Před úsvitem, po ránu
František Koukolík
Publikace vycházející z nejmodernějších vědeckých poznatků vypráví v sedmi kapitolách o vývoji dětského mozku před narozením a během prvního roku života. Málokdo si uvědomuje, proč a jak si v hlavách neseme dědictví starší než 600 milionů let. Eseje zabývající se citovým životem, poznáváním, pamětí, jazykem a řečí a vývojem číselného smyslu ukazují, že už nejmenší děti poznávají, pamatují si a prožívají jevy daleko hlouběji a šíře, než jsme si dokázali ještě před nedávnem představit. Víte, že šestiměsíční děti bezpečně rozlišují správné výsledky jednoduchých aritmetických operací od nesprávných? Nejmenší děti jsou podstatně „chytřejší“ a přitom křehčí, než tušíme. Lze jim snadno nevědomě nebo vědomě ublížit a těžce je poškodit na dlouhou dobu, někdy na celý život. Text nejnovější knihy Františka Koukolíka chce přispět k lepšímu pochopení života dětí. Doplňují jej průběžné vysvětlivky některých probíraných jevů a pojmů a instruktivní obrazová příloha.Málokdo si uvědomuje, proč a jak si v hlavách neseme dědictví starší než 600 milionů let. Eseje zabývající se citovým životem, poznáváním, pamětí, jazykem a řečí a vývojem číselného smyslu ukazují, že už nejmenší děti poznávají, pamatují si a prožívají jevy daleko hlouběji a šíře, než jsme si dokázali ještě před nedávnem představit. Víte, že šestiměsíční děti bezpečně rozlišují správné výsledky jednoduchých aritmetických operací od nesprávných? Nejmenší děti jsou podstatně „chytřejší“ a přitom křehčí, než tušíme. Lze jim snadno nevědomě nebo vědomě ublížit a těžce je poškodit na dlouhou dobu, někdy na celý život. Text nejnovější knihy Františka Koukolíka chce přispět k lepšímu pochopení života dětí. Doplňují jej průběžné vysvětlivky některých probíraných jevů a pojmů a instruktivní obrazová příloha. ... celý text
Přidat komentář
Některé pasáže jsou hodně obecné, některé hůře srozumitelné, ale přesto je to výborná kniha (jako pro mne zatím vše, co jsem od autora četl). Některé kapitoly by si měl přečíst každý rodič či vychovatel dětí (kupříkladu tu o dospívání).
Publikace je to vskutku zajímavá. Zajímavé je i zpracování. Autor něco popisuje a potom nějaký výraz ještě samostatně vysvětluje. To je graficky odděleno jak čarou, tak i barevně.
Čtení to nebylo tak jednoduché, jak jsem si představovala, když autor knihu doporučuje rodičům a prarodičům. Myslela jsem, že to bude nebude takové učebnicové. Přesto jsou to zajímavé poznatky a je vidět, že pan Koukolík je odborník.
Kniha mne velice oslovila. Ještě sice nemám děti, ale i tak k nim mám velice blízko a tato kniha mi objasnila a vysvětlila, proč se některé děti chovají tak či onak a čemu se můžu vyvarovat v případném těhotenství. Nepřijde mi až tak náročná, (zkuste si číst v kvantové fyzice a chemii). Četla se mi velice dobře.
Je to spíše učebnice než zajímavé počtení. Doufala jsem, že se kniha bude více zabývat dětmi, ale většina je o antropologii. Ilustrace a popis knihy je spíše matoucí. Dohromady jsem se toho o dětech moc nedozvěděla.
Vážení,
tahle kniha je opravdu náročné čtení. Prokousávala jsem se jí fakt hodně dlouho. Musím však uznat, že i když autorův způsob psaní vyžaduje od čtenáře maximální pozornost, je všechno, co píše, velmi zajímavé a opravdu máte o čem přemýšlet!
Měli by to číst rodiče i učitelé, ale především budoucí maminky a tatínkové, protože se všechny kapitoly úplně nejvíc týkají toho, čím vším - a to mnohdy velmi závažně - ovllivňujeme své děti.
Přestože jde o knihu s mnohdy složitými větnými konstrukcemi a se spoustou vědeckých termínů (které jsou docela pěkně a názorně vysvětleny), nemůžete si při čtení nevšimnout,
s jakou láskou v srdci to všechno autor píše. Z jeho psaní je znát, že má všechny ty jevy, které popisuje, věci i zvířata a pokusné osoby, ale hlavně maminky zkrátka rád.
Nevím, jestli sem autor někdy zavítá, ale moc by se mi to líbilo.
Hledala jsem způsob, jak bych mu položila jednu otázku, a byla jsem ráda, že jsem našla tyhle webovky. Tak to tady prostě zkusím:
Pane Koukolíku, na straně 35 (a dále) v kapitole MAMINKY SE DÍVAJÍ NA FOTOGRAFIE DĚTÍ popisujete jeden výzkum. Existuje stejný výzkum s maminkami, které své děti adoptovaly? A pokud ne, napadá vás, že by to možná mohl být dosti zajímavý výzkum? Možná by však otevíral ještě další oblast, o níž by mohla být napsána také hodně zajímavá kniha, že?
KamiBe
Myslím, že tato knížka daleko přesahuje má očekávání. Hned ve dvou esejích se dotkla pro mě velmi citlivých otázek, se kterými si nevím rady a ťala do nich zplna a bezostyšně. Náročnější četba, ale bezesporu obohacující. Založená na pravdě, vědeckém poznání a nesporných faktech.
Až budu mít děti, kapitolu o dotecích si budu muset vytisknout a číst každé ráno a každý večer bez výjimky. Však nám dotek řekne víc, než uvidí oči, jen jej vnímat a přemýšlet nad ním.
Z knížky jsem si vypsala poměrně obsáhlé výpisky nejen pro budoucí praxi.