Přes práh
Aneta Kollerová Mašková
Filip Galvan je důchodce a vdovec. To první by mu ani tak nevadilo, ale to druhé ho nesmírně tíží. Uzavírá se ve svém bytě před životem, který by ještě mohl naplno žít, kdyby jen trochu chtěl. Dokud mu na dveře nezaškrábe kocour Olly a do jeho osamělého světa nevlétne energií překypující dívka Amálie, pro kterou nejsou zavřené dveře žádnou překážkou. I když jí je zabouchnete rovnou před nosem, ona na ně stejně směle zatluče podruhé, potřetí, zkrátka kolikrát bude potřeba. Amálie se totiž jen tak lehce nevzdává, což brzy pozná nejen Filip. Přes práh je příběhem o jednom zdánlivě smutném muži, který je na zármutek příliš mladý, jedné veselé dívce, která miluje včely a žlutou barvu, a jejím přítulném kocourovi. Je to román o nevšedním přátelství a radostné cestě z osamělosti.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha se mi dostala do rukou neobvyklou cestou a musím říct, že mě překvapilo, jakým způsobem na mě nakonec zapůsobila. Přes práh není čtení, které bych si na první dobrou sama vybrala, ale opět se mi potvrzuje, že by člověk měl dávat šanci i tomu, co pro něj není obvyklé. Příběh se mi ze začátku zdál poměrně jednoduchý, ale jak šly stránky dál, uvědomila jsem si, že mě baví. Představovala jsem si každodenní život hlavních postav, jejich domovy i to, jak vypadají. Navykla jsem si na autorčin styl psaní, na její podrobné popisy i vtipné momenty, které čtenáři vykouzlí úsměv na tváři. Ke konci příběhu jsem se ze čtení už jen těšila a závěr mě skutečně pohladil po duši, i když nebyl (a asi ani neměl být) něčím závratným. Proč taky? Kniha Přes práh má být příjemným čtením, které vás odvede do prostředí Olomouce a vy si užíváte příběhy postav, jejich radosti i strasti a nemusíte se trápit ničím okolo. Třeba se i v některých chvílích v příběhu sami poznáte:)
Mrzutý muž a neodbytná dívka - a předvídatelný děj této čtivé knihy. Ale tak jako se zahřívá srdce mužského hrdiny, tak se mi stále více usazoval úsměv na tváři. Odpočinkové příjemné čtení, které se ve mně usadilo, často si na knihu vzpomenu.
Knihy, kde se skoro nic neděje a jen si užívám samotné čtení klidného, uklidňujícího příběhu mám ráda. A tenhle přesně takový byl. Filip je protivný, nepřátelský důchodce, který se po smrti své manželky uzavřel do sebe. Amálie je devítiletá dívka, která je naopak neustále veselá, živá a pořád klade nějaké otázky. Tyto dvě protichůdné postavy, žijí ve společném domě, a tak se stane, že Filip hlídá Amálii, když nemůže chodit do školy.
Příběh je založen hlavně na rozhovorech obou hlavních postav, kdy Amálie se svým kocourem Ollym postupně Filipa osvobozuje od jeho osamělosti.
A i když se mi to zdálo někdy nereálné , protože jsem nevěřila, že by takto 9ti letá holčička mluvila a jednala, přesto jsem si tento milý a úsměvný příběh užila.
Přidám se ke kolegům, kteří se příběhem nadchli... Jenom je mi líto, že se maminka nemohla zastavit a nadechnout, aby jí trochu zčervenaly tváře...
Přes práh - Aneta Kollerová Mašková
Filip galvan je důchodce a také mrzout. Zemřela mu žena a on se uzavřel před světem. Jednoho dne to ale změní zaškrábání na dveře. Ve dveřích se potom setká s kocourem Ollym a holčičkou Amálií. Od té doby se jeho život navždy změní.
