Přepsali se, tak jsem tady - Příběh Dagmar Lieblové
Marek Lauermann , Dagmar Lieblová
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302818/bmid_prepsali-se-tak-jsem-tady-pribeh-da-T7o-302818.jpg
4
15
15
Druhé, upravené vydání vzpomínkové knihy, kterou na základě rozhovorů s překladatelkou a dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy Dagmar Lieblovou napsal Marek Lauermann. Oživuje v ní vzpomínky na dětství, rodinu, předválečnou kutnohorskou židovskou komunitu, zachycuje však i hrůzy koncentračních táborů, návrat domů i sílu a odhodlání pokračovat a usilovat o to, aby nikdy nebylo zapomenuto.... celý text
Přidat komentář
Nemohu v tomto případě hodnotit knihu jako literární dílo, protože vzpomínky Dagmar Lieblové jsou v podstatě krátkým shrnutím jejího života. Na konci knihy je zmíněno, že autorka při setkáních s mladými lidi vypravuje svůj příběh už tak trochu rutinně, stejně na mě působila její kniha. Byť jsou zážitky z koncentračních táborů bolestivé, jsou v díle podány bez emocí a čistě fakticky. Nic to nemění na tom, že jsou cenným svědectvím o době druhé světové války a také cennou regionální literaturou pro obyvatele Kutné Hory.
Krásně zpracovaný příběh života. Mimo jiné jsem se dozvěděla něco dalšího o rodném městě.
Strašně nerada hodnotím knížky o vzpomínkách na koncentrační tábory nebo gulagy. S touhle knížkou jsem měla ten problém, že mi přišla dost neosobní. Paní Lieblová tak nějak rychle a s odstupem a vlastně i dost povrchně bez přílišných detailů převyprávěla svůj život, aniž by více popisovala, co v daných chvílích cítila (což je něco, proč považuji knížky o holocaustu za to nejsilnější, co se dá číst). Každopádně i tak jsem ráda, že jsem si tuhle knížku přečetla, protože si myslím, že na hrůzy druhé světové války by se nemělo zapomínat a každý takovýto memoár pomáhá současné generaci, která válku nezažila, nezapomenout.
Převyprávěné vzpomínky paní Lieblové by se možná daly hodnotit spíš jako literatura faktu, ale tato nezlomná dáma taková jednoduše byla. Brala život pragmaticky s tím, jaký byl a co přinesl. Nejvíc jsem obdivovala její vnitřní sílu a chuť po tom všem, čím si prošla, žít nejen obyčejný, ale nakonec i hodně úspěšný a plodný život.