Před úsvitem, po ránu

Před úsvitem, po ránu
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341861/bmid_pred-usvitem-po-ranu-6Vf-341861.jpg 4 23 23

Druhé vydání zahrnuje deset esejí o vývoji lidského mozku před narozením, v kojeneckém, batolecím, předškolním a školním věku včetně dospívání. Snažil jsem se v nich uchovat čtyři základní směry poznání z vydání prvního: hluboké zakořenění duševních funkcí našeho druhu v evoluční minulosti sahající do hloubky desítek milionů let; skutečnost, že děti ještě před narozením a počínaje prvními okamžiky po něm „vědí“, aniž by si to uvědomovaly a byly s to přímo sdělit, podstatně víc, než si donedávna uměl kdokoli představit; vývoj niterného života vlivem zevního prostředí, zejména vztahem nejmenších dětí a maminek, jemuž se říká vazba;skupinu objevů dokazujících vzájemný vztah empatie, mentalizace a sebeuvědomování, kořenů lidství. Nové poznatky jsem se pokusil sloučit se staršími, překonané vyřadit. Všechny kapitoly jsou informačně prohloubené, zvláštní prostor je věnován inteligenci, vývoji jáství a vývoji vztahu mezi jedincem a skupinou.... celý text

Přidat komentář

Barakoudel
11.04.2022 5 z 5

Myslím, že tato knížka daleko přesahuje má očekávání. Hned ve dvou esejích se dotkla pro mě velmi citlivých otázek, se kterými si nevím rady a ťala do nich zplna a bezostyšně. Náročnější četba, ale bezesporu obohacující. Založená na pravdě, vědeckém poznání a nesporných faktech.

Až budu mít děti, kapitolu o dotecích si budu muset vytisknout a číst každé ráno a každý večer bez výjimky. Však nám dotek řekne víc, než uvidí oči, jen jej vnímat a přemýšlet nad ním.

Z knížky jsem si vypsala poměrně obsáhlé výpisky nejen pro budoucí praxi.

Taťka Hraboš
05.05.2018 5 z 5

Některé pasáže jsou hodně obecné, některé hůře srozumitelné, ale přesto je to výborná kniha (jako pro mne zatím vše, co jsem od autora četl). Některé kapitoly by si měl přečíst každý rodič či vychovatel dětí (kupříkladu tu o dospívání).


baru_h
29.12.2017 3 z 5

Publikace je to vskutku zajímavá. Zajímavé je i zpracování. Autor něco popisuje a potom nějaký výraz ještě samostatně vysvětluje. To je graficky odděleno jak čarou, tak i barevně.
Čtení to nebylo tak jednoduché, jak jsem si představovala, když autor knihu doporučuje rodičům a prarodičům. Myslela jsem, že to bude nebude takové učebnicové. Přesto jsou to zajímavé poznatky a je vidět, že pan Koukolík je odborník.

ZuzikNike
12.07.2016 4 z 5

Kniha mne velice oslovila. Ještě sice nemám děti, ale i tak k nim mám velice blízko a tato kniha mi objasnila a vysvětlila, proč se některé děti chovají tak či onak a čemu se můžu vyvarovat v případném těhotenství. Nepřijde mi až tak náročná, (zkuste si číst v kvantové fyzice a chemii). Četla se mi velice dobře.

AlenaBul
03.10.2011 2 z 5

Je to spíše učebnice než zajímavé počtení. Doufala jsem, že se kniha bude více zabývat dětmi, ale většina je o antropologii. Ilustrace a popis knihy je spíše matoucí. Dohromady jsem se toho o dětech moc nedozvěděla.

kamibe
12.02.2011 5 z 5

Vážení,
tahle kniha je opravdu náročné čtení. Prokousávala jsem se jí fakt hodně dlouho. Musím však uznat, že i když autorův způsob psaní vyžaduje od čtenáře maximální pozornost, je všechno, co píše, velmi zajímavé a opravdu máte o čem přemýšlet!

Měli by to číst rodiče i učitelé, ale především budoucí maminky a tatínkové, protože se všechny kapitoly úplně nejvíc týkají toho, čím vším - a to mnohdy velmi závažně - ovllivňujeme své děti.

Přestože jde o knihu s mnohdy složitými větnými konstrukcemi a se spoustou vědeckých termínů (které jsou docela pěkně a názorně vysvětleny), nemůžete si při čtení nevšimnout,
s jakou láskou v srdci to všechno autor píše. Z jeho psaní je znát, že má všechny ty jevy, které popisuje, věci i zvířata a pokusné osoby, ale hlavně maminky zkrátka rád.

Nevím, jestli sem autor někdy zavítá, ale moc by se mi to líbilo.
Hledala jsem způsob, jak bych mu položila jednu otázku, a byla jsem ráda, že jsem našla tyhle webovky. Tak to tady prostě zkusím:

Pane Koukolíku, na straně 35 (a dále) v kapitole MAMINKY SE DÍVAJÍ NA FOTOGRAFIE DĚTÍ popisujete jeden výzkum. Existuje stejný výzkum s maminkami, které své děti adoptovaly? A pokud ne, napadá vás, že by to možná mohl být dosti zajímavý výzkum? Možná by však otevíral ještě další oblast, o níž by mohla být napsána také hodně zajímavá kniha, že?

KamiBe