Že vám to něco připomíná? Mne ano. Je to česká verze knih Muž jménem Ove či Příběh Arthura Truluva. Autorka může být oběma knihám velmi slušnou konkurencí. Hravě se totiž přiblížila laťce, kterou jsem této knize nastavila.
Příběh sám o sobě není nijak akční. Je to pohled do kousku života jednoho samotného člověka, co pozná přátelství. Je to lidský příběh, který zahřeje u srdce či vám minimálně vykouzlí úsměv na tváři. Alespoň v mém případě to takto bylo.
Z počátku je Filip mrzout a soused, kterému se člověk vyhýbá velkým obloukem a nechce s ním mít nic společného. Nicméně malá Amálka má svůj dětský svět a "ne" pro ni není odpovědí. Proto se mu vetře do života a začne ho měnit k laskavému, usměvavému člověku. Je tu krásně popsaný střet dospělého světa s dětským. Dva velké kontrasty, které se ale propojí. Harmonie je v příběhu velmi znát a krátké kapitoly způsobí, že se příběh čte sám. Příběh a postavy jsem si naprosto zamilovala.
Postavy tu poznáme do hloubky. Jejich radosti, ale i starosti. Zároveň je tu vidět proměna postav a autorka má talent na popis charakteru postav. Autorka má taktéž skvělý smysl pro humor a u knihy jsem se mnohokrát zasmála.
Jediné mínus ode mne má obálka, která může mnoho lidí odradit. Minimálně pro mne není lichotivá. Nenechte se ale odradit obálkou a běžte si tento milý příběh přečíst. Vřele doporučuji každému, kdo má rád romány či si potřebuje oddechnout a přečíst si nějaké to pohlazení po duši. Je to skvělá kniha z pera české autorky.
Hodnotím 4,5/5
Přes práh - Aneta Kollerová Mašková
Filip galvan je důchodce a také mrzout. Zemřela mu žena a on se uzavřel před světem. Jednoho dne to ale změní zaškrábání na dveře. Ve dveřích se potom setká s kocourem Ollym a holčičkou Amálií. Od té doby se jeho život navždy změní.
Že vám to něco připomíná? Mne ano. Je to česká verze knih Muž jménem Ove či Příběh Arthura Truluva. Autorka může být oběma knihám velmi slušnou konkurencí. Hravě se totiž přiblížila laťce, kterou jsem této knize nastavila.
Příběh sám o sobě není nijak akční. Je to pohled do kousku života jednoho samotného člověka, co pozná přátelství. Je to lidský příběh, který zahřeje u srdce či vám minimálně vykouzlí úsměv na tváři. Alespoň v mém případě to takto bylo.
Z počátku je Filip mrzout a soused, kterému se člověk vyhýbá velkým obloukem a nechce s ním mít nic společného. Nicméně malá Amálka má svůj dětský svět a "ne" pro ni není odpovědí. Proto se mu vetře do života a začne ho měnit k laskavému, usměvavému člověku. Je tu krásně popsaný střet dospělého světa s dětským. Dva velké kontrasty, které se ale propojí. Harmonie je v příběhu velmi znát a krátké kapitoly způsobí, že se příběh čte sám. Příběh a postavy jsem si naprosto zamilovala.
Postavy tu poznáme do hloubky. Jejich radosti, ale i starosti. Zároveň je tu vidět proměna postav a autorka má talent na popis charakteru postav. Autorka má taktéž skvělý smysl pro humor a u knihy jsem se mnohokrát zasmála.
Jediné mínus ode mne má obálka, která může mnoho lidí odradit. Minimálně pro mne není lichotivá. Nenechte se ale odradit obálkou a běžte si tento milý příběh přečíst. Vřele doporučuji každému, kdo má rád romány či si potřebuje oddechnout a přečíst si nějaké to pohlazení po duši. Je to skvělá kniha z pera české autorky.
