Předat dětem, co je k žití
kolektiv autorů
Socioložky Hana Librová a Jiřina Šiklová, filosofové Erazim Kohák a Václav Bělohradský, ekologové Bedřich Moldan a Mojmír Vlašín, psychiatr Stanislav Grof, terapeutka Naomi Aldort, ochranář rysů Ludvík Kunc, ekologičtí aktivisté Satish Kumar a Vandana Shiva, výtvarník Vladimír Kokolia, hudebník Petr Váša, lesní expert Jaromír Bláha, katolický intelektuál Tomáš Halík — ti všichni a mnozí další se setkávají v knize rozhovorů, které vyšly za prvních 30 let existence časopisu Sedmá generace. Dobové rozhovory jsou v knižním vydání doplněny novými informacemi jak o zpovídaných osobnostech, tak o probíraných tématech. Kniha tak může sloužit jako svébytný průvodce společenským, environmentálním či politickým vývojem po roce 1989. V knize najdete rozhovory s těmito 30 osobnostmi: Satish Kumar ● Vandana Shiva ● Edward Goldsmith ● Mojmír Vlašín ● Helena Norberg-Hodge ● Václav Mezřický ● Ivan Dejmal ● Murray Bookchin ● Ludvík Kunc ● Petr Váša ● Vladimír Buřt ● Tomáš Halík ● Milena Rychnovská ● Hana Librová ● Jiřina Šiklová ● Václav Bělohradský ● Jan Beránek ● Ľubica Lacinová ● Vladimír Kokolia ● Bedřich Moldan ● Jaromír Bláha ● Jiří Zemánek ● Naomi Aldort ● Stanislav Grof ● Jan Piňos ● Erazim Kohák ● Alexander Ač ● Lukáš Čížek ● Alex Cornelissen ● Zdeňka Voštová... celý text
Přidat komentář
Některé rozhovory mě oslovily, některé méně. Spousta z nich sice pojmenovává problémy, ale ani náhodou nepřináší nějaký koncept řešení. Mnohem více se mi líbí ty, které jsou "vyprávění z praxe", jako je třeba Ludvík Kunc.
Možná jednou ukradnu tátovi brokovnici a půjdu vyřešit všechny tyto problémy najednou. Alespoň bude v republice více rysů. A méně Babišů a Trumpů.
Některé rozhovory se mi líbily, jiné mě neoslovily, a to hlavně ty starší, politicky zaměřené (ekologie je aktuální stále, ale politická scéna 20 let stará už ne).
Postupem čtení mi rozhovory začaly splývat, jsou si hodně podobné. Více mi vyhovují vycházející jednotlivě v 7G.
Pro ty, kterým není lhostejný osud přírody, planety a nakonec i samotného lidstva, je to velmi podnětná a zajímavá kniha. Ukazuje mimo jiné, že i mezi nejvýznamnějšími zástupci zdánlivě homogenní ekologicky smýšlející menšiny lidstva jsou názory na prvotní příčiny ekologické krize a způsoby jejího řešení velmi pestré. Ne se všemi názory se také mohu ztotožnit, mezi zpovídanými jsou i osobnosti, jejichž smýšlení je mi hodně vzdálené. Co ovšem všechny tyto osobnosti mají společné, je pokora a vnitřní přesvědčení, že nejsme přírodě nadřazeni, ale že jsme její součástí a podle toho se k ní musíme chovat. Dalším bonusem knihy je její místní i časové rozkročení, umožňující srovnat názory ze zahraničí včetně zámoří s těmi zdejšími, ale hlavně jejich vývoj a tematické proměny za dobu od roku 1992 až téměř do současnosti (třeba Horní Jiřetín a limity těžby uhlí na severu Čech, kůrovcová kalamita a blokáda těžby dřeva na Šumavě, dostavba Temelína, uprchlická nebo koronavirová krize, klima, úbytek hmyzu nebo neutěšený stav moří). Knížka je i ideálním odrazovým můstkem pro hlubší studium problematiky, protože každý zpovídaný má na konci svůj malý medailonek i s výčtem svých nejvýznamnějších publikací. Velmi jsem ocenil také stručné dodatky k dalšímu vývoji některých probíraných kauz.