Předčítač
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534627/bmid_predcitac-65fa712ad0b59.png
4
1297
1297
Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v ich-formě – vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Der Vorleser, 1995
Interpreti: Jan Šťastný
více info...
Přidat komentář
Knižní verzi Předčítače jsem si přečetla na základě filmu a obě formy zpracování tohoto příběhu podle mě byly perfektní. Silný a originální příběh na pozadí válečné doby, a pro mě dokonale vykreslené životní osudy hlavních hrdinů. Velké plus autorovi za to, že zápletku z války nepodává černobíle a nedělí postavy na automaticky špatné a dobré, ale naopak ukazuje Hanninu temnou i světlou stránku a ne úplně lehké hodnocení jejího charakteru nechává na čtenáři.
Dávno před přečtením knihy jsem viděla film, pamatovala jsem si základní obrys.
Kniha se mi četla dobře a bylo jenom pár míst, kdy jsem se malinko nudila. Na to jak je kniha útlá, tak klobouk dolů, opravdu skvělé. Po přečtení jsem se opět podívala na film a musím říct, že kniha se mi líbila o trochu více, ale film je také skvěle zpracovaný.
"Když jsem tě spatřil, když tě líbám..." Jsem vítán, ale jen jedno léto, jedno osudové léto. Osud mi tě vybral, přivedl do náruče. Unášen jsem byl tvou nezaměnitelnou krásou, které se mi dostávalo vrchovatě. Ucítil jsem s tebou doteky prvních rozkoší i prvních vzlyků, proudy chvění, nově nepoznaných paprsků okouzlení. Probírat se četbou, listovat v nejrůznějších svazcích. Oddáni jsme dnům, břehům emocí, blankytně milostným nebesům i příběhům, které tíží opředly mysl. Tvůj tajemný závoj, omotaný pavučinou, leč roztržen byl. Na lavici obžalovaných justice, mrazivá identita obviněna jako mučicí nástroj historie, bodavá špice jehlice. Celá ta léta nad stránkami literárními, mým hlasem předčítanými, se nadále střetávat budeme, obohacovat se duševní stravou. Vzpomínky s mou Hannou pak jako vytržená pochodeň v myšlenkách rozlévat se budou. První láska se zrodí, bolí, přetrvá. Mé tělo i duše nasáklé tebou je nadosmrti uchová.
Nepříliš rozsáhlá kniha, je zdánlivě poklidným vyprávěním. Bez zvláštních dramat, bez akčních scén. I přes poměrnou stručnost ji lze rozdělit na dvě dvě části. První bych nazval psychosondou do duše -náctiletého mladíka a jeho pocity ze vztahu s ženou o generaci starší. Tuto část autor podává jazykem, odpovídajícím právě tomuto mladíkovi. Druhá část knihy pak má spíše charakter filozofický, navozuje myšlenku zločinu a trestu, respektive pohnutek které ke zločinu vedou. Klade otázky na pojmy spravedlnosti, hrdosti, cti. A nechává do značné míry na každém čtenáři, aby sám dospěl (nebo se alespoň přiblížil) k závěru, jak se k těmto otázkám postavit. Kniha mně osobně přišla zajímavější než filmová adaptace. Ale takhle to mám většinou.
Ještě že jsem viděla film. Přiznám se,že nebýt toho,že jsem věděla,co jdu číst,asi bych knihu odložila,ne kvůli tématu,ale kvůli stylu. Začátek se skoro nehnul z postele a najednou šup a šoky. Možná to tak autor chtěl,ale mě to nutilo se nutit ke čtení. Možná to je i tím,že jsem žena a ten mužský svět mi trochu nešel.
