Přes krvavé řeky
Karel Richter
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353730/bmid_pres-krvave-reky-77g-353730.jpg
4
27
27
Čs. východní odboj bez cenzury a legend. Kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta o československém východním odboji za druhé světové války. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této kapitole dějin Čechů a Slováků, zkreslené později komunistickou cenzurou či různými legendami, historickou pravdivost. Publikace popisuje období, kdy se na Východě začínal utvářet náš odboj, a končí v předvečer Slovenského národního povstání. Můžeme se tak dozvědět o tom, jak se formovala československá jednotka, jak se ji vláda Sovětského svazu snažila využít pro své politické cíle nebo jak komunistická strana usilovala o získání rozhodujícího vlivu nad ní. Některé informace, jež kniha přináší, nejsou čtenářům příliš známé (dozvíte se např. o bližších okolnostech obvinění Ludvíka Svobody ze špionáže a jeho postavení před válečný soud anebo o snahách SSSR uzavřít mír s Německem). Kniha je velmi čtivá a je doslova nabita faktografickými informacemi, doplněnými svědectvím účastníků bojů (prostých vojáků i jejich velitelů), vyprávěními obyvatel ukrajinských vesniček, vzpomínkami osobností, úryvky z dopisů, tehdejšího tisku, z projevů politiků… Druhé, aktualizované a doplněné vydání.... celý text
Přidat komentář
První část z několika knih, ve kterých Karel Richter velmi podrobně popisuje náš odboj na východě.
Oba dva díly téhle knihy jsou skvělé, beru i připomínku tomska stran citace Suvorova, ale je vidět že autor, vojenský historik z doby před listopadem 1989 toho věděl dost, orientoval se v dané problematice perfektně - akorát nesměl s propagandistických důvodů psát vše, k čemu se dopracoval. To by bylo za komunistů politicky NEKOREKTNÍ.
Lidé bojující na východě pod Svobodu a později Klapálkem byli stejní hrdinové, jako stíhači nad Anglií, které "komunistický" režim všemožně dehonestoval v době normalizace, ale málokdo si uvědomuje, že oni "východní" vojáci (u důstojníků se to dokonce prolínalo, Klapálek velel naší jednotce u Tobrúku, aby později převzal velení celého armádního sboru na Slovensku) se stali v padesátých letech zrovna tak objektem represí, jako jejich kolegové ze Západu, i třeba jako interbrigadisté.
Po roce 1989 se přece jenom objevily články, filmy a knih, které se objektivně snažily a snaží bez přikrášlování, ale i zesměšňování nebo oné již zmíněné dehonestace ukázat ony vojenské akce, jak skutečně byly. Richter ukazuje i působení oněch komunistů včetně neblaze proslulého Reicina, ale především nás seznamuje s tím, co je každému soudnému člověku zřejmé - že vlastenectví většiny oněch vojáků jednotek na východní frontě bylo stejné, jako těch na Západě, stejné bylo jejich odhodlání, ale i slabosti a především - trpěli a umírali všichni úplně stejně. Za války, ale dost často i po ní...a lidé, pro které najednou dneska existují jenom hrdinní letci v Anglii a ti na východě byli podle nich jenom podvodníci a komunisti svými postoji ukazují, jak se na nich ono komunistické myšlení a mentalita podepsala, jak se jim hluboko vryla pod kůži a podle všeho se odtamtud nikdy nedostane.
P.S. No a uplynula dvě desetiletí a ona poznámka stran citace Suvorova o přípravě Stalina na útok do Evropy se díky řadě nově publikovaných skutečností a pokroku v historickém bádání potvrdila. Proč měl SSSR v roce 1938 tolik tanků, jako ostatní země dohromady a proč měl nejvíc vojenských letadel nebo děl než Německo s Anglií a Francií dohromady? Stalin předpokládal, že válka na západě bude probíhat mnohem déle a pustí Němcům, ale i Britům s Francouzi mnohem víc žilou. Pak zasáhne Rudá armáda, aby prapor revoluce donesla až do Paříže. Území zabraná na podzim 1939 a na jaře 1940 tvořila v představách Stalina pouze předpolí pro rozvinutí útoku na západ. Proto zde nebyla žádná velká opevnění ani ostatní obranná zařízení. Důsledek debaklu v létě a na podzim 1941 byl dán mimo ostatní faktory i tím, že Rudá armáda s útokem Němců nepočítala a vůbec se na něj nepřipravovala. Připravovala se naopak na vlastní útočnou operaci. Takže onen Suvorov měl v tomhle pravdu a jestliže ho K. Richter cituje, asi už před tím čtvrtstoletím věděl proč...
