Predtucha
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293321/bmid_predtucha-z8p-293321.jpg
3
1162
1162
Za poviedku Predtucha získala Gyllian Flynnová Cenu Edgara Allana Poea a navyše ju vyhlásili za najlepšiu poviedku roku 2015. Napísala ju na požiadanie Georgea R.R. Martina do jeho antológie Podvodníci. To potvrdilo, že Gyllian Flynnová bezpochyby patrí k osvedčeným a zároveň k najsvojráznejším predstaviteľom modernej americkej prózy. Mladá Nerdy to už v detstve mala veľmi ťažké, so svojou matkou chodila po žobraní. Ale vie sa obracať v živote, živí sa sexuálnymi službami a jasnovidectvom. Pokladá sa za skúsenú pozorovateľku a znalkyňu ľudského správania. Až kým za ňou nepríde Susan Burkeová, vystrašená a presvedčená, že jej viktoriánsky dom a nevlastného syna posadol zlý duch. Nerdy jej sľúbi, že bude navštevovať jej honosné sídlo, aby odtiaľ vypudila nedobré sily. Ženie ju najmä vidina balíka peňazí. Do mátožnej atmosféry v dome podozrivo zapadá Miles, Susanin nevlastný syn s agresívnymi sklonmi a zvrátenou obrazotvornosťou. Zakrátko sa medzi chlapcom, jeho nevlastnou matkou a rozprávačkou príbehu rozpúta neľútostný zápas.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2016 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Grownup, 2014
více info...
Přidat komentář
Strašidelná, ne však hororová, povídka se četla sama. Nenudila jsem se a byla jsem zvědavá, jak to dopadne. Oproti ostatním čtenářům se mi zakončení, kdy si člověk sám může vybrat, KDO, líbilo.
Svižná, zajímavá jednohubka k odpolední kávě. ALE ten konec...., jakoby rozjetý vlak zastavil na místě. Škoda
Taková dobrá knižní mini jednohubka, ale určitě bych to nenazvala hororovou povídkou, ale bylo to čtivé a i napínavé a pro mě takový úvod Gillian Flynn před Ostrými předměty, Tmavými kouty a Zmizelou.
Člověk věří tomu čemu věřit chce a knížky jsou na chvíli, ptáci jsou tu napořád....
Co napsat k této kratičké povídce? Snad jen to, že začátek byl velice zajímavý. Děj ubíhal rychle a plynule, ale ten konec? Prostě jedna velká špatenka...Nedopracovaný, nedokončený..prostě useklý..
Takový divnopříběh. Zpočátku jsem si říkala, co to vůbec čtu, uprostřed to začalo vypadat slibně, ke konci bohužel zklamání.
Od Gillian Flynn jsem již přečetla Zmizelou, která mě nijak extrémně nenadchla, ale i přesto jsem se po letech k této autorce vrátila a do rukou se mi dostala Skvrna, která se mi po dočtení stala spíše odpudivým flekem. Knihu si pro sebe dělím na 3 části - podivný začátek, popisující "práci" hlavní hrdinky, střední část - jo, ta měla atmosféru a říkala jsem si, že by to třeba nemuselo být špatné, ale pak přišla na řadu poslední třetina. Tam se všechno naprosto otočilo, ale nemůžu říct, že by mě to potěšilo. Spíš naštvalo. Ne, Gillian asi nebude mou oblíbenou autorkou.
Gillian Flynn napsala několik skvělých knih a já si ji oblíbila, ale toto mě moc nenadchlo. Holt není vždycky posvícení ;-).
Jako horor bych tuto povídku neoznačila. Ona je vůbec zvláštní - začátek se tváří jako trochu úsměvný a trochu lechtivý příběh, střední část vypadá nadějně, dokonce přibude tajemno, které ale dlouho nevydrží. Největší rozpaky budí závěr, kdy si čtenáři můžou lámat hlavu otázkou, kdo vlastně byl největší podvodník a manipulátor. Ale přesně o toto asi autorce šlo, ačkoliv u většiny čtenářů tím pravděpodobně moc plusových bodů nezískala.
Jako takhle. Úplně marný to nebylo. S hororem to nic společného nemá. Nepochopila jsem ten popis honění ptáků na začátku. Nejsem puritán, ale mělo se to toho tématu držet celou dobu, takhle to bylo fakt zcestný. Ten konec byl totální úlet. Líbil se mi akorát styl psaní a zápletka s tím vychcaným dítětem. Jinak nic moc.
Bohužel jsem očekávala příliš, tudíž kniha byla celkem zklamáním. Zvraty byly, přečtená za den (tenoučká knížka), ale konec neuspokojil má čtenářská očekávání.
Knihu jsem si koupila kvůli čtenářské výzvě; “kniha autora, který je o 22 let starší než já”. Z nalezených autorů jsem si vybrala právě Gillian Flynnovou, protože její Zmizelou jsem viděla jako film, a i když mám za to, že knižní předloha je z 99% případů lepší, už to filmové zpracování bylo parádní.
Ke čtení už třetí rok využívám výhradně čtečku a právě SKVRNA byla krom ZMIZELÉ jediným autorčiným titulem, který jsem sehnala jako e-knihu.
Hodně nemile mě překvapil počet stran; nezjistila jsem si předem, že je to povídka. Ty já moc nemusím, přijde mi, že se člověk začte a už je u konce.
No… momentální hodnocení knihy zde na databázi (61%) je z mého pohledu dost výstižné. Jsem z knihy taková rozpolcená a zřejmě za to může hlavně již zmiňované překvapivé zjištění, že se jedná o povídku. Já se těšila na nějaký pěkně propracovaný thriller, od kterého se neodtrhnu. Od SKVRNY jsem se sice neodtrhla, ale jen proto, že jsem to nestihla. Přitom mě ale příběh bavil a závěrečné rozuzlení mi vlastně nevadilo. Trochu jako v PRAVDA NEBO LEŽ od CoHo, sám čtenář si zvolí, čemu chce věřit.
Hodnocení asi uzavřu sdílením myšlenky z předchozích komentářů, totiž že by mě SKVRNA také potěšila spíše jako román.
PS.: první věta knihy je výborná!
Atmosféra povídky je dokonalá, starý viktoriánský dům je ponurý a děsivý sám o sobě. K tomu skvěle vykreslené postavy, kdy pořádně nevíte, komu věřit a co si o které myslet. Kniha má jedno velké mínus a to takové, že je to pouze krátká povídka. Příběh je skvělý a měl obrovský potenciál pro to, aby se z něj stal výborný regulerní román.
Abych měla Flynnovou přečtenou komplet, vrhla jsem se také na její duchařskou povídku Skvrna. Začátek mě pobavil, prostředek postrašil, závěr překvapil. Líbilo se mi to, škoda že to nebylo delší.
"Knížky jsou na chvíli, ptáci tu budou pořád."
Jsem překvapená. Kladně. Líbila se mi ponurá atmosféra a jak si nás čtenáře autorka pěkně povodila ... Naserviruje jedno vysvětlení, v zápětí druhé a ...kde je pravda?
Asi jsem nepochopila, co je na této knize hororové. Absolutně průhledný příběh. Nic děsivého, za to podprůměrného. Snad autorce jdou knihy lépe, než povídky.
(SPOILER)
Druhý návrat ke Skvrně...
Vzpomínám si, že moje první pocity týkající se Skvrny byly velmi smíšené a rozporuplné...není to vlastně synonymum? No chci tím říct, že jsem Skvrnu poprvé moc jakože nepochopila a byla jsem skoro až naštvaná, že byla taková nedodělaná a nejasná... ale při opětovném čtení mi vlastně došlo, že nikde není psáno, že takovýto psychologický horor musí mít nějaké hranice... přišlo mi, že díky tomu druhému čtení, vnímám knihu trochu jinak, a čtu líp mezi řádky... odkazy v knize na klasiky tohoto žánru jako je Utažení šroubu, Žena v bílém nebo Dům na kopci..vlastně svým způsobem mluví za vše. Ani tak tu nejde o děj, jako o atmosféru, která z knihy táhne... právě ona nejistota, neuchopitelná tísen a nejednoznačnost příběhu vytváří onu atmosféru, která je vlastně dějem sama o sobě.
Povídka za to podle mě stojí, obzvlášt pokud už máte tento žánr načtený a bažíte po něčem trochu jiném než je ona klasická linka, kterou v tomto žánru často potkáváte. To, že se tato povídka vydala jiným směrem není nutně špatně, nesedne třeba každému... ale mě přijde, že se ve výsledku povedla... hlavní hrdinka je originální a líbí se mi, že je člověkem co dělá chyby a má své vlastní uvažování, z Milese šel opravdu strach, a jeho matka byla dobře vykreslenou postavou, které jste věřili jak roli oběti tak i manipulátora a pak zase oběti... takže tak... na zadek si z toho člověk sice úplně nesedne, ale čte se to hodně dobře... klidně bych si od autorky přečetla ještě něco v tomto duchu...
Řadím se k těm, co to asi nepochopili. Absolutně bez popisu místa, konec nekonec. Tři hvězdičky dávám za super vylíčení povahy hlavní postavy, která rozhodně není tuctová. Asi jsem divná, protože začátek se mi líbil, ten popis podvůdků na lidi a jejich ždímání. I popis "věšteckého" salonu. Kéž by se stejné pozornosti dostalo pak i strašidelnému domu.
Chtela jsem se bat. Ale toto neni muj salek kavy. Asi jsem uz videla prilis mnoho hororu, ale pribeh me vubec neprekvapil. Autorka to umi daleko lepe!
Bylo to dobrý, krátký, napínavý a řekla bych, že vrahem mohl být i "proslulý" zahradník :o))).