Předposlední pravda

20.08.2023

Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem

17.04.2022

Jak jsem se narodil - studená sprcha.To jsem neměl tušení,že je život mrcha.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
.......
Orwell,Huxley a Dick.
Z těch novějších určitá zdánlivá podoba se Silem.Ovšem to je jiný level.
Takže tu máme dystopii.Dick je však autor rafinovaný.Jede si to svoje.Nekompromisně.Podstata děsivá.Doslovně.Svět je tu opravdu rozdělen na ty dole a na ty nahoře.
Záčátek v klimbajícím rytmu.Seznamovačka.Kolem čtvrté kapitoly jaksi-taksi orientace.V polovině šleha a jede se úplně v jiném rytmu.Samozřejmě zkušení vědí a nic je nepřekvapí.
.......
Škola,ta mě zasáhla v kulometné dávce.Makat budeš v hodině,čůrat o přestávce.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
Autor si neláme hlavu s dovysvětlením určitých věcí.Opouští je a věnuje se samotnému ději.Po mém druhém čtení vidím více s odstupem,než před lety.Až s důrazně fanouškovským zanícením.
Typické Dickovštiny.Nepřeberné nápady.Až překombinovanost.Co by si jiní vystačily na jednu knihu.Philip se s tím nepárá,ale to je právě ten jeho rukopis a je hodno obdivu.
Nepatří ke špičce jeho tvorby.Stejně vám to nedá a bude k uctívání.Jenže,pořád je to nadprůměr a v rámci žánru dystopií ukazuje mnohým záda.Nejde o akci a střílení.To u něj nehledejte.
Důmyslně střádá nitky a na konci vše rázem utne.Tam kde by někdo ještě těžil z tématu,on končí.Vše je řečeno a jasné.Stačí věta.Pointa jasná.Není co vysvětlovat a zasvěcení vědí.
Je opět z předposlední pravdy cítit,jak to měl PKD s politiky,autoritami,mocí a těmi všeobecně co tahají za nitky.Ti v pozadí.Tzv simulakra pro Dicka.
V tom a jistě v mnohém neselhává.Právě naopak.Neustále živý i nestárnoucí.
.......
Až tu jednou dosloužím,až natáhnu brka.Na všechny svý lumpárny teprv budu mrkat.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
Vždyt tohle ...
To přece ...
No ale vážně ...
No to snad není možný !
A bude.

23.03.2021

(SPOILER) Po atómovom holokauste je pracujúca trieda zakonzervovaná v podzemných bunkroch kde musia plniť šialené kvóty vo fabrike na "olovčíkov", teda bojových robotov ktoré tam hore na zamorenom povrchu stále vedú urputnú vojnu so sovietmi. Aspoň to im teda v každodenných televíznych prejavoch tvrdí milovaný prezident, ale vojna v skutočnosti dávno skončila, zem sa pomaly odmoruje a olovčíci slúžia ako sluhovia povrchových darmožráčov čo si to tam uzurpujú. Maník čo vylezie z diery aby splašil náhradný orgán teda zisťuje že tí hore tých dole stále iba osierajú ( prekvapenie... ) a onen prezident ani neexistuje, je to len figúrka primontovaná k stoličke. Alebo aj nie, lebo v hre je stroj času a indián Highlander v boji o moc proti skutočnému monštróznemu kápovi napchatému umelými orgánmi ktoré si všetky zhabal sám pre seba. Je to taká klasicky nepredvídateľná Dickovská habaďúra v postapo saku, kde je v podstate všetko možné a nikto si nemôže byť istý tým aká predposledná podivnosť na neho vybafne. Kniha má ale jeden problém ktorý ma štval a to zasa raz ten koniec, ktorý je nemilosrdne odseknutý veľmi nepríjemným spôsobom kde sa vôbec nezúčastníme záverečnej konfrontácie, ktorá sa toľko pripravovala, takže ani nevieme ako to celé dopadlo a máme len nejaké náznaky. Ja teda neviem, ale po takom submisívnom konci dobre vyhrotenej story mám vždy pocit že to celé vlastne bolo k ničomu, aj keď som sa dovtedy veľmi dobre bavil. Ale to je možno len mnou, lebo ak operujeme s myšlienkou že vôbec nezáleží na tom kto vyhrá, lebo pre spodinu to bude stále len oser, tak bolo povedané všetko . Dávam za tri.

29.08.2018

Paranoidný triler z pochmúrneho sveta treťou svetovou vojnou zničenej Ameriky. Ľudstvo, aby sa uchránilo pred nukleárnym pustošením a nemilosrdnými bojmi sa stiahlo z povrchu zemského do podzemia. Vojna zúri ľuďom nad hlavami a z podzemných továrni zásobujú vládu a vojnovú mašinériu, ktorá zostala na povrchu. Útechou obyvateľstva Záp-Demu je ich charizmatický, nestarnúci a neochvejný prezident, ktorý sa k nim pravidelne múdro prihovára. V jednom z bunkrov však vážne ochorie nepostrádateľný mechanik. Vedúci bunkru vie, že na povrchu existujú armádne továrne na umelé orgány. Musí zachrániť mechanika. Zariskuje. Pokúsi sa dostať na povrch a nejako získať umelý orgán. Otázka života a smrti. Čo však na povrchu zistí je hrozná pravda, ktorú sa nikdy nemal dozvedieť. A aby toho nebolo málo, zapletie sa do udalostí, ktoré rozhodnú o budúcom osude sveta.

