Přednášky o metodě akademického studia
Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života. Jednou z hlavních Schellingových myšlenek je nutnost konstrukce (nikoli rekonstrukce): vědec a učitel má být schopen konstruovat celek své vědy ze sebe. Tuto a některé další teze přednášek blíže objasňují články z Kritického žurnálu pro filosofii z téže doby. Jedním z důležitých a na nějakou dobu značně vlivných aspektů Schellingova působení je jím založená nová filosofie přírody - celostní a tvořící opět celek věd. Její vztah k filosofii obecně se upřesňuje ve stejnojmenném článku. Svazek časově navazuje na Schellingův spis Bruno... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1993 | Myšlení o divadle I a II |
1992 | Filosofická zkoumání bytnosti lidské svobody a s tím souvisejících předmětů |
1990 | Výbor z díla. Rané spisy |
2002 | Věky světa |
2007 | Filozofia umenia |
začetl jsem se do čtrnácti Schellingových přednášek a dostal jsem přesně to, o co jsem si koledoval: absolutní vs. zvláštní; ideje vs. empirie, takže špatná zpráva: "pokud jde však o fakultu filosofickou, pak moje tvrzení zní, že nic takového vůbec neexistuje a existovat nemůže" (7. přednáška), a pokud chceme vidět v akademiích vědecké ústavy, pak "stát by byl nesporně oprávněn k tomu, aby akademie zcela zrušil" (2. přednáška)