Hodnotím 4,5/5
Obyčejný příběh ženy s malou usměvavou (v lásce) vytrvalou dcerou a osamělým (nedivte se) nevrlým sousedem v důchodu? A bydlí v Olomouci! (hned tip na téma ČV – kniha z místa které ne/máte rádi apod.)
Někomu by se jevil jako každodenní příběh – běžné sousedské, dnes typické spíše žádné či minimální vztahy. Autorka ho však předložila se srdcem na dlani. Je na čtenáři co s ním udělá. Mně to na srdci pohladilo, nesmírně pobavilo (všude se „divili“ čemu se směji s knihou v ruce) a zahřálo až na duši.
Jen malinký stín v textu byly vsuvky – věty v závorkách, někdy dost dlouhé až se člověk lehce ztratil. Byl by to hezký příběh na zfilmování, určitě by vylepšil reputaci současné české filmové „moderny“ :o)
Filip Galvan je v důchodu a po smrti své ženy žije sám v bytě v prvním patře, okolní svět ho příliš nezajímá a ostatní lidé ho vyloženě otravují. Zejména sousedka ze sedmého patra, která se ho snaží ulovit. A pak taky malá Amálie a její kocour Olly, který se naučil chodit o patro níže a škrábat na Filipovy dveře. Což ho samozřejmě velmi rozčiluje. Amálie je ale velmi průbojná a komunikativní, k nelibosti Filipa samozřejmě. Osud tomu chce tak, že Filipovi bude Amálie “svěřena” na hlídání a sledujeme tak utváření vztahu mezi těmi dvěma, mezi malou holčičkou a osamělým a nerudným důchodcem.
Když jsem si přečetla, o čem kniha bude, hned mě napadl Knihonoš! A s takovým očekáváním jsem do knihy šla. No, rovnou řeknu, že toto očekávání se mi nenaplnilo. Knihonoš je takové milé vyprávění, tady mě ale oba hlavní aktéři (Filip i Amálie) dost dlouhou dobu štvali. On je ten typický nerudný důchodce, kterému se nic nelíbí, na všechno nadává a nehodlá nic měnit. Ona je neodbytná a drzá jak opice! Nad Amálií mě opravdu rozum stál, co všechno si dovolila a vynutila. Neuvěřitelné! V reálném životě bych podobné dítě jen velmi těžko snášela a ve výsledku se možná chovala jako Filip :D Ke konci si ale Filip získával mé sympatie, díky Amálii získal úplně jiný pohled na svět. Amálie však pro mě byla nesnesitelná od začátku do konce. Tato kniha opět ukazuje, že přátelství může vzniknout mezi jakoukoliv věkovou skupinou. Nicméně mi trochu chyběla ta “milost” příběhu. Kniha je moc hezky graficky zpracovaná, každá kapitola je rozlišena modrým nadpisem a všudypřítomnými včeličkami. Ocenila bych trochu kratší kapitoly, na můj vkus byly poměrně dlouhé. Ve výsledku to bylo průměrné čtení.
Když se řekne milá a hřejivá kniha, tak mně se rozhodně bude velmi dlouho vybavovat právě tato. Samotné čtení bylo tak bezelstné a hezké, že jsem neskutečně ráda, že jsem knihu začala číst právě takto těsně před Vánoci. Během Vánoc by se k sobě totiž lidi měli chovat hezky a to, co dělala maličká Amálie mi kouzlí úsměv na tváři i teď, během toho, co píšu tuto recenzi.
V knize máme jednoho bručouna, co je naštvaný na celý svět, nemá rád své sousedy a drží se starých zvyků. A holčičku, která je zvědavá, oprsklá a miluje včelky! To, jak se tyto dva osudy střetnou a jak se navzájem formují, mě neskutečně bavilo a těžko jsem se od knihy odtrhávala. Poznámky malé Amálie mi vytvářely úsměv na tváři prakticky počas celého čtení.
