Předběžné varování: Krátké fikce a disturbance
Neil Gaiman
„My všichni máme svoje malé spouště… věci, které na nás čekají v temných chodbách našich životů,“ píše Neil Gaiman v úvodu Předběžného varování, pozoruhodného kompendia pětadvaceti povídek a básní, ve kterých zkoumá transformativní moc imaginace. V povídce "Dobrodružný příběh" – jistým způsobem spřízněné s knihou Oceán na konci uličky – se Gaiman zamýšlí nad smrtí a jak si lidé berou svoje příběhy s sebou, když umírají. „Kalendář příběhů“ je sestaven z minipovídek o měsících v roce – příběh pirátky a březnových větrů, iglú postaveného z knih a pohlednice ke Dni matek, která způsobí poruchu ve vesmíru. V povídce „Případ smrti a medu“ nabízí Gaiman možnost podívat se na legendárního detektiva Sherlocka Holmese trochu jinak. Ve sbírce najdete také „Bezčasí“, velice zvláštní příběh napsáný v roce 2013 pro oblíbený seriál Pán času, stejně jako dosud nepublikovaný příběh ze světa Amerických bohů „Černý pes“ o tom, co se stalo, když se Stín cestou zpátky do Ameriky zastavil v jedné vesnické hospodě. Gaiman, kreativní spisovatel s nenapodobitelným tvůrčím géniem, nás pomocí své literární alchymie přenáší hluboko do neprobádané země, kde se fantastické stává skutečným a každodenní jasně žhne. Předběžné varování, plné divů a hrůz, překvapení a pobavení, je pokladnice literárních požitků, které zaměstnají mysl, sevřou u srdce a zatřesou s duší.... celý text
Povídky Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2015 , PolarisOriginální název:
Trigger Warning: Short Fictions and Disturbances, 2015
více info...
Přidat komentář
I když mám Gaimana rád, tohle mi nesedlo. Je to sbírka povídek a básní, dalo se čekat, že narazím na subjektivně slabší kusy, ale tady jich prostě bylo moc. Často to byly jen takový hříčky a haluze, mnohdy bez pořádnýho konce. Mám radši, když Gaimana můžu brát vážně (jako v jeho románech), na krátké ploše jsem se na něj nedokázal naladit. (Když jsem četl jeho první sbírku – Kouř a zrcadla –, zažíval jsem podobný pocity, nakonec ale převládla spokojenost. Druhou sbírku – Křehké věci – jsem ani nedočetl.)
Navíc mě dráždil skřípající překlad – nadbytek přivlastňovacích zájmen, krkolomný vyjádření, přehnaná spisovnost v přímé řeči. (Aby bylo jasno, nepřekládala to Ladislava Vojtková, která do češtiny převedla většinu Gaimanovejch knih.) Ale ať nežeru, sem tam jsem si od toho odpočinul, protože veškerou poezii a jednu povídku přeložil Richard Podaný a jednu povídku taky Viktor Janiš.
Jak tomu u sbírek povídek bývá, některé povídky čtenáře osloví, jiné si jen přečte a nic v něm nezanechají.
Co však pro mě bylo nejpodstatnější, že i přes předběžné varování jsem na konci pociťovala skutečné znepokojení a neklid. Tak bych řekla, že příběhy splnily, před čím Neil Gaiman varoval. Proto je mé celkové hodnocení kladné.
Z povídek bych vyzdvihla:
"Pravda je jeskyně v černých horách..."
Dobrodružný příběh
Případ smrti a medu
Klik, klak chřestivak
"A plakat jako Alexandr"
Bezčasí
Návrat hubeného bílého vévody
Černý pes
V poviedkových zbierkach sú zvyčajne zastúpené slabšie aj vynikajúce poviedky. Neila Gaimana sa to týka tiež. Sú zvláštne a určite sa nepáčia každému. Ale tie jeho nápady sú neuveriteľné.
Prvních pár povídek mě nezaujalo a málem jsem knihu odložila. Naštěstí se tak nestalo, kniha mě začala vážně bavit. Líbí se mi úžasná představivost autora, snad i trocha morbidnosti v povídkách. Líbí se mi, že se nápady neopakují stále dokola, jak tomu u některých knížek bývá. A Kalendář příběhů a Oranžová mě naprosto dostaly.