Ale uvědomila jsem si díky tomuto příběhu spoustu věcí. Například to,že umět číst a psát ani dnes není pro každého samozřejmostí. Google mi napověděl,že i u nás je podle průzkumů kolem 47 000 (!!!) lidí,kteří neumějí číst a psát. Nedovedu si představit,jak žijí,obzvlášť v této společnosti,kde se na člověka denně hrnou spousty problémů s tím spojené a v době malinkých poznámek ve smlouvách,kdy nejde jen o čtení,ale o pochopení čteného,musí být tito lidé velmi zranitelní.
Jedna věc je umět rozlišit,pojmenovat a odsoudit evidentní zlo ať už jednotlivé,nebo systémové. Válka je vždy zlo a každá země má své máslo na hlavě. Nemyslím,že by se lidstvo bylo schopné poučit. Jak rychle se může ze skupiny lidí stát dav,za který se schová jakékoli zvěrstvo...
Velmi mě v knize zaujalo vylíčení soudu a výslechy Hanny a to v momentě,kdy se naprosto vážně ptá soudce „A co byste dělal vy?“ V tom je pro mě osobně poselství této knihy a kdyby nic jiného,toto si z ní zapamatuji.
Autor nám dává šanci s pomocí lolitovského tématu nahlédnout do poválečného období obnovy poraženého Německa. Schlinkova rekonstrukce se ovšem netýká budování nového zázemí materiálního, ale naopak jde o sondu do formování myšlení nové nastupující generace, do úvah o vině či nevině národa, rodičů, přátel. Mladí v západní Evropě mají svá traumata. Angličané, Francouzi, Holanďané, Španělé a další chtějí zachraňovat svět, protože předkové měli kolonie, Němci mají k zachraňování světa jiný historický důvod - Hitlera. Samotný děj na mě působil jako záznam grafu zvuku: chvíli to bylo rychlé, pak dlouho pomalé, pak rychlé, pomalé, pomalejší, rychlé...
80 % (aktuálně 675 hodnotících s průměrem 85 %).
Kvalitní čtení, neotřelé téma, v mnoha rovinách čtenáře zaujme. Mě osobně kniha ale trochu zklamala, i když nedokážu přesně říct čím-možná tím, že jsem celou pointu odhalila hned ze začátku, že mi obě hlavní postavy postavy jaksi nepřirostly k srdci, byly příliš chladné a odměřené, nebo jsem se ke knize dostala ve špatnou dobu a prostě jsme se minuly. Vzhledem k nevelkému rozsahu se ale dá přečíst dřív, než by ji člověk odložil, takže 3 poctivé hvězdy.
Kniha se mi líbila. Byly chvíle, kdy se nic nedělo a bylo to pro mě nudné, ale krátce po nich přišly nové a nové zvraty. Líbí se mi styl, jak je kniha psaná a postava Hanny ve mně zanechala divné pocity. Nevím jestli s ní sympatizuju a nebo mi vadí.
Ach, jak krásný smutný příběh... Nenudila jsem se ani stránku. Nádherně a citlivě podáno. Že jsem kdysi viděla film naštěstí nebylo vůbec ke škodě, i tak mě příběh chytl za srdce a mohla jsem si ho užít jako kdybych předem nevěděla o co půjde.
Velice emotivní kniha o vztahu mladého muže s o dost starší ženou v průběhu několika let. Zajímavý pohled na myšlenkové pochody Němce, který se zamiluje do ženy s nacistickou minulostí, navíc negramotnou, a jeho povídání o situaci poválečného současného Německa, které se vyrovnává s lidmi jako Hanna. Na knize mi trochu vadilo, že hlavní postava Michael působí v patnácti letech jako filosof, ale dalo se to odpustit. Na postavě Hanny bylo působivé, že autor nechal čtenáře si ji oblíbit, a pak předhodil, že dělala dozorkyni v Osvětimi. Rázem se člověk dostává do stejné situaci jako Michael a musí si na ni vytvořit vlastní názor. Tyto postavy dávají čtenáři hlubší prožitek z celého příběhu.