Jsem neskutečně ráda, že jsem si mohla tuto knihu přečíst. Opravdu velmi dlouho jsem nečetla takto lidskou a milou knihu s tak kouzelnou atmosférou. Pokud hledáte čtení, které ve Vás donutí opět věřit v lidské dobro, tak je to tahle! Podle mě se bude líbit, jak dětem, tak dospělým.
Malý příběh s velkým srdcem, od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
Amálie je svérázná rozumbrada, která se nenechá odbýt, a tak dlouho se snaží, až se pohnou ledy a vztahy mezi sousedy se začnou zajímavě vybarvovat.
Knížka je pozitivní, krásná, navodila mi takovou pohodovou atmosféru, i když jsou v ní i smutná témata, ale podaná velmi lidsky a hezky. Musím říct, že i když nejsem fanda sladkého, během knížky jsem často dostávala chuť na všechny ty dobroty, o kterých se tam píše. Musím si dát čokoládu! A pořádné kakao!
Skvělá, absolutně boží knížka s dokonalou atmosférou, nádhernou barvitou češtinou, vtipnými dialogy, prostě paráda! Kdyby šlo dát víc hvězdiček, neváhala bych. Stala se jednou z mých nejmilejších vůbec. Autorce tleskám!
Moc hezky a mily pribeh. Ac je takovy komorní tak vůbec nenudí. Libil se mi i závěr. Tleskam paní autorce k tak podařené prvotině.
Autorce se podařilo velice pěkně vystihnout mezilidské vztahy dnešní doby. Navíc díky Amálce, která pokládá mnoho otázek a ve věcech nevidí žádnou velkou vědu, se čtenář může zamyslet nad problematikou komunikace, osamělosti a ztráty. Ale nebojte, kniha Přes práh není žádná depkařina, naopak dává naději.
Nakolik dobře znáte své sousedy? A co jste ochotni udělat pro to, abyste je lépe poznali? Devítiletá dívka Amálie se rozhodne, že by ráda poznala Filipa. Tento důchodce působí jako velmi protivný pán, ale Amálie v něm vidí něco víc. Společně se svým kocourem ho navštěvují a odhalují i jeho lepší stránky.
Jelikož mám doma devítiletou Amálku, která miluje našeho kocoura, tak bylo jasné, že tuhle knížku si prostě potřebuji přečíst Milý, nenáročný příběh. Odpočinkové čtení. Pokud jste ve stresu a chcete úplně vypnout a přečíst si něco hezkého, tak je tato kniha přesně pro vás.
Je psána jednoduše o běžných věcech ze života. Sami si uvědomíme, jak známe či neznáme své sousedy a zda by třeba nestálo za to s nimi někdy prohodit pár vět.
Nečekejte tu žádnou velkou akci, ale nějaká zajímavá zápletka se tu najde. Navíc se postupně dozvídáme něco z minulosti o všech postavách a utváříme si tak jejich obrázek. Amálie i kocour jsou veselá kopa a rozhodně se s nimi pobavíte.
Na mě to bylo možná až trochu moc milé a trochu moc nereálné, ale i tak jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a u něčeho klidného si tak mohla odpočinout.
Velmi mile mě to překvapilo. Hezké čtení s přesahem, popřemýšlíte nad sebou i vašimi sousedy, o kterých toho mnohdy hodně nevíte.
Velmi zábavná knížka, u které si odpočinete a možná se taky zamyslíte, jestli by ten mrzutý děda, co ho potkáváte na schodech nebo ve výtahu, neuvítal nějakou pomoc nebo přátelské poklábosení.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor česká literatura Olomouc mezilidské vztahy domácí zvířata společenské romány sousedské vztahy člověk a kočka
Poslechnuto na Českém rozhlase v podání Kláry Suché. Milé, odpočinkové čtení. Příběh stárnoucí, osamělého, mrzoutského muže a malé neodbytné holčičky, sršící neustále velkou energií. Příběh vzdáleně připomíná knihu Muž jménem Ove.