal, že má takovou moc. :-)
Nepřeskakovala jsem, bavilo mě sledovat Alici a vývoj jejího příběhu. Občas jsem se vyloženě bavila jejími úvahami narušenými ztrátou paměti. Občas mi jí bylo líto.
Sama jsem musela přemýšlet, co všechno bych nevěděla já a kolik vzpomínek by navždy zmizelo, protože už by mi je neměl kdo připomínat.
Příjemná kniha, příběh mi dobře vyladil duši, trošku rozervanou četbou "Jasno, lepo, podstín, zhyna".
Žiadnu velku akciu nečakajte. Do knihy som sa začítevela na dve etapy. Potom ma to ale začalo bavit a zrazu koniec. Cast knihy je pisana ako dennik takze si ju davam do vyzvy.
Opět autorka nezklamala a předložila důmyslně propracovaný příběh. Osudy všech tří žen u mě bezproblému vyvolaly zvědavost a vtáhly mě do příběhu.
Liane má velmi příjemný styl a její příběhy jsou s klidem uvěřitelné i v běžném životě. Už se těším, až se dostanu k některé z jejích dalších knih, které na mě trpělivě čekají v mé knihovně.
Skvělý námět na knihu. Každý, kdo ji četl určitě pak začal přemýšlet, jak by vypadal jeho život, kdyby se mu z paměti vymazalo 10 let života. Ze začátku mi dělalo problém se do knihy začíst, ale po tomto přelouskání mě čekal velice napínavý závěr od kterého už jsem se nemohla odtrhnout. Za mě čtyři hvězdy.
Námět je zajímavý, ale já jsem se bohužel nezačetla.Přelouskala jsem půlku a knihu odkládam ...nehodnotím.
Jsem strašně ráda,ze se jednalo jen o výpůjčku z knihovny a ze jsem nepodlehla reklamnímu tlaku. Přečteno jednou a naposledy. Nic zvláštního. Prosím přestaňte dávat označeni "bestseller" bezhlavě!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Autorka nezklamala a příběh mě opět zaujal a bavil.