25.09.2017

Stále výborná, ale dle mého jedna ze slabších prací Philipa K. Dicka. Každopádně každý, kdo má rád postapokalyptické romány, si knihu užije. Je čtivá a k zamyšlení. Občas trochu šroubovitá a nedotažená. Sci-fi svět po třetí světové válce nefunguje 100%, mohli bychom se ptát na hodně otázek. Přesto čtivé a s jasným poselstvím.

18.09.2014

Není to špatná knížka, ale patří k mistrovým nejslabším románům.

04.04.2013

Temná vize světa po globální válce. . První část knihy mě neskutečné bavily, připomínalo mi to silně Orvelovo 1984.Finish mě už tak moc nebavil, politické strkanice “těch nahoře “ a celkové vyznění knihy mě zklamalo, asi jsem od toho čekal víc..

Poslání, které chtěl Dick vtělit do této knihy je asi následovné: Nevěřte jim! Nevěřte těm nahoře (politikům, velkým bossům aj.). Budou vám vyprávět o ráji na Zemi a jak si ho můžete zasloužit svou píli a poslušností, ale tento ráj byl a vždycky bude jen pro vyvolené.
Čtení této knihy je (jako skoro vždy u Dicka) pochmurnou záležitostí a lze krásně pozorovat autorovo znechucení nejen politikou a politikařením, ale i lidmi, kteří se v ní pohybují, čímž se kniha stává dosti aktuální k dnešní době. Nicméně není to jen nějaký suchý politický thriller, ale svižně napsaný, napínavý sci-fi příběh, kde i tu a tam prosvitne záblesk lidství, v které Dick, řekl bych, nikdy věřit nepřestal.

"Nevyhnutelné - Tohle slovo, ti co baží po moci, používají nesmírně rádi ... Jediná nevyhnutelnost, která doopravdy řídí jejich rozhodnutí, je potřeba ukojit svoje touhy." "Vládnou .... skrze tajnou znalost skutečného stavu věcí na zemi."

27.01.2013

Výborné, akční postapo drama, ne nepodobné svou myšlenkou filmu Vrtěti psem. Dick umí pokaždé překvapit a zaujmout. Čte se to jedním dechem. Pro mě vynikající záležitost dorážející svou kvalitou na vrchol Dickovi tvorby. Na Ubik.

23.08.2012

Zajímavá knížka, v podstatě ukazuje jednu z alternativ budoucnosti (tedy odmyslím-li si cestování v čase, v jehož možnost nevěřím). Mimo jiné kniha ukazuje, jak média (nejen televizní) mohou utvářet realitu lidí, kteří v podstatě spoléhají na to, že říkají pravdu a nemají prostředky ani chuť vyvíjet velké úsilí na nějaké osobní ověřování. Další věcí je boj o moc, který provází lidstvo od počátku věků (což nekritizuju, je to v podstatě příroda a boj o přežití), ale zároveň s ním i morálka a ohledy na druhé (pokud to není přímo v konfliktu). Zkrátka knížka nejen pro fanoušky scifi, ale na chuť by si mohly přijít i jiné kategorie čtenářů, za přečtení stojí.

14.07.2012

Dickova Předposlední pravda je velmi zvláštním dílem, což ovšem není v celku jeho bibliografie nijak ojedinělé. Zpočátku, při vykreslování poměrů panujících ve světě, připomíná mírně Orwellův román 1984 - máme zde nejvyšší vládnoucí třídu, připomínající šlechtu, která vládne prostřednictvím represivních prostředků, v jejichž centru stojí falšování dějin, lživé prezentování přítomného stavu a vykonstruované budoucí prognózy. V ústředí celé té mašinérie dokonce stojí postava připomínající "Velkého bratra" - je to zcela fiktivní "prezident Talbot Yancy", jenž je zjevným paradigmatem "Amerického prezidenta". To vše slouží jasnému účelu - udržení "dělnických mas" ve víře v lepší budoucnost či v jakési vykoupení, které však leží v nedozírných dálkách.
Dick si ovšem uvědomil, že mu pouhá variace na slavné dílo nestačí, a tak velmi brzy změnil směr. Samotný stav světa začíná tvořit pouhé pozadí toho, co se děje několika ústředním osobám. A ukazuje se, že Talbot Yancy není jen pouhou fikcí...
(Mimochodem, ty hrátky s časem v kombinaci s několika paranoidními osobami jsou opravdu úžasné!)