Na jednu stranu jsem rád, že je tu konečně kniha o východním odboji, ale na druhou stranu to, že se jedná o revidované a doplněné vydání knize hrozně ubližuje. Pan autor je jistě odborník, ale na jeho stylu psaní je hrozně znát komunistická historiografie s jejím názvoslovím. Což bohužel u mne vyvolalo dojmy, kdy popisované bojové události jsem četl až místy s odporem. Bohužel je v nich cítit ten styl popisování boje s pohledu komunistů, kdy bojujeme proti spoustě hitlerovcům (za tento výraz bych vraždil) či umírající s hrdinskými slovy o vlasti. Tohle je pro mne ta špatná stránka knihy. Dobrá strana knihy jsou popsány ti situaci, kdy komunisti pomalinku prosazovali svůj vliv do vojenské jednotky a zároveň ukázkové popisy jak "spojenec" SSSR se tvářil jak vehementně pomáhá a ve skutečnosti šel jenom za tím svým.
Tak nějak z důvodu těchto protichůdných pocitů z celé knihy musím hodnotit podprůměrně a upřímně ačkoliv mám další díl (Apokalypsa v Karpatech) tak nevím jestli se mi vůbec někdy bude chtít ho číst, když mám oprávněný strach, že opět narazím na něco takhle rozporuplného.
Knížka, která stojí za přečtení... Například až zde, jsem se dozvěděl o paraskupinách, které byly z SSSR vyslány v roce 1941 do Protektorátu a myslím, že by stálo za to popsat jejich osudy podrobněji.... Na druhou stranu mi vadila autorova citace Suvorova (str. 120) o plánech Rudé armády předejít Hitlera v vtrhnout do Evropy... myslím si, že to je jen konstrukce, které soudný člověk nemůže věřit s ohledem na rychlost postupu Němců, téměř absolutní zmatek Rudé armády na počátku války....
Východní odboj byl nejdříve heroizován, po roce 1989 zatracován. Málokteré historické události s sebou nesly propagandistické pozlátko tak jako působení Československého vojska na východní frontě. O tom jak to bylo doopravdy bez cenzury a legend, jak zní podtitul knihy si můžete přečíst právě zde. Přitom boj našich vojáků na východní frontě, jejich touha a odhodlání osvobodit svou Vlast od okupantů žádné pozlátko nepotřebuje. I zde naši vojáci uspěli se ctí. Bohužel už zde byl znát stín nastupujícího režimu a mocenské zájmy Sovětského Svazu tomu velmi napomáhaly. Kniha parádně čtivá od začátku do konce.
Myslím, že se jedná o velmi poučnou knihu, zejména pokud se jedná o úloze Sovětského svazu ve 2. světové válce a osvobozování Evropy. Místy opravdu smutné čtení...
Jelikož se jedná o literaturu faktu, kterou navíc napsal erudovaný člověk, nemám pochyby o pravdivosti a autentičnosti této publikace. Informace v knize obsažené byly pro mě novinkou ve všech směrech, neboť jsem se o československý východní odboj nikdy blíže nezajímala, což dnes považuji za chybu. Pokud se zajímáte o druhou světovou válku a zároveň byste se rádi dozvěděli víc o českých a slovenských dějinách, které napsal sám život, neváhejte a tuto publikaci si nenechte ujít.
Podtitulek knihy vystihuje obsah: československý východní odboj bez cenzury a legend.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) 1. československý armádní sbor
Autorovy další knížky
| 1994 |  Sudety |
| 2003 |  Přes krvavé řeky |
| 2000 | Princ Evžen Savojský - pán bitevních polí |
| 2012 | Hannibal před branami: Kartágo proti Římu 218-202 př. n. l. |
| 1991 | Případ generála Vlasova |
Rozhodně kniha, kterou můžu doporučit zájemcům o osudy československých vojáků na východní frontě. Pro historika, který vydával knihy už za socialismu je určitě těžké se přeorientovat z absolutně nekritického pohledu na komunisty, nicméně myslím, že autor to zvládnul se ctí. V knize nabízí spoustu pohledů na hrdinný boj na frontě, ale i na stejně tvrdé boje i v zákulisí, tak aby koneční vítězové byli jen a jen komunisté.