Předčítač
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303593/bmid_predcitac-b2Z-303593.jpg
4
1302
1302
Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Stejnojmenný snímek byl v roce 2009 nominován na pět Oscarů a představitelka hlavní ženské role Kate Winslet získala Oscara za nejlepší herečku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2000 , ProstorOriginální název:
Der Vorleser, 1995
více info...
Přidat komentář
Já nevím, ale asi jsem podle hodnocení a obalu knihy (ano, jsem ten typ, co vybírá knihu i podle vzhledu, jak na mě působí :D) a popisu příběhu, čekala víc. Nějak jsem tomu na chuť nepřišla. Jako moc zajímavá zápletka, ne že ne. Ale na mě moc těžko psané, odborné právnické prostředí taky není nic na mě. Nevím no. Tématiku války, holocaustu mám ráda, ale tohle bohužel :/
"Co byste dělal vy?" Melancholická zpráva o ztrátě chlapecké nevinnosti, nejednoznačná zpráva o zločinu a trestu. A spousta otázek.
Hluboký, neotřelý příběh z poválečného Německa, plný životních pravd, o vkusném milostném erotickém vztahu, který byste nečekali. Autor poukazuje na plno věcí, nad kterými může čtenář přemýšlet, které vás donutí se na určité věci dívat z úplně jiného úhlu. Kniha se fakt dobře četla a můžu vám ji vřele doporučit. Určitě se k ní budu chtít jednou vrátit.
Musim priznat, ze jsem kdysi videla film, ze ma knizni predlohu jsem vedela. Rika se, ze original (mysleno kniha) je lepsi nez kopie (film). Tady tp neplati. Neznam jinou Schlinkovu tvorbu a tak nevim, jestli je podrobny ve vsem co napsal, misty to bylo dost „otravne“. Film se v podstate drzel tech tri casti jako v knize, sem tam navrat do minulosti a pak zase do soucasnosti. V knize jsem si tu „otravnost“ pretavila do osoby R. Fiennese a hned se mi cetlo lepe. Mozna se k ni nekdy vratim, ale ted bych se radeji podivala na ten film
Nestanu na straně příznivců a nadšenců. Mně se totiž líbil jen začátek a konec. A kdybych nectila zásadu, že všechno až do konce, hodila jsem do toho vidle už v půlce. Dlouhatánskej prostředek, kterej čítal nekonečný množství filosofických úvah o vině a nevině, včetně soudního procesu s Hannou a neustálý se pitvání v pocitech spojených se vztahem jednoho puberťáka a o generaci starší ženský. Nechci zlehčovat, protože na to byla tahle doba pěkně svinská, ale už jsem četla jiný, a po letech bych o nich dovedla něco říct. Tady to jen tak prosvištělo kolem a nic.
Není to kniha, ze které bych byla úplně paf. Zpracování tématu velmi zajímavé, ale u něčeho jsem měla pocit, že si to musím přečíst i dvakrát, abych vlastně pochopila myšlenky autora. Myslím, že tato kniha krásně vystihuje, že život opravdu není pouze černobílý a vše, co děláme, se nedá generalizovat, že to je či není správné. Úplně mne dostala otázka ve smyslu, co bychom dělali my v té situaci a já jsem ráda za to, že takové rozhodnutí dělat nemusím..
Dobrá a silná kniha. Motivů a rovin má hned několik. Někoho zaujme milostný vztah mladíka a zralé ženy, někoho zaujme proces se členy SS, někoho zujme motiv dilematu Němců jak se vyrovnat s válečným dědictvím. Kniha na vás sype otázky jednu za druhou. Nemoralizuje, nedává žádné návody na odpověď, jen zdánlivě suše vypráví a popisuje. Dělá to však skvěle. Člověku se honí otázky v hlavě jedna za druhou. Je to dobře, nebo špatně? Jak měli soudit, jak měli odpouštět, jak měli žít? Umíme asi pochopit Hanu, Michaela, nebo třeba soudce, ale já si neumím představit sama sebe na jejich místě. Nevím co bych dělal já. Dokonce si neumím představit ani sebe v té době. Napadají mě otázky jako: Je právo jen papír?, Je je právo jen "šablona na chování"? Může být právo hranicí a strážcem kultury a společnosti? Je právo derivát společnosti pro její očištění a nebo je to hromosvod a nástroj pomsty? Jak moc si jednotlivci a společnost něco sebenalhávají? Jak moc se před ostatními stydíme za to co jsme?
Tyhle silné příběhy, které nutí k zamyšlení, mám moc ráda. Setkání dvou na první pohled velmi odlišných lidí, jak povahou a vzděláním, tak především věkem, poznamená hlavního hrdinu na celý život.
Předčítač je výjimečný příběh, v jehož centru je milostný vztah, pozadí je historické s nacistickými procesy a zamyšlením nad otázkou viny a trestu a po dočtení zůstává ležet v hlavě. Je to jedna z těch knih, na které se hned nezapomíná a to si zaslouží nejvyšší hodnocení.
Silný příběh a velmi působivý, možná i proto, že se mi ho podařilo přečíst v jednom kuse.
Co všechno člověk může pochopit, omluvit a odpustit někomu, koho kdysi miloval?
Zajímavá kniha o lásce a o smíření se s vinou. Oba motivy knihy jsou velmi silné, vztah adolescenta se zralou ženou i snaha Němců vyrovnat se se svou strašlivou minulostí, což se jim zdárně nepodařilo doteď. Doporučuji jako zajímavé, ale těžké čtení, které nutí k zamyšlení.
Zajímavá kniha. Nacistická vina a odpuštění. Příběh mladého chlapce a zralé ženy. Kolik toho víme o druhých i sami o sobě?
Neoslovila mě tak, jak jsem čekala. Nevyvolala ve mně žádné emoce, což od knih očekávám...
Poslední dobou se neustále utvrzuji, že němečtí autoři prostě psát umí. Bernhard Schlink dokázal napsat knihu, která vypráví otupěle a odosobněle příběh, který prožívá hl. hrdina. Myslím, že styl psaní odpovídá přesně tomu, jak se hrdina cítil. Příběh si mne dokázal získat, text působí ryze popisně, zkrátka se to někomu stalo, zároveň do vás samotných prostoupí. Co nejdřív si musím přečíst i Olgu.
Film som videla skor a je ovela lepsi z mojho pohladu tam herci dokazali vniest emociu, ktora v knihe chyba. Kniha mi pripadala skor novelova, kratka proza, nie roman. Ale bola fajn. Taky nerusivy stred, ani zle, ani dobre, raz citat stacilo, film by som si este pozrela.
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)
Jako první jsem viděla film, i když velmi dávno před tím, než jsem četla knihu. Kniha je velmi čtivá, se silným příběhem, určitě doporučuji ke čtení.