Ušetřili bychom si hodně trápení, kdyby Gaiman svou "poezii" nenazýval poezií. I když ani pojmenování nezmění nic na tom, že je to spíše... trapné, než jakékoli jiné. Minimálně v překladu ano. S jeho povídkami mám obecně docela problém, protože se nejvíce začnu těšit a začítat až při poslední straně, kdy příběh končí. To je na povídkách právě to nejobtížnější, zaručit čtenáři, že se bude po celou dobu bavit, ale zároveň ho připravit na to, že příběh brzy skončí. V polovině případů jsem odcházela s pocitem, že jsem nedostala, co jsem chtěla. V druhé půlce to bylo dosti nadějné, ale pořád to bylo jen "skoro". Zkrátka tahle kniha nebude z mých nejoblíbenějších, ale stále je to Gaiman. Gaiman, který už si čestné místo v mé knihovně zasloužil, ať napíše cokoli. (Snad jen tu sbírku básní bych nezvládla.)
Blekmun: Áno, Gaiman rozhodne má aj lepšie veci. :D
Predbežné varovanie je zbierka, ktorá obsahuje pár kúskov, ktoré takýmto spôsobom zverejňované byť vážne nemuseli (Diamanty a Perly...)
Ale na druhej strane aj kopu tých skutočne výborných. :D
Najlepšie poviedky: Pravda je jaskyňa v čiernych horách, Čierny pes, Kalendár príbehov, Prípad smrti a medu, Tá záležitosť s Cassandrou...
Btw: medzi poviedkami v databáze chýba vynikajúca poviedka s názvom Oranžová. :D
Fakt by som tu nemal písať komentár ako prvý, ale čo s vami, keď to nikto skôr nestihol...
Moja druhá seansa s Gaimanom a stále nie som presvedčený, že máme dočinenia s niekým výnimočným. Verím, že má lepšie veci. Dúfam. Poviedkové knihy inak všeobecne sú zradné. Jedna poviedka sa vydarí, druhá nie. Tak ako tu. A do toho ešte tie pokusy o poéziu, ktoré si mohol duplom odpustiť. On ten človek sa číta dobre, len tam väčšinou hlodá ten pocit, že to pravé je za rohom. A ten roh je stále... tu za rohom, rovnako ďaleko a strašne blízko.
Niekoľko kúskov je skutočne majstrovských a skvele vypointovaných. Mrazivá "Dolů k temnému moři" ma dorazila svojím panč-lajnom. Predvídateľná, no aj tak do živého tnúca "Pravda je jeskyně v černých horách". "Případ smrti a medu". V podstate hlúpučká, ale bohužiaľ súčasnosť vystihujúca miniatúrka "A plakat jako Alexandr" alebo psycho záležitosť "Dobrodružný příběh" - byť takto pestré a plnokrvné všetky kúsky, bola by to jedna z kníh roka.
Lenže, kto vám vydá 100-150 stranovú knihu, že áno? Treba to nafúknuť aspoň na dvojnásobok.
Veľmi rád by som hodnotil len tie vydarené kúsky - tie mi stoja za prečítanie opätovne. Lenže takto to nejde. Tri hviezdičky v podstate budú odzrkadľovať, že minimálne tretina knihy ma vôbec nebavila. Snáď to konečne zlomia tí Americkí Bohovia.
Část díla
"A plakat jako Alexandr"
2013
Čarodějčiny činy
2012
Černý pes
2015
Dělám na židli
2011
Démanty a perly: pohádka
2009
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
McKenna uměl unést čtenáře do hyperprostoru, Gaiman do pohádek v jejich nejryzejší podobě - světa plného krutosti i krásy, jen pro mě bylo trochu únavné u každé další povídky přecházet s myslí utahanou z všednodenní šedi práh do kouzelné říše znovu a znovu...
Líbila se mi povídka o podivném medu (ví autor o mad honey?), rád jsem si přečetl o další příhodě Stína a potěšilo mě člověkospolečenství s doktorem Who.