Spíš než o milostný vztah 36 leté ženy a 15 letého chlapce, jde o vyrovnání se poválečné generace Němců s nacistickou minulostí svého národa. Velmi zajímavý a nezapomenutelný příběh, i když po přečtení mám trochu rozporuplný pocit, opět jedna z těch přeceňovaných knih od kterých jasem asi očekávala příliš. Váhám mezi 3-4 hvězdičkami.
Předčítač má styl a myšlenku. Rozpor mezi odhalením negramotnosti a kolektivní vinou, kterou má převzít jeden člověk, je pozoruhodný. Milování a zkušenosti výměnou za předčítání. V takových chvílích postrádám slova.
Krátká, ale krásná knížka.
I když jsem už tak od půlky věděla, jak to asi dopadne, stejně mě to nakonec dostalo.
Akorát prostřední část mě tak moc nebavila, ale vzhledem ke krátkému rozsahu celé knížky to nebylo natolik závažné, abych ubrala hvězdičku. Pro mě je to taková tragédie nevyřčeného.
Kniha mi byla doporučena a dále doporučuji.
Cekala jsem od knihy vice. Je spise vypravna, posledni treti cast je bez deje.
Zpočátku mi trvalo, než jsem se do toho pořádně začetla. Bylo pěkné, jak se jim postupně rozvíjel vztah. Dobré i špatné chvíle. Ale pro mě osobně to začalo být zajímavější asi tak v polovině knihy, pak jsem se od toho nemohla odtrhnout. Určitě to má něco do sebe.
Opravdu jeden z nejsmutnějších milostných příběhů, na které lze v krásné literatuře narazit. Vyprávěný je v ich formě, použitý jazyk je civilní, věty jsou jednoduché. Věcně popisují předkládané události a názory. To podporuje pocit autenticity a také potvrzuje snahu vypravěče o nestranný pohled na dějinné události. Hannu musíme odsoudit, přitom ji nelze odsoudit absolutně. Doba, ve které žila, ji dovedla ke zkoušce charakteru, kterou nikdo z nás nemusel podstoupit. Můžeme hlasitě tvrdit, že bychom obstáli, ale víme to s naprostou jistotou? Analogicky je ocejchována celá jedna generace Němců. Selhali (někteří více, někteří méně) ve zkoušce, před kterou je dějiny postavily. Míra odpovědnosti za vlastní jednání je to, co se táhne celou knihou a je pod různými úhly znovu a znovu zkoumáno.
Nádherný příběh z války. Mladík se zamiluje do starší ženy a ta ho má ráda tak po svém. Vztah přeruší válka a následné očištění Německa. Příběh končí bohužel smutně. Ona vlastně celé kniha je smutná.
Ale i přes to stojí za to vlastnit tuto knihu.
Velmi zajímavá čtivě napsaná kniha. Absolutně mne fascinoval vztah Hanny a Michaela, první dějství knihy mi přišlo opravdu nejzajímavější a nejvíce fascinující. Přiznám se, že jsem Michaelovi záviděl, že má vztah s tak sic nestabilní a často nepochopitelnou, ale přesto absolutně skvostnou ženou. Druhé dějství mne bohužel vůbec nezaujalo, přišlo mi jako by to všechno najednou ztratilo ten pocit. Avšak třetí dějství to všechno navrátilo do kvality přednesené v prvním. Psychologická hlediska postav byla opravdu skvostná a filozofické myšlenky, kterými je kniha přesycena byli přesně k věci a mnohokrát jsem se během čtení o nich zamyslel.
P.S. A je samozřejmě potřeba podotknout, že samotné téma knihy je absolutně historicky nepřesné a nemohlo se to stát, přesto to nijak nekazí dojem.
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)
Vyjímečně musím říct, že stavím film před knihu. Vzbudil ve mě mnohem více emocí.
Podle mě je kniha poměrně přeceňovaná.
Jde o velmi zajímavý příběh, ze kterého se dalo vyždímat daleko víc. Takto je bitý na útlosti knihy.
Já osobně jsem také postrádala více dialogů...