Prehodnotenie nevery - Čo nás môže nevera naučiť o láske

11.06.2024

(SPOILER) Autorka musí mít nepředstavitelné zkušenosti s páry.
Forma --> skákání z jednoho na druhé, kniha nemá úplně ucelený koncept, nebo ne tak, aby mi to vyhovovalo. Prolínání příběhů a minipříběhů. Je vidět, že autorka se chce podělit o maximum svých "případů" jako dokladů toho, o čem se v té které kapitole píše. Zvláštní styl.

Zajímavosti:
- Když se ptala na přednášce: Kdo nevěru zažil? --> nikdo. Kdo se s ní potkal třeba u blízkých? - všichni
- kdybyste 100% věděli že se na nevěru nepřijde, šli byste do ní? Téměř všichni řekli ano.
- Nevěra - 3 složky: tajemství, sexuální alchymie a emocionální angažovanost.
- Po odhalené nevěře a rozchodu primárních partnerů, málokdy vznikne nový vztah s milenkou/milencem
- emocionální nevěra - otevření se komukoliv jinému, než partnerovi. Jenže pokud se všechny intimní potřeby zaměří na jediného člověka, činí se takový vztah ve skutku zranitelnější.
- dnes se lidé berou z lásky (dříve ekonomické důvody nebo domluvené sňatky) a jsou enormní nároky na partnera - zároveň stabilita, zároveň ať je tajemný, přitom chci aby byl 100% upřímný = protichůdné, nereálné.
- prožívání nevěry je nejen útok na přítomnost, ale i na minulost podvedené osoby a všechny její vzpomínky.
- Žárlivost má v sobě vestavěný paradox - abychom žárlili-musíme milovat, ale když milujeme, neměli bychom žárlit :) Dnes se bere žárlivost jako "politicky nekorektní".
- Cítíme vždy intenzivní náboj po odhalení nevěry. (Žárlivost je erotická zášť)
- Ne vždy je přiznání a kompletní upřímnost to nejlepší řešení! Má smysl si kvůli románku rozbořit dlouhobudované zázemí atd, a ve jménu upřímosti zničit druhého člověka? Otázka, když je to upřímné, je to také vždy prospěšné a laskavé?
- "Někdy cítím jak mi praští v kostech pod tíhou všech těch životů, co nežiju."
- Hnací síla nevěry je nejen novost někoho jiného, ale také jinakost vlastního známého já.
- "Nemůžeš být prostě prase, potřebuješ diagnózu?"
- Žena obětuje kvůli bezvýznamnému románku se zahradníkem vše co celý život budovala, proč?
- "Vaše žena s vámi nespí, ale spí s Luizem. S ním nemusí myslet na děti, účty apod, díky těmto věcem se cítí eroticky fádní. Dosaďte Luize na své místo a brzy ho čeká stejný osud."
- Efekt pouliční lampy - opilec nehledá klíče tam, kde je upustil, ale kde je světlo.
- Přitažlivost plus překážky rovná se vzrušení - Morinova erotická rovnice.
- "Myslíte si, že jste měla poměr s řidičem náklaďáku, ale ve skutečnosti jste měla intimní setkání sama se sebou, které on zprostředkoval."
- Strach ze stáří a smrtelnosti - Život je krátký, buď nevěrný. - Ashley Madison
- Těžko najdete jinou, takto běžnou a teoreticky legální praktiku, kterou by odsoudil ještě větší počet lidí, než je nevěra.
- Lidskou přirozenou podvědomou touhou je porušování pravidel. V říši erotična není vyjednaná svoboda ani zdaleka tak vzrušující jako ukradené rozkoše.
- Monogamie stojí na nerealistickém předpokladu, že pokud skutečně milujete, neměli by vás už přitahovat druzí.
- Dohled ani autocenzura nefungují. Příběh manželské bezpečnosti sám sobě přivodí konec.

Je tam toho mraky, taková bible vztahů v manželství

29.02.2024

Psychologická a kultúrna analýza nevery plná prípadov z praxe. Za mňa určite áno, kniha mi rozšírila obzory a verím, že môže byť prínosná pre ľudí, ktorí (v akejkoľvek forme) zažili neveru na vlastnej koži.

06.12.2023

Mně Esther Perel prostě baví. Koukněte na její přednášky před čtením jejích knih a dostane se vám mnoho více.

28.06.2023

Kolega v práci, jemuž přezdívám Japanesey ("Easy Peasy Japanesey", jak sám jednou řekl, a snad jediný z pracoviště, kdo umí trochu anglicky), bývalý kamioňák (dnes už v důchodě, který si k nám chodí příležitostně přivydělávat), jezdil po světě - a se svou otevřenou poetickou povahou, nikdy netajil, že měl milenku, říkal, že ho manželka už prostě nepřitahovala, ale měl tři syny a kdyby se mu cokoliv mělo stát, chtěl, aby peníze připadly jim... a tak když se vrátil domů "byl jsem ten nejlepší manžel, kvůli té vině" (smál se). Deset let nevěry a pak s milenkou další dva roky žil. Včera do práce přinesl i jejich milostnou korespondenci, nějaký fotky z cest. Dříve jsem byl proti čtení podobných věcí, ale pak jsem objevil Kafku a naopak jsem to pochopil jako zajímavou bránu k vnitřním vesmírům. Můžeme najít tisíce věcí, které přimějí lidi jednat, jak jednají, nebo je přimějí žít v sebeklamu, ve strachu z toho, že něco ztratí, nebo naopak ve strachu, že nežijí a musejí se něčemu novému otevřít, něco zkusit - adrenalin vás nakopne jako lajna koksu. Naopak podřídit se určité rutině vás přiměje si říkat, "co tady vlastně dělám?". Dostal mě třeba příklad muže, co třicet let podváděl ženu, pak zemřel, během pohřbu se o něm mluvilo jako o nejlepším otci, manželovi, rodina netušíc, co se dělo. Může se to dít každému, nikdo není tak svatý a být milým je strašně jednoduché, doopravdy (zamyslete se jak často se vyhnete tomu říct pravdu, protože by to bylo nepříjemné). I v tom relativně nejdokonalejším vztahu je vždycky okno, vždycky se najde důvod a děje se to víc, než si lidi myslí, nebo připouští. Já vždycky říkám, v každém je potenciál mě zničit a takhle se na to dá dívat, jde jen o pojistku, aby člověk nebyl devastovaný. Já definitivně nežiju v naivní bublině, to bych se napřed musel dostat do sféry, kdy bych si dovolil někomu tak důvěřovat, ale takové romance se mužům dějí opravdu jen ve filmech. Ale spousta lidí na vztahu staví vlastní identitu. Jak vidíte, existují lidé, kteří vydělávají peníze na tom, že se snaží s jinými lidmi "vyřešit" jejich vztahové problémy. Podle mě, je v tom velice často nějaké sebezapření, něco, kde upozaďujete jednu očividnost, přirozenou vám samým na úkor něčeho jiného, co je naopak "nepřirozené" (asi nejlepší slovo). Takové to "chránění si písečku, protože tenhle je dost dobrej (tvrdím ostatním tak, aby to slyšeli) a dokud neuvidím lepší píseček a nebudu mít tu šanci ho uzmout, budu zarytě tvrdit, že tohle je ten jedinej". Ženský v kruhu, když Japanesey odešel, se ihned k nevěře postavily stylem "nechápu, jak někdo může" (zatímco bez problémů listovaly jeho korespondencí, dopisy proložené sušenými květinami mezi stránkami - poezie nebyla kvalitní, ale byla očividně toužebná, o tom, jak někomu někdo chybí, takový lehký porno, rozesmívalo je to, ale fascinovalo - jak jiná by reakce byla, kdyby byly dopisy adresované jim a ony si dopisy četly o samotě?), přičemž jsem si říkal, ta sebeprezentace před ostatníma je pro některé jedince tak důležitá, že pro ni obětují i vlastní pravdu, i svou skutečnost. ____ Kniha se zabývá nevěrou ze široka, představuje desítky příkladů různých kombinací i přístupů, ale myslím si, že v jádru, myšlenku o nevěře shrnuje tohle (str. 208): "...někdy je těžké před sňatkem poznat, která vaše část je postradatelná... a která je součástí vaší duše." (...) Dále několik úryvků a pozn.: "Odpustit znamená pustit vězně na svobodu a přijít na to, že tím vězněm jste byli vy." (...) "V přechodu do manželství až příliš mnoho žen pociťuje posun sexuality ze sféry touhy do sféry povinnosti. Když se ze sexu stane něco, co by měla dělat, není to už to, co dělat chce. Oproti tomu když je žena nevěrná, vnáší do své rozkoše sebeurčení. Při nevěře se aktivuje její vůle - jde si za svým vlastním uspokojením." (...) "...desexualizující povaha určitých rolí - matky, manželky a hospodyně - ty všechny se podílejí na deerotizaci já." (...) "Žárlivost je stín lásky."

23.09.2022

Dárek k mým čtyřicátinám od mé kamarádky a budoucí maminky Kristýny;) Autorka na množství příkladů ukazuje zkušenosti s nevěrou, pídí se po příčinách, zjišťuje následky a hledá řešení..

Je snadné vidět zradu na straně člověka, který šel se svými zmařenými touhami jinam. Těžší už je zaměřit se na to, jak tomu lhostejný partner možná napomáhal svým nezájmem.

Když si v rámci vztahu navzájem ceníme svobody, možná nás to pak nebude nutit, abychom ji hledali jinde.

Průběžná výzva pro stabilní páry spočívá v nalezení způsobu, jak v hřešení spolupracovat, místo aby se prohřešili jeden proti druhému nebo svému vztahu. Závazek a svoboda se spolu vyživují.

Lpíme na svém vlastním vnímání reality a vzpíráme se jejímu možnému zhroucení v tváří v tvář nevyvratitelným důkazům.

Zabiják vztahů - soud, hodnocení, nárok. Vztahy posiluje respekt. Respektuju, jak se cítíš. Každého pocity jsou pro něj ty správné. Vytváříme si náhradní okruhy uspokojení.

Pokud myslíte, že je nevěra vždy špatná a neznamená nic pozitivního, kniha je určitě pro Vás. Slouží k zamyšlení.

21.06.2022

První kniha od slavné Esther Perel. Musím přiznat, že mi tahle kniha neuvěřitelně pomohla v situaci v které jsem byla.

Kniha je napsaná neuvěřitelně dobře a čtivě. I když to není lehké čtení, tak stránky utíkají samy. Kniha nám nabízí různé úhly pohledu na nevěru a nechává čtenáře samotného utvořit si názor na jednotlivé úhly pohledu. Narozdíl od některých lidí si nemyslím, že by nám něco nutila nebo že by snad autorka fandila nevěře či polygamii. Naopak myslím, že nám jen nabízí bližší seznámení s těmito "tabu" tématy. V žádném případě autorka neomlouvá žádnou ze stran a spíše nabízí podněty k zamyšlení. Líbilo se mi, že každé téma je uvedené na příkladu z praxe. Každý ten příklad ukazuje, že ne vše je tak černobílé, jak se může zdát.

Člověk v knize najde spoustu zajímavých názorů a myšlenek. Rozhodně ji hodnotím jako přínosnou a doufám, že se mi brzo dostane do ruky další kniha od této ženy.

09.04.2022

Moje první přečtená kniha od slavné Esther Perel :-) Narozdíl od některých zde komentujících z ní nemám pocit, že by autorka fandila polygamii, polyamorii, podvádění etc. Myslím, že jako terapeutka jen neodsuzuje (to by ani neměla), s čím za ní klienti přijdou, a když to všem zúčastněným stranám vyhovuje (tzn není v tom zrada, podvod,...)?

21.12.2021

Knihu jsem koupila, protože mě zaujala už svým názvem. Není to sice téma, které by se přímo dotýkalo zrovna mě, ale týká se někoho, koho znám a pro koho je nevěra nepřekonatelný problém. Tak jsem si ji musela sama přečíst. Je zajímavá a dobře se čte, ale můj náhled na nevěru rozhodně nezměnila. To že v dnešní době většina lidí považuje monogamii za nepřirozenou ještě nic neznamená (pro mě prostě přirozená je a polygamii odmítám). V knize je však spousta zajímavých názorů a myšlenek a třináctá kapitola je psána tak trochu i pro mě, takže ta se mi líbila nejvíc. Kdežto čtrnáctá kapitola o nemonogamii mě spíše nudila :) Na nevěru mám vlastní názor, přestože jsem se s ní nikdy nesetkala.

02.09.2021

Rozhodně má kniha co do sebe. Líbí se mi, že to není návod ale čistě více pohledů a odbornych zkušeností na vztahy i nevěru jako takovou. Perelová je skutečně perla v oboru a ať už knihu čtěte jen tak pro zajímavost nebo pro pomoc či nalezení odpovědí, je rozhodně přínosná

30.08.2021

Ani nevím, co jsem od knihy očekávala, mohu však říct, že jsem velmi překvapená (v pozitivním slova smyslu). Autorka nabízí pohled „za zavřené dveře“ a ukazuje stránku nevěry, která obvykle zůstává veřejnosti skrytá. V žádném případě však ani jednu ze stran neomlouvá, spíše nezaujatě poskytuje podněty k zamyšlení se nad vztahy a jejich proměnou v dnešní době celkově. Na obrovském množství příkladů ze své praxe autorka dokazuje, že není vše jednoznačné, obzvláště pokud člověk miluje. Líbilo se mi i vysvětlení proč mají lidé zapotřebí být nevěrní a příklady ze života osob, kteří se z milenců stali manžely. Kniha se čte velmi dobře a je doslova nabytá informacemi.

01.07.2020

Knížka se mi líbila. Moc. Příběhy z praxe i názory paní doktorky, byť někomu můžou připadat možná příliš volnomyšlenkářské. Ale doba se prostě mění, vztahy a způsoby jakými můžou fungovat, ze kterých by mojí babičce údivem poklesla čelist, už zas tolik nešokují. Mně to přijde v pořádku. Život prostě... :)

02.01.2020

Kniha se mi líbila a četla se jedním dechem. Ačkoliv nejsem moc velký čtenář, tak jsem měl za týden hotovo. Autorka v ní představuje, dle mého, nezaujatý pohled na manželská nebo partnerská soužití a nevěru. Vychází přitom výhradně ze svých mnohaletých zkušeností jako terapeutka. Kniha mi v některých ohledech otevřela oči a díky ní jsem si uvědomil, že by se na nevěru nemělo pohlížet černobílou optikou tak, jak je někdy prezentována v médiích nebo většinové společnosti. Vzhledem k tomu, že je velmi vysoká šance, že se s ní každý z nás, ať už v jedné nebo opačné roli, za život setká, tak bych knihu doporučil k přečtení. Autorka nikomu žádný názor nevnucuje a předkládá nepřeberné množství skutečných příběhů ze své praxe, díky kterým si právě člověk uvědomí, že každý příběh může mít i druhou